Kouření zkracuje život a ničí životní prostředí

Důkazů o negativních dopadech kouření na lidské zdraví i na životní prostředí přibývá. Nová data ukazující devastující vliv tabákového průmyslu na životní prostředí stejně jako výsledky nového výzkumu vědců z NUDZ byla publikována k letošnímu Světovému dni bez tabáku, který každoročně připadá na poslední květnový den.

K argumentům, proč přestat kouřit, se dnes vedle finanční stránky, zdraví, společenských vztahů nebo pocitu závislosti přidává stále častěji i ochrana životního prostředí. „Přestat kouřit kvůli životnímu prostředí není špatný nápad. Tabák totiž ničí naše zdraví a životy i svým vlivem na prostředí, v němž žijeme. Ničí je pěstování tabáku, výroba a distribuce cigaret i odpad z toho všeho,“ uvádí prof. MUDr. Eva Králíková, CSc., vedoucí Centra pro závislé na tabáku III. interní kliniky 1. LF UK a VFN.

Devastující vliv tabákového průmyslu na životní prostředí je také tématem letošního Světového den bez tabáku. „Dopady užívání tabáku na životní prostředí zvyšují zbytečný tlak na již tak vzácné zdroje a křehké ekosystémy naší planety. To je zvláště nebezpečné pro rozvojové země, kde je většina tabákové produkce. Každou cigaretou, kterou kuřák vykouří, doslova spaluje zdroje, na kterých závisí naše samotná existence,“ konstatuje dr. Ruediger Krech, ředitel pro podporu zdraví Světové zdravotnické organizace (WHO), která den bez tabáku vyhlašuje.

Způsobů, jakým tabákový průmysl a užívání tabáku škodí životnímu prostředí, je celá řada. Pěstování tabáku přispívá k odlesňování, a to zejména v rozvojovém světě, kde se pěstuje 90 procent celosvětové produkce tabáku. Jako monokultura je tabák napadán různými škůdci a plísněmi, vyžaduje proto chemické ošetření včetně aplikace pesticidů, které kontaminují půdu. V rozvojových zemích jsou také často využívány chemikálie v rozvinutých zemích zakázané. Tabák navíc vstřebává z půdy více dusíku, fosforu a draslíku než jiné plodiny, čímž půdu vyčerpává. Celkem zabírá pěstování tabáku asi 5,3 milionu hektarů půdy. Například podle dat ze Zimbab­we by se na stejné rozloze dalo vypěstovat 19krát více brambor než tabáku (dle hmotnosti).

Celosvětové dopady má pak také související roční produkce 84 megatun emisí CO₂, spotřeba 22 000 megatun vody nebo 62,2 petajoulů energie. Znamenalo to také 25 megatun pevného odpadu a 55 megatun znečištěné vody. To vše znovu většinou v rozvojových zemích, kde je nouze o půdu, vodu i potraviny, které by se tak místo tabáku mohly pěstovat.

Samostatnou kapitolou jsou pak cigaretové nedopalky. „Cigarety s filtrem se vyrábějí především od 50. let 20. století, kdy měly vzbudit dojem méně škodlivého kouření. Bohužel tomu tak není. Naprostou většinu toxických látek nezachytí a některé škodliviny v nich dokonce vznikají,“ vysvětluje prof. Králíková a dodává, že toxické jsou také oharky cigaret. Jakkoli jsou nedopalky drobné, zabírají překvapivě velký podíl v odpadech například v ulicích nebo na plážích, a sice kolem 40 procent. Navíc, rozložení cigaretového filtru v přírodě zabere kolem 12–15 let. Kromě objemu spočívá problém právě v tom, že oharky splňují kritéria toxického a ekotoxického odpadu.

Fakt, že kouření znečišťuje vodu, lze zjistit při analýze odpadních vod. Močí vyloučené metabolity tabáku mohou dát také poměrně přesný obrázek o jeho spotřebě. „Například rozdíly mezi koncentrací nikotinu a jeho metabolitů v odpadní vodě v pracovní dny a o víkendech nejsou příliš velké, byť je o víkendech mírně zvýšena. Zajímavé je více než dvojnásobné zvýšení obsahu nikotinu a jeho metabolitů v odpadních vodách na Silvestra,“ říká Ing. Věra Očenášková z Výzkumného ústavu vodohospodářského TGM, která se metodikou analýz metabolitů návykových látek zabývá již přes deset let.

Vědci z NUDZ vědí, kde je nejvíce předčasných úmrtí kvůli kouření

Kde je v Česku nejvyšší pravděpodobnost úmrtí na nemoci spojené s kouřením a do jakých lokalit nejefektivněji směřovat preventivní programy, zkoumali vědci z Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ). Výsledky publikovali v ojedinělé studii, která na tyto otázky odpovídá ve velmi detailním měřítku – a to až na úroveň jednotlivých obcí. Takto detailní zmapování situace je běžné v anglosaském světě, ve střední Evropě však takto podrobná analýza dosud scházela. Studie byla publikována v odborném časopise Spatial and Spatio‑temporal Epidemiology.

Vědecké práce dokládají, že podíl kouření na roční úmrtnosti v Česku činí 17 procent. V reálných číslech umírá v České republice ročně 17 000 až 19 000 lidí na nemoci z kouření. „Kouření je rizikovým faktorem pro nemoci srdce a cév a nemoci dýchacího aparátu a je také prokazatelně spojeno s více než dvaceti typy nádorových onemocnění. V případě karcinomu plic se soudí, že kouření odpovídá za více než 90 procent těchto onemocnění. I přes to, že počet kuřáků v Česku pozvolna klesá, představuje úmrtnost v souvislosti s kouřením vážný problém. Výsledky studie jsou proto mimořádně přínosné z hlediska veřejného zdraví, neboť určují místa a sociální skupiny, na které se programy na odvykání kouření musejí zaměřit,“ vysvětluje PhDr. Ladislav Csémy, odborník na závislosti z Národního ústavu duševního zdraví.

Jak se ukázalo, k rozhodujícím faktorům patří zejména nezaměstnanost a vzdělání. Ve studii vědci analyzovali data za období let 2011 až 2015. „Zjistili jsme, že jak u mužů, tak u žen existují významné rozdíly v riziku předčasného úmrtí na nemoci spojené s kouřením v závislosti na místě, kde žijí. Nejhorší situace je v severozápadních částech republiky, a to především v Ústeckém kraji, kde je toto riziko až 1,5krát vyšší, než je celonárodní průměr,“ popisuje RNDr. Ladislav Kážmér, Ph.D., z NUDZ. Naopak směrem na jihovýchod toto riziko postupně klesá. Významný vliv přitom sehrává tzv. místní sociální deprivace, tedy to, jak vysoká je v dané obci nezaměstnanost a jaká je struktura jejích obyvatel z hlediska vzdělání. Čím nižší úroveň vzdělání a čím vyšší míra nezaměstnanosti na daném území, tím vyšší riziko předčasného úmrtí na nemoci spojené s kouřením.

Úmrtnost mezi muži byla přibližně dvojnásobná oproti ženám. Nicméně, socio‑geografické faktory podle této studie mají na obě pohlaví přibližně srovnatelný vliv – tedy především ve smyslu výrazně vyšší úmrtnosti v severozápadních regionech, což bylo charakteristické jak pro muže, tak pro ženy. U nich však lze přece jenom sledovat několik specifik. Tím hlavním je skutečnost, že pro ženskou část obyvatelstva bylo území hlavního města Prahy charakterizováno významně vyšší úmrtností, která se na daném území u žen mnohem více vázala se vzděláním než s mírou nezaměstnanosti. „Praha představuje region s dlouhodobě vysokým podílem vysokoškolsky vzdělaného obyvatelstva. Pro takovéto sociální prostředí jsou charakteristické liberálněji orientované postoje ke společenským normám a hodnotám. A ty se často pojí i s vyšším výskytem kouření u žen,“ vysvětluje doktor Kážmér. Specifikum představuje v případě žen také Jihočeský kraj, kde pro ně dosahuje riziko obdobných hodnot jako v Ústeckém kraji.

Zjištění naznačují, že nejpříznivější situace je na jižní Moravě. Varují však před dalším souvisejícím problémem, kterým je alkohol. Ve velkých městech je, zejména u mužů, zpravidla riziko předčasného úmrtí v souvislosti s kouřením nižší. Významnou výjimku v tom ovšem představuje Ostrava. „V Moravskoslezském kraji je dlouhodobě vysoký výskyt chronických respiračních onemocnění v souvislosti s průmyslovým charakterem lokality. Vyšší riziko předčasného úmrtí proto nebylo pro tuto lokalitu překvapivé. Překvapilo nás však, jak strmě tento výskyt klesá, pokud se pohybujeme od centra města směrem k předměstím,“ říká RNDr. Kážmér. Co do předčasného úmrtí v souvislosti s kouřením je situace relativně příznivá v oblasti jižní Moravy. Jiné studie autorů však v této oblasti naznačují zvýšené riziko předčasného úmrtí v souvislosti s alkoholem.

Program časného záchytu karcinomu plic

Karcinom plic zůstává nejčastější příčinou úmrtí na zhoubný nádor v České republice. Jen 15–20 procent případů se však zachytí v časném stadiu. Nádor, na který se přijde pozdě, již nelze operovat, naopak včasná diagnóza celkově zvyšuje šanci na úplné vyléčení. Pokud se onemocnění zachytí v jeho pozdní fázi, jak je u nás i ve světě zatím obvyklé, je pětiletá úmrtnost kolem 85 procent. Proto vznikl cílený program časného záchytu (https://www.prevenceproplice.cz).

Praktičtí lékaři v jeho rámci oslovují současné nebo bývalé kuřáky od 55 do 74 let, kteří kouří přibližně jednu krabičku denně po dobu 20 let. Následně se u těchto pacientů provede screeningové vyšetření pomocí výpočetní tomografie (CT) s nízkou dávkou záření. Vyšetření není nijak náročné a už během několika minut dokáže odhalit nádor.

Protože je kouření hlavní příčinou vzniku karcinomu plic, součástí programu je také doporučení přestat s ním doprovázené informacemi, kam se obrátit pro pomoc. „Kouření cigaret je dobře zdokumentovanou příčinou karcinomu plic a asi v 90 procentech případů je toto onemocnění kouřením přímo způsobeno,“ přibližuje souvislosti přednosta I. kliniky tuberkulózy a respiračních nemocí 1. LF UK doc. MUDr. Jiří Votruba, Ph.D., a uvádí srovnání s USA ohledně screeningu. „Ve Spojených státech, kde je screening karcinomu plic již zavedenou metodou, je prevalence kouření jen 15 procent, kdežto v České republice, kde screening dosud neexistoval, je aktivním kuřákem každý čtvrtý dospělý a asi 12 procent žáků základní školy. Intervence kuřáckého návyku je tedy velmi důležitá, i když výsledky intervenčních programů zatím bohužel nejsou příliš uspokojivé. Tento fakt a to, že stále více plicních nádorů diagnostikujeme u bývalých kuřáků, znamená, že se musíme na screening zaměřit,“ zdůrazňuje doc. Votruba.

Na zlepšování strategie diagnostiky patologických nálezů, tzv. solitárních plicních uzlů, které screening nejčastěji zachytí, se zaměřují na I. klinice tuberkulózy a respiračních nemocí 1. LF UK a VFN v Praze. Trend zvyšování výskytu těchto nálezů je totiž evidentní a snahou je zjednodušit a zrychlit procesy, které následují po screeningovém vyšetření. Typickým příkladem moderních metod, které pomáhají, jsou nové možnosti v navigované bronchoskopii, kterou na klinice rozvíjejí.

Program časného záchytu karcinomu plic byl spuštěn v lednu tohoto roku a jeho pilotní fáze bude trvat nejméně pět let. Je garantován komisí ministerstva zdravotnictví a na realizaci se podílí Národní screeningové centrum Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR a řada dalších institucí a odborných společností. „Kuřáci by se neměli bát zeptat svého praktického lékaře nebo pneumologa, může jim pomoci nejen přestat s kouřením, ale také je při splnění podmínek rovnou odeslat k preventivnímu vyšetření k plicnímu lékaři a na CT,“ dodává MUDr. Marcela Koudelková, projektová manažerka Národního screeningového centra ÚZIS ČR.