Mendela by naše práce zajímala a bavila

Na počest výročí 200 let od narození Gregora Johanna Mendela se v Brně konala konference, na kterou přijeli vědci z oblasti genetiky a příbuzných oborů z celého světa včetně tří nobelistů. Jeden z nich, britský genetik sir Paul Nurse, na tiskové konferenci ocenil Mendelovu práci: „Ne jednu, zasloužil by si rovnou dvě Nobelovy ceny za to, co objevil.“

Mendel Genetics Conference se konala v Brně od 20. do 23. července a byla vyvrcholením oslav dvoustého výročí Mendelova narození. Zakladatel genetiky působil v Augustiniánském opatství na Starém Brně. Tam také badatelé zavítali a shodli se, že je vlastně mekkou genetiky. Na odborném setkání pak hovořili o klíčových otázkách biologie od vzniku a evoluce života přes genetiku rostlin a živočichů až po lékařskou genetiku a uplatnění nových genomických technologií v medicíně či zemědělství.

Diana W. Bianchiová, ředitelka amerického národního institutu Eunice Kennedy Shriver National Institute of Child Health and Human Development, který je součástí National Institutes of ­Health, mimo jiné řekla, že na Mendelovi obdivuje jeho schopnost se ve své době držet faktů. „Je pravda, že tehdy nebylo mnoho věcí, které by jeho mysl rozptylovaly, třeba sociální sítě. Dnes se hodně diskutuje, on se držel své myšlenky a o jeho výzkum se vědci mohli později opřít a čerpat z něj. Byl to první výpočetní biolog v historii a asi by ho velmi překvapilo, že dnes lze během jednoho dne sekvenovat všech 20 000 genů v lidském genomu. Jako odborníka na matematiku a fyziku by ho jistě velmi zajímalo propojení matematiky a biologie prostřednictvím výpočetní biologie a analýzy velkých souborů dat,“ řekla Američanka.

Udělal správně

O svém vztahu k Mendelovi hovořil také sir Paul Nurse. Podle jeho slov byla v Mendelově práci vášeň, ale i seriózní bádaní, když se pustil do výzkumu principů faktů, podle kterých funguje život. „A je to zajímavé dodnes. On si vybral hrášek a udělal správně. Mohl si vybrat z tisíců jiných druhů,“ řekl nobelista. Nurse jako první objevil gen cdc2 u kvasinek a zároveň určil, že je to právě tento gen, který hraje klíčovou úlohu v regulaci buněčného cyklu. Nurseův tým přitom identifikoval stejný gen i u člověka, čímž dokázal, že zákony buněčného cyklu jsou stejné u rostlin, zvířat i člověka. Především za tento objev obdržel v roce 2001 Nobelovu cenu. Objev může mít i zásadní dopad na léčbu onkologických onemocnění.

Setkání s novináři se zúčastnil také Thomas R. Cech, americký biochemik českého původu, který získal Nobelovu cenu v roce 1989 společně se Sidney Altmanem za objev katalytické aktivity ribonukleové kyseliny. V jeho laboratoři byla objevena polymerace jistého typu molekuly RNA. „Obdivuji, že Mendel ke svým závěrům dospěl sám. A jeho koncept se za staletí nezměnil, můžeme se o něj opřít dodnes. My kolem sebe máme slovutné a vážené kolegy, se kterými můžeme diskutovat a konzultovat problémy. On na to byl sám. Neodradilo ho to a ani nesešel ze správné cesty,“ řekl Thomas R. Cech, jehož práce má obrovský teoretický i praktický význam pro zkoumání života na Zemi. Cech působí od roku 1978 na University of Colorado Boulder, kde přednáší a vede biochemickou laboratoř. „Mendelova teorie je aplikována nejen v lékařské vědě, ale třeba také ve forenzní genetice při odhalování zločinu a v neposlední řadě také při objevování našich rodových kořenů, což je velmi populární,“ doplnil Thomas R. Cech.

Myslel svobodně

Na myšlenku Thomase Cecha, podle které je odkaz Gregora Johanna Mendela tak hluboký, že se v anglickém jazyce dodnes používají termíny odvozené od jeho jména, navázal britský vědec a ředitel Wellcome Trust Sanger Institute a vedoucí Mezinárodního konsorcia pro nádorový genom sir Michael Stratton. Mendel podle jeho slov rozšířil odborný slovník a je koncept je používán dodnes.

„Byl to génius, který by si zasloužil ne jednu, ale dvě Nobelovy ceny. Není důležité, odkud byl a zda ho jeho národ dnes dobře zná a váží si ho. Byl to skutečný hrdina své doby,“ řekl sir Paul Nurse. „Byl sám, ale měl možnost myslet svobodně. A pokud se mne ptáte, zda by bylo možné mu vysvětlit dnešní vědecké postupy a pokrok v bádání? Určitě by to chápal a byl by nadšen. Kdyby ta možnost byla, rád bych mu vše vysvětlil,“ nabídl se Thomas R. Cech.

Na čtyři sta expertů

O významu Mendelových objevů pro dnešní svět hovořily na vědecké konferenci pořádané u příležitosti 200. výročí jeho narození téměř čtyři stovky odborníků a vědeckých kapacit z celého světa. Kromě zmíněných nobelistů do Brna přijela také nositelka Nobelovy ceny za chemii z roku 2009 Ada E. Yonathová z Weizmann Institute of Science v Rehovotu, Izrael. Organizátory vědecké konference, která je podporována organizací UNESCO, jsou Augustiniánské opatství na Starém Brně, Masarykova univerzita Brno, Mendelova univerzita v Brně, Moravské zemské muzeum a Společně, o. p. s.