Medicínu studují privilegovaní. Může to mít vliv na péči

Průzkum potvrdil, že studenti medicíny pocházejí z nadprůměrného sociálně ekonomického prostředí. Více než dvě třetiny rodičů mají vysokoškolské vzdělání. Na druhou stranu i někteří medici mají ekonomické problémy a potřebovali by podpořit.

V pilotním projektu zjišťovala 3. lékařská fakulta Univerzity Karlovy sociální a ekonomickou situaci svých studentů všeobecného lékařství. Jak upozornil proděkan fakulty pro studium a výuku MUDr. David Marx, Ph.D., tato problematika úzce souvisí s kvalitou vzdělávání.

„Naší odpovědností je připravovat lékaře, kteří budou naplňovat potřeby budoucích pacientů, a to nejen z hlediska technické části medicíny, ale i z hlediska stonání a jeho prožívání. Dříve publikované informace opakovaně ukazují, že studenti medicíny nemají osobní prožitky, které by jim umožnily chápat problémy mnoha jejich pacientů, protože pocházejí z preferovaných sociálních skupin,“ uvedl MUDr. Marx při prezentaci výsledků pilotního šetření mezi studenty na konferenci Vzdělávání v medicíně, kterou pořádala 3. lékařská fakulta Univerzity Karlovy 23. ledna.

Podle MUDr. Marxe panuje shoda na tom, že pokud lékař pochází ze sociálně velmi dobře situované rodiny, chybějí mu prožitky užitečné k interakci s pacienty, kteří pocházejí z nižších sociálně ekonomických skupin. „Může to vést k problémům v komunikaci i plánování léčby. Významné je to i proto, že nízký socioekonomický status je negativní determinantou zdraví,“ dodává.

Možnými sociálními bias a tím, jak je brát v potaz při vzdělávání v medicíně, se v současnosti výzkumy zabývají. Dosud ale ne v našem regionu. „V českém prostředí ani v jiných státech bývalého východního bloku taková studie zatím provedena nebyla,“ tvrdí MUDr. Marx.

Studenti 3. LF UK a sociologové Centra pro společenské otázky SPOT v rámci pilotního projektu oslovili dotazníkem české studenty všeobecného lékařství na 3. LF UK. Záměrem pilotního projektu bylo ověřit dotazník a zjistit základní informace o sociálním a ekonomickém zázemí studentů. Dotazník vyplnila loni v květnu a červnu více než polovina studentů (504 z 980).

Mezi rodiči mediků je vysoký podíl vysokoškoláků, vysokoškolské vzdělání má 68 procent matek a 68,5 procenta otců. Celkově má přitom v populaci vysokoškolské vzdělání 17,6 procenta lidí. „Není překvapivé, že je tu výraznější proporce osob s vysokoškolským vzděláním,“ uvádí MUDr. Marx. Dalších 29 procent matek a 24 procent otců mediků má maturitu. Pouze 0,6 procenta matek a 0,5 procenta otců studentů 3. LF UK má jen základní vzdělání, 2,4 procenta matek a 7 procent otců jsou vyučení. V celkové populaci má pouze základní vzdělání nebo nedokončené základní vzdělání 12,5 procenta lidí, výuční list má 31 procent lidí.

Podle zprávy Eurostudent mají v Česku studenti na všech vysokých školách rodiče s vysokoškolským vzděláním z 51 procent. (Ve srovnání 22 evropských zemí je to čtvrté nejvyšší číslo, přitom je v Česku v populaci obecně podprůměrný podíl vysokoškoláků.)

Jen asi čtyři procenta studentů hodnotí materiální situaci své rodiny v období studia druhého stupně základní školy a střední školy jako špatnou. Svou současnou materiální situaci vnímá jako špatnou necelých osm procent studentů.

Valnou většinu mediků při studiu finančně podporuje rodina, většina studentů (75 %) také při studiu někdy pracuje. Dvacet šest procent mediků pracuje pravidelně na smlouvu. Česká republika patří mezi země s vysokým podílem vysokoškolských studentů, kteří při studiu pracují. Mezi důvody, které v průzkumu uváděli medici, je praxe (40 %), finanční nezávislost (39 %), pokrytí volnočasových aktivit a spotřebního zboží (69 %), ale také pokrytí základních potřeb, jako je bydlení a jídlo (22 %), nebo nezbytných financí na studium (13 %).

Průzkum tak ukázal, že i mezi mediky je určitý podíl studentů, u kterých může jejich ekonomická situace negativně ovlivňovat studium.

Podle MUDr. Marxe může kvůli ekonomickým problémům studentům hrozit prodloužení studia nebo i jeho neúspěšné ukončení.

Dotazník jeho autoři na základě pilotního projektu vylepší a nabídnou ostatním lékařským fakultám v České republice a také lékařským fakultám na Slovensku. „Mohla by z toho být první a průlomová studie, zajímavá i pro správné nastavení sociální podpory mediků,“ uvedl MUDr. Marx. Výsledky by mohly být porovnatelné i s podobnými studiemi z jiných zemí.