Koronavirem k digitalizaci. Budoucnost zdravotní péče přišla díky pandemii již nyní

Chodíme v rouškách, s lékařem řešíme kontroly místo v ordinaci přes Skype, aby mohl na dálku posoudit stav našeho krku nebo rozšiřující se ekzém, sledujeme na internetu modely nového koronaviru a místo vyvracení bludů odpůrců očkování hltáme zprávy o pokrocích ve vývoji očkovací látky, která by mohla pandemii zastavit. Část společnosti je nesmírně aktivní, jiní si vynucenou karanténu užívají jako dovolenou navíc, další řeší přežití svých pracně budovaných firem a splácení úvěrů.

V listopadu loňského roku se konal v BEA campusu Olomouc Česko‑izraelský inovační den Smart Healthcare za účasti dvou stovek domácích a zahraničních odborníků, který byl zaměřen na současné možnosti digitalizace zdravotní péče a budoucnost zdravotnictví. Nyní se ukazuje, že budoucnost, která se ještě v listopadu zdála být daleká, je díky COVID‑19 již tady.

Digitalizace je jedinou možnou cestou

„Po celém světě se poskytovatelé zdravotní péče přes noc soustředili na medicínu na dálku, na tzv. telemedicínu,“ říká Joseph Rosenblum z inovačního centra izraelské pojišťovny Maccabi, který v Olomouci otevíral se svou přednáškou panel o zdravotnictví budoucnosti. „Až současná krize skončí, tak si poskytovatelé zdravotní péče a pacienti uvědomí, že všechna ta tzv. omezení využívání digitálního zdravotnictví nejsou skutečná, a začne nové éra medicíny.“ Současná strategie boje proti onemocnění COVID‑19, která omezuje kontakty mezi lidmi a snaží se uvolnit zdravotníkům ruce, aby se mohli věnovat pandemii, jen věci uspíšila.

Podle Rosenbluma se celosvětově zdravotnictví ještě před pandemií nacházelo v situaci, kdy na ně působí několik vlivů s exponenciálním trendem. Zatímco v 70. letech se medicínská data zdvojnásobila jednou za 25 let, nyní k tomu dochází každého čtvrt roku. S exponenciálním nárůstem medicínským znalostí se musí vypořádat praktický lékař, v jehož lidských silách ani nemůže být držet s tímto trendem krok. Tisíce diagnóz, tisíce léků, které mají různé kontraindikace, stovky různých laboratorních testů. K tomu všemu se přidává proud nových technologií a inovací.

Se stárnoucí populací roste i u nás poptávka po lékařské péči, kterou ale v rámci tradičního modelu zdravotnictví nebude možné zajistit. Podle odborníků nebude dostatek lékařů a zdravotnického personálu, což je již dnes patrné v některých regionech a oborech. Kvůli personálnímu nedostatku se ruší ordinace praktiků, roky se řeší kritický nedostatek zubařů, psychiatrů, zejména těch dětských, a dalších specializovaných lékařů. Rosenblum vidí jako jedinou možnou cestu digitální zdravotnictví, které s prvky umělé inteligence dokáže vytvořit pro lékaře nástroje, jimiž mohou část služeb poskytovat efektivněji jak ze svého pohledu, tak z pohledu pacientů.

Aktivita je na pojišťovnách

Izrael je v oblasti rozvoje digitálního zdravotnictví jedním ze světových lídrů. Prvním krokem byla digitalizace kompletních zdravotních záznamů, která započala před třiceti lety. Velkou zásluhu na této transformaci měly místní zdravotní pojišťovny, které oproti situaci u nás mohou poskytovat i lékařskou péči. Proto je dnes Rosenblum i ve vedení inkubátoru na medicínské inovace eHealth Ventures, který spoluzaložila pojišťovna Maccabi, aby byla u zdroje možných revolučních technologií. Pojišťovny si v Izraeli na státu prosadily proplácení telemedicínských výkonů, protože v tom viděly způsob zlepšení péče, úsporu času a peněz. Online aplikaci s přístupem ke svým záznamům a lékařské péči má 75 procent klientů Maccabi. Více než pětina primárních návštěv lékaře se odehrává virtuálně a lékař má k dispozici kompletní záznamy pacienta včetně všech vyšetření a léků. Telemedicína je velmi účinná při péči o chronicky nemocné pacienty, kde dokáže přispět k jejich lepšímu zdravotnímu stavu a menšímu počtu nákladných hospitalizací.

Současná pandemie přinesla ještě jeden zajímavý moment. Odborná lékařská veřejnost je konfrontována s novou formou nákazy, a tak při hledání efektivní formy reakce se ukazuje jako velmi užitečná spolupráce s dalšími obory od IT specialistů, techniků, chemiků, statistiků, ekonomů po sociology. Přitom žádná z tradičních vědeckých velmocí nemá úspěch zaručen, protože nikdo nebyl na COVID‑19 připraven. Ani být nemohl. Důležitou roli má i mezinárodní spolupráce v oblasti výměny know‑how, která probíhá v reálném čase. Sdílejí se informace o testování, medikaci, hledají se nové testovací metody, vyvíjejí se očkovací látky.

I čeští odborníci mají šanci

Čeští vědci se například zapojili do vytvoření stránky proteinů viru SARS‑CoV‑2 na Proteopedii. ČVUT přišlo s vlastním řešením nedostatkových respirátorů a jejich přístup je popularizován v zahraničí. Je řada dalších zajímavých příkladů kolem testování a výroby ochranných pomůcek. České firmy a akademici mají dnes šanci prokázat svou užitečnost a upozornit na sebe v zahraničí. Během měsíce tak u nás vzniklo inovativní prostředí, akceptované státem a veřejností, které by se za normálních podmínek utvářelo roky. Je to jasný důkaz potenciálu českého Smart Healthcare i toho, kam naše zdravotnictví může směřovat.

Aby po odeznění pandemie došlo k digitální transformaci lékařské péče v ČR, bude třeba, aby se její poskytovatelé, zdravotní pojišťovny a politici s podporou širší veřejnosti shodli, že digitální zdravotnictví přináší celospolečenské výhody, o které je třeba se jen spravedlivě podělit.

Zdroj: MT