Máte-li správného partnera, ochrání vás to před alkoholismem

Environmentální faktory modifikují geneticky podmíněná rizika pro vznik poruchy spojené s užíváním alkoholu. U svobodných lidí je vyšší pravděpodobnost, že u nich dojde k abúzu alkoholu než u sezdaných žijících ve společné domácnosti, což souvisí s nižší mírou soužití, s osobnostními rysy a se sociálními faktory.

V longitudinální studii investigátoři analyzovali vliv první kohabitace nebo prvního manželství na riziko vzniku alkoholové závislosti v souboru 3 220 628 lidí ve Švédsku.

Kritéria pro diagnostiku poruchy spojené s užíváním alkoholu byla splněna u 3,3 % mužů a 1,1 % žen (průměrný věk při vstupu do studie 27 let). Z celkového počtu osob s abúzem alkoholu 34 % mužů a 12 % žen mělo časné záznamy kriminálního chování nebo zneužívání drog před dosažením věku 18 let. Přitom 39 % mužů a 47 % žen mělo přinejmenším jednoho příbuzného s poruchou spojenou s užíváním alkoholu.

Sezdaní vykazovali výrazně nižší riziko pro alkoholovou závislost než svobodní (muži o zhruba 60 % nižší, ženy o více než 70 % nižší), zejména pokud uzavřeli sňatek s osobou bez abúzu alkoholu.

Naproti tomu lidé, kteří uzavřeli sňatek s partnerem závislým na alkoholu, měli signifikantně vyšší riziko vzniku alkoholové závislosti než svobodní jedinci (u mužů o 29 % vyšší, u žen o 18 % vyšší).

Zjevný protektivní účinek manželství s osobou bez alkoholové závislosti byl ještě výraznější, pokud partner měl v rodinné anamnéze abúzus alkoholu.

U sourozeneckých dvojic s rozdílným partnerským statutem byl ochranný vliv manželství o něco vyšší u monozygotních dvojčat než u ostatních sourozenců.

Nevalná rodičovská výchova, časná externalizace a v rodinné anamnéze zaznamenaná alkoholová závislost – to vše bylo spojeno se zvýšeným rizikem vzniku alkoholové závislosti, ale současně nijak nesnižovalo protektivní účinek manželství.

Zdroj: American Journal of Psychiatry