Long covid zůstává obtížně diagnostikovatelný, vědci hledají biomarkery

Rutinní laboratorní testy nejsou spolehlivým způsobem diagnostiky dlouhého covidu. Nově zveřejněné výsledky studie podporované NIH naznačují, že je nutné hledat nové biomarkery, které odlišují tento stav od jiných onemocnění.

Onemocnění covid-19 způsobené virem SARS-CoV-2 je stálým předmětem zájmu mnoha výzkumných a klinických pracovišť. Čím dál více se pozornost upírá nejen na akutní průběh tohoto onemocnění, ale právě na stavy chronické. Doba pro zotavení po covidu-19 je u každého jiná. U některých lidí mohou obtíže po prodělaném onemocnění trvat týdny až měsíce. Pokud se různé zdravotní obtíže vyskytují po dobu delší než čtyři týdny, můžeme podle Národního zdravotnického informačního portálu (NZIP) již mluvit o long covidu. Postcovidový syndrom, označovaný jako chronický covid, je soubor příznaků, které přetrvávají po 12 a více týdnech od infekce SARS-CoV-2.

Současná definice WHO u zdravotních obtíží po covidu-19 uvádí, že long covid je „stav, který se vyskytuje u jedinců s pravděpodobnou nebo potvrzenou infekcí SARS-CoV-2 v anamnéze, obvykle tři měsíce od začátku onemocnění covid-19, se symptomy, které trvají alespoň dva měsíce a nelze je vysvětlit alternativní diagnózou“.

Studie podporovaná National Institutes of Health (NIH) zjistila, že rutinní laboratorní testy nemusejí být užitečné při stanovení diagnózy long covid u lidí, kteří mají příznaky tohoto stavu. Studie, která je součástí iniciativy NIH Researching COVID to Enhance Recovery (NIH RECOVER) a byla publikována v Annals of Internal Medicine, zdůrazňuje, jak náročné může být identifikovat a diagnostikovat nové onemocnění, jako je long covid.

Iniciativa NIH RECOVER sdružuje lékaře, vědce, pečovatele, pacienty a členy komunity ve snaze o zlepšení pochopení, diagnostiky a léčby long covidu. Jde o jednu z největších a nejrozmanitějších skupin účastníků studie long covidu na světě. Kromě toho klinické studie RECOVER testují potenciální intervence v pěti oblastech zaměřených na symptomy.

„Naším úkolem je objevit biomarkery, které nám mohou pomoci rychle a přesně long covid diagnostikovat, abychom zajistili, že se lidem bojujícím s touto nemocí dostane co nejdříve té nejvhodnější péče. Příznaky tohoto onemocnění mohou někomu zabránit v návratu do práce nebo školy, mohou dokonce znemožňovat plnění každodenních úkonů, takže schopnost rychlé diagnózy je klíčová,“ řekl Dr. David Goff, PhD, ředitel divize kardiovaskulárních věd v Národním institutu srdce, plic a krve NIH. 

Pro long covid, zahrnující široké spektrum příznaků a zdravotních stavů, které přetrvávají měsíce nebo roky po infekci SARS-CoV-2, nebyly dosud nalezeny žádné ověřené klinické biomarkery. Diagnostika stavu tudíž v současné době vyžaduje shromáždit podrobnou anamnézu a nechat pacienty podstoupit fyzikální vyšetření i řadu laboratorních testů nutných k vyloučení jiných příčin.

Vědci proto provedli studii, v níž chtěli zjistit, zda infekce SARS-CoV-2 vedla ke změnám biomarkerů, jako je počet krevních destiček nebo bílkovina v moči, u jedinců s předchozí infekcí SARS-CoV-2 ve srovnání s těmi, kteří předchozí infekci neměli.

Mezi říjnem 2021 a říjnem 2023 bylo na 83 registračních místech po celých USA nabráno více než 10 000 dospělých – součást RECOVER dospělé kohorty. Tato kohorta je demograficky různorodá a účastníci pocházeli z různých geografických oblastí. Mezi 8 746 probandy, kteří měli předchozí infekci SARS-CoV-2, mnoho z nich mělo různé varianty, zatímco 1 348 nebylo nikdy infikováno.

Skupina dospělých RECOVER zahrnuje jak jednotlivce s předchozí infekcí SARS-CoV-2 i bez ní, tak jednotlivce s long covidem i bez něj. Téměř 19 procent studované populace bylo identifikováno jako nemocní s dlouhodobým onemocněním covid-19.

Účastníci studie absolvovali základní soubor fyzikálních vyšetření a 25 standardních laboratorních testů krve a moči. Poté byli sledováni během dvouletého období studie, přičemž každé tři měsíce byly prováděny vyšetření a laboratorní testy v intervalech 6, 12, 24, 36 a 48 měsíců. Laboratorní testy mimo jiné zahrnovaly kompletní panel krevního obrazu, metabolický panel, glykovaný hemoglobin (HbA_1c), analýzu moči a poměr albuminu ke kreatininu v moči (uACR).

Podle výzkumníků laboratorní testy odhalily výrazně málo rozdílů v biomarkerech mezi probandy s předchozí infekcí a bez ní. Tým však zjistil, že předchozí infekce byla spojena s mírným zvýšením HbA_1c, což je míra průměrné koncentrace cukru v krvi během dvou až tří měsíců, nicméně tato zvýšení zmizela poté, co výzkumníci vyloučili lidi s již existujícím diabetem. Vědci také zaznamenali mírně zvýšený nárůst uACR, což je míra nízké funkce ledvin, u účastníků s předchozí infekcí, ale ten byl pozorován pouze u menšiny lidí v této skupině a mohl být důsledkem závažnosti počáteční infekce.

Sekundární analýza se zabývala pouze jednotlivci v infikované skupině, aby bylo možné určit rozdíly mezi těmi, u kterých se vyvinul long covid, a těmi, u kterých nikoli. Vědci použili dříve popsaný index pro long covid, který identifikoval 12 příznaků nejlépe identifikujících pacienty s tímto onemocněním. Mezi účastníky s předchozí infekcí studie nenašla u těchto dvou srovnávaných skupin žádné významné rozdíly ve výsledcích laboratorních testů. „Budoucí práce využije biobanku kohortních vzorků RECOVER, jako je krev a míšní mok, k vývoji nových laboratorních testů, které nám pomohou lépe porozumět patofyziologii long covidu,“ řekla prof. Kristine Erlandsonová z University of Colorado Anschutz Medical Campus, Aurora.

Long covid je vysilující multisystémový stav. K jeho nejčastějším příznakům patří dušnost, výpadky paměti označované jako mozková mlha, pohybové symptomy, únava, tlak na hrudi, nevolnost po námaze, tachykardie, bolesti hlavy, bolesti kloubů, problémy s řečí, zvýšené teploty, kašel, bolesti v krku nebo změny chuťových a čichových vjemů. Někteří lidé pociťují depresi nebo úzkost. Mezi další příznaky mohou patřit bolesti na hrudi, neschopnost se soustředit, nespavost, závratě, bodavé bolesti v končetinách, vyrážka a mravenčení. Objevit se mohou také bolesti břicha a průjem nebo u žen změny frekvence a síly menstruačního cyklu. Diagnostika tohoto onemocnění zůstává i nadále problémem.