Lékaři se připravují na spuštění unikátního programu časného záchytu nádorů plic

Cílem programu časného záchytu karcinomu plic je aktivně vyhledávat rizikové pacienty, u kterých bude provedeno screeningové vyšetření pomocí výpočetní tomografie (CT) s nízkou dávkou záření.

Vyšetření není nijak náročné a už během několika minut dokáže nádor odhalit. Praktičtí lékaři budou oslovovat současné nebo bývalé kuřáky od 55 do 74 let. V České republice půjde zhruba o 500 000 osob, které jsou vhodnými kandidáty na zapojení do screeningu. Do programu časného záchytu karcinomu plic, v němž hraje důležitou roli Národní screeningové centrum Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR, jsou zapojeni praktičtí lékaři, ambulantní pneumologové a radiologická pracoviště komplexních onkologických center, Společnost pro léčbu závislosti na tabáku a Státní úřad pro jadernou bezpečnost.

Jak uvedl vedoucí NSC ÚZIS ČR PhDr. Karel Hejduk, tento program doplní tři stávající populační screeningové programy, tedy screening kolorektálního karcinomu, karcinomu prsu a karcinomu děložního hrdla. Po pětileté fázi programu proběhne jeho vyhodnocení, aby byla ověřena jeho efektivita a postupně mohla být navyšována jeho dostupnost. Jde o skutečně unikátní multidisciplinární program, první takto komplexní program u nás.

Karcinom plic je nádorem obtížně léčitelným a bohužel velmi pozdě diagnostikovatelným a diagnostikovaným. „V riziku jsou zejména všichni kuřáci, zvláště ti, kteří vykouří alespoň 20 balíčkoroků. Přitom ten, kdo kouří 20 cigaret denně a víc, má stonásobně vyšší riziko vzniku karcinomu plic, na který se v ČR umírá nejvíce,“ upozornila prof. MUDr. Martina Koziar Vašáková, Ph.D., přednostka Pneumologické kliniky 1. LF UK a FTN, předsedkyně ČPFS ČLS JEP (viz graf 1).

Každý rok je v ČR diagnostikováno kolem 6 000 nových pacientů s tímto onemocněním a přes 5 000 jich na tuto diagnózu umírá. Jde tedy o karcinom, který je ve většině případů smrtelný. Celkem k 31. 12. 2018 žilo v Česku 12 322 osob se zhoubným nádorem plic nebo s minulostí tohoto onemocnění. Karcinom plic představuje téměř osm procent všech nově zjištěných zhoubných nádorů v ČR, avšak je mu přičítáno téměř 20 procent úmrtí na všechny zhoubné nádory. Přesto jsme dosud neměli nástroj, jak jej diagnostikovat včas, aby bylo možno pacienta začít efektivně léčit.

„V posledních letech je jenom pětina nalezených karcinomů ve stadiu I nebo II a největší zastoupení mají naopak pozdní stadia – zejména stadium IV,“ říká prof. Vašáková s tím, že tři čtvrtiny pacientů přicházejí pozdě, kdy už nejde nádor operovat, a nejenže je nejde vyléčit, ale nemocní pak nemají ani šanci na dlouhodobé přežití, a to navzdory všem dnes dostupným léčebným modalitám, včetně imunoterapie a cílené léčby. Naopak, je‑li nemoc odhalena včas, nasazená léčba zvyšuje šanci na úspěšnou chirurgickou léčbu a úplné vyléčení. „V současné době není v České republice zaveden systematický program časné detekce karcinomu plic. Proto byla snaha o zavedení cíleného programu, který se zaměří na nejvíce rizikovou skupinu osob,“ dodává. Jediná šance, jak změnit mortalitu na zhoubné nádory, je diagnostikovat více lidí ve stadiu I a II.

Jak ukazují data, incidence karcinomu plic v ČR stále mírně vstoupá, ačkoli dochází k nepatrnému poklesu u mužů, naopak u žen lze sledovat prudký nárůst (viz graf 2). Varující je, že na karcinom plic neumírají jen staří lidé, ale i lidé v produktivním věku a rodiče malých dětí.

Klíčová bude spolupráce řady oborů

Zásadní roli ve screeningových programech mají tradičně, již z titulu svého postavení, praktičtí lékaři. Nejinak tomu bude i v tomto programu. „V připravovaném programu je klíčová role praktických lékařů, kteří jsou každý den v kontaktu se svými pacienty. Zaměříme se na věk a počet vykouřených cigaret za rok,“ konstatuje doc. MUDr. Bohumil Seifert, Ph.D., přednosta Ústavu všeobecného lékařství 1. LF UK a vědecký sekretář SVL ČLS JEP. „Naším úkolem bude pacienty edukovat a vysvětlit jim význam včasného odhalení karcinomu plic a pacienty, kteří jsou jednak ochotni přestat kouřit a jednak se programu zúčastnit, pak budeme posílat dál, tedy k ambulantnímu specialistovi pneumologovi nebo přímo do diagnostického centra,“ dodává. K zapojení do programu budou osloveni současní nebo bývalí kuřáci ve věku 55 až 74 let, kteří kouří přibližně 1 krabičku denně po dobu 20 let.

Cílová populace je odhadována na přibližně půl milionů lidí v ČR, na jednu ordinaci praktického lékaře tedy připadá průměrně sto pacientů, s nimiž by takto měli pracovat. To, že nepůjde o lehký úkol, vysvětluje doc Seifert skutečností, že právě tito pacienti patří k těm, kteří svého praktika nejméně navštěvují, mají nejhorší vztah k prevenci a jsou nejméně ochotni přistupovat na změny chování v oblasti životního stylu. I proto bude tento projekt potřebovat mimořádně silnou mediální kampaň.

Pneumologů pracuje v ČR okolo 750 ve 422 zařízeních ambulantní péče, 267 samostatných ordinacích a ve 155 ambulancích při lůžkových zařízeních. S preventivními programy mají zkušenosti, již řadu let se snaží „dostat“ do svých ordinací pacienty s CHOPN a idiopatickou plicní fibrózou. „Ambulantní pneumolog je jakýmsi koordinátorem programu. Plicní lékař provede komplexní vyšetření plic, odešle pacienta na CT vyšetření a po celou dobu má pacienta v péči a je mu oporou,“ potvrzuje plicní lékařka MUDr. Ivana Čierna Peterová. V případě zjištění podezřelého nálezu objedná plicní lékař pacienta na specializované pracoviště, kde v rámci multidisciplinárního týmu proběhne zhodnocení nálezů a stanovení léčebného programu.

Velké studie, které se problematikou časného záchytu karcinomu plic zabývaly, prokázaly, že screening pomocí nízkodávkového CT přináší významné snížení úmrtnosti na toto onemocnění. Hlavním diagnostickým vyšetřením v rámci screeningu je právě nízkodávkové CT vyšetření, které nevyžaduje žádnou speciální přípravu a trvá jen několik minut. „Není potřeba mít obavu. Dosavadní zkušenosti dokazují, že screening s využitím CT je účinným způsobem, jak zachytit u rizikových osob nádor v časném stadiu, kdy jej lze léčit chirurgickým zákrokem a je vysoká šance na vyléčení,“ vysvětluje doc. MUDr. Hynek Mírka, Ph.D., z Kliniky zobrazovacích metod FN Plzeň.

Jak dodává, vyšetření je neinvazivní a bude trvat 10–15 minut, přičemž pomocí CT jsou lékaři schopni detekovat útvary od velikosti 2 mm, zatímco u vyšetření RTG až od 1 cm. „Vyšetření budou nízkodávková, abychom zbytečně nezvyšovali radiační zátěž populace. Vždy musí platit to, že očekávaný přínos musí být mnohem vyšší než eventuální riziko, že bychom pacienta nějak poškodili zářením, které je zde velice nízké,“ uvedl doc. Mírka s tím, že vyšetření radiologem spočívá ve vyhledávání plicních uzlů nad 5 mm, v hodnocení jejich struktury a výpočtu rychlosti růstu u kontrol. „Plánujeme, že do procesu, který bude zdlouhavý, pokud vyšetření budeme provádět u většího množství pacientů, bychom rádi zapojili i umělou inteligenci. Již v současné době existují softwary, které jsou schopny provést první čtení, radiolog výsledek zkontroluje a vytvoří definitivní nález,“ doplnil.

Pacient s negativním nálezem půjde na kontrolní vyšetření za jeden rok, tři a pět let. Tam, kde bude nález z hlediska nádoru nejistý, proběhne kontrola dříve a další postup se bude odvíjet podle výsledku. Pacienti s pozitivním nálezem, kde je vysoké podezření nebo jistý nádor, přejdou do péče multidisciplinárního týmu, proběhne další diagnostika a zahájí se léčba.

Doporučit „nekuřte“ nestačí

Kouření se podílí na vzniku kolorektálního karcinomu, karcinomu prsu, karcinomu děložního čípku, je i hlavní příčinou plicního karcinomu. A proto právě podle počtu vykouřených krabiček cigaret během života bude pacientům vyšetření doporučeno. „Je proto pochopitelné, že součástí programu musí být pro současné kuřáky jasné doporučení přestat kouřit a nabídka léčby závislosti na tabáku včetně předání kontaktů a pro bývalé kuřáky podpora v abstinenci. To by mělo proběhnout alespoň formou krátké intervence u odesílajícího lékaře či ve screeningovém centru; kontakty na možnosti intenzivní léčby jsou na webu Společnosti pro léčbu závislosti na tabáku www.slzt.cz,“ říká prof. MUDr. Eva Králíková, CSc., z Centra pro závislé na tabáku 1. LF UK a VFN v Praze.

Jak zdůraznila, u kuřáků s jakoukoli onkologickou diagnózou se zásadně liší doba přežití. Kouření má řadu farmakologických interakcí, např. zrychluje vylučování léků z organismu, zrychluje metabolismus, což se odráží u desítek léků, včetně některých chemoterapeutik. Tam může být rozdíl v účinnosti léčby až 40 procent podle toho, zda pacient kouří, či nikoli.

„Je úsměvné, že kuřáci se bojí radiace. Přitom tabákový kouř z cigarety obsahuje alfa zářič polonium 210, dávka radiace pro plíce při vykouření krabičky denně je stejná, jako kdyby tento kuřák šel každý třetí den na snímek plic. To ale nevědí, takže se nebojí,“ uvedla prof. Králíková s tím, že k benefitům abstinence kouření po diagnóze karcinomu plic patří vedle delšího přežití i lepší odpověď na radioterapii, méně nežádoucích účinků chemoterapie, větší účinnost chemoterapie, lepší psychický stav, méně depresí a stresu, snazší dechová rehabilitace, lepší funkce srdce a plic, lepší kvalita života a méně časté sekundární nádory.

Program časného záchytu karcinomu plic je ve fázi finalizace a jeho pilotní fáze bude trvat nejméně pět let, po nichž dojde k vyhodnocení dosažených cílů. Odborným garantem programu je prof. MUDr. Martina Koziar Vašáková. Program je garantován příslušnou komisí ministerstva zdravotnictví a na jeho přípravě od počátku spolupracovalo Národní screeningové centrum (NSC) Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR. „Role Národního screeningového centra v realizaci programu časného záchytu karcinomu plic však bude neméně důležitá i v budoucnu v rámci zajištění monitoringu a hodnocení programu,“ doplnil PhDr. Hejduk. Předpokládá se, že díky programu, který se rozběhne v lednu 2022, dojde k záchytu časných stadií karcinomu plic až v 70 procentech případů.

Zdroj: MT