Kongres Evropské respirační společnosti 2016

Londýnské multifunkční centrum ExCeL doslova praskalo ve švech pod náporem dvaadvaceti tisíc pneumologů a dalších odborníků, kteří se zajímají o problematiku onemocnění dýchacích cest a plic. Nelze ani vyjmenovat všechna témata, která zde byla podrobně diskutována. Kromě vybraných sympozií přinášíme v bodech, co nás na kongresu ERS 2016 zaujalo.

• Respirační medicína je jedním z nejpodceňovanějších oborů, přestože respirační onemocnění od nejbanálnějších až po smrtelná patří k nejčastějším.

• Životy a zdraví obyvatel Země jsou ohroženy znečištěním vzduchu (doprava, průmysl) a kouřením.

• Také respirační medicína spěje k personalizaci: u astmatu i CHOPN rozlišujeme již jejich odlišné podoby (fenotypy), na nichž se podílejí jak genetika a epigenetika, tak životní prostředí.

• Základy respiračního zdraví a chorob se formují již v nitroděložním životě. Není vyloučeno, že novorozenci mohou mít astma.

• Existuje vůbec ACOS (překryv astmatu a CHOPN)?

• Principem CHOPN není zánět, jak se donedávna soudilo, ale urychlené stárnutí plicních tkání.

• Klíčovou roli v rozvoji jak astmatu, tak CHOPN mohou hrát mitochondriální změny a změny v mitochondriálním metabolismu.

• Horcí kandidáti z farmaceutických pipelines (léčivé přípravky ve fázi II klinických studií) pro syndrom akutní dechové tísně (ARDS, acute respiratory distress syndrome), idiopatickou plicní fibrózu (IPF) a sklerodermii (s plicním postižením) nesplnili vždy naděje, které do nich byly vkládány (QAX576 a další).

• Jaký je podíl genetiky při vzniku astmatu a CHOPN? Vzniká zde nový termín „precision medicine“, která může na základě v současnosti již dostupné nové generace sekvenování (next sequencing generation) identifikovat zatím bezpříznakové jedince „v ohrožení“, což umožní včasnou léčbu ve stadiu reverzibilních změn. Průkopnickou diagnózou v respirační oblasti jsou identifikace molekulárních mutací u karcinomu plic.

• Mikrobiom dýchacích cest vzniká mikroaspiracemi nasofaryngeálního sekretu a slin, ve svém složení je u zdravého jedince poměrně stabilní. Pokud ve stresu (zvýšená propustnost sliznic) pronikne do bronchiálního osídlení střevní mikrobiom, může dojít k rozvoji velmi vážného postižení plic.

• Zdá se, že by mohly být úspěšné androgeny, které mají protektivní účinek proti zkrácení telomer. U sklerodermie se zkouší tocilizumab (anti‑IL‑6) a mykofenolát mofetil (má lepší bezpečnostní profil než cyklofosfamid a je stejně účinný).

• Zajímavou myšlenkou je použití kmenových buněk v léčbě ARDS.

• Je astma diagnózou, nebo symptomem?

• Astma mají častěji obézní dívky, ale chlapci s podprůměrnou hmotností.

• Primární ciliární dyskinéza (PCD) není jednou chorobou, ale jsou známy už desítky variant na genetickém základě. V reálné praxi je tento syndrom často přehlížen.

Zdroj: MT