Hajdúch: Komplexně o onkologickém výzkumu v ČR

Začátkem prosince se v Olomouci uskutečnilo setkání více než dvou stovek výzkumníků zabývajících se problematikou nádorových onemocnění – 17^th Czech Annual Cancer Research Meeting. Nejen na to, o jakých novinkách z oblasti molekulární patologie, prediktivní onkologie, výzkumu a vývoje diagnostických postupů či protinádorových léčiv se diskutovalo, jsme se zeptali jednoho z hlavních vědeckých koordinátorů doc. MUDr. Mariána Hajdúcha, Ph.D., ředitele Ústavu molekulární a translační medicíny (ÚMTM) Lékařské fakulty Univerzity Palackého a lékařského ředitele Národního ústavu pro výzkum rakoviny (NÚVR).

„Ve vazbě na vznik NÚVR jsme se rozhodli konvertovat původní 17. dny diagnostické, prediktivní a experimentální onkologie do jedné společné komplexní celonárodní konference a chtěli bychom v tomto formátu pokračovat i nadále. Součástí konference byly i 17. dny molekulární patologie a 105. olomoucký histopatologický seminář. Ukazuje se totiž, že komunita lidí, kteří se v České republice věnují onkologickému výzkumu, je velká a že tato multioborová akce vytváří prostředí pro výměnu zkušeností a navazování nových spoluprací,“ uvedl pro Medical Tribune doc. Hajdúch.

Foto Denisa Pavelková

Hlavním trendem, který podle něj hýbe světem molekulární patologie a prediktivní onkologie, je opravdu masivní zavedení moderních sekvenačních technologií do běžné praxe, kde pomáhají u konkrétního jedince identifikovat mutace nebo změny v nádorových buňkách, jež lze ovlivnit cílenou léčbou. „Myslím si, že spějeme do období genomické medicíny, ve kterém již bude rutinní záležitostí provádět třeba analýzu zárodečného genomu všech narozených obyvatel. Už teď jsme schopni detekovat celou řadu rizikových genotypů pro konkrétní nádorová onemocnění, přičemž významná část z nich je preventabilní,“ konstatoval. Dodal přitom, že aktuálně je poměrně značné úsilí napřeno do vytvoření referenčního genomického standardu pro českou populaci, který by byl posléze využitelný pro diagnostiku patogenicity některých genetických nálezů. Na tomto projektu se spolupodílejí Masarykova univerzita, Univerzita Palackého a Univerzita Karlova.

„Další velmi zajímavý koncept představují léčiva, která jsou indikována bez ohledu na to, o jaký histologický typ nádoru se jedná. Tento agnostický přístup de facto funguje u většiny malignit, které mají konkrétní molekulární alteraci,“ vysvětlil M. Hajdúch s tím, že terapie určená na základě molekulárních změn, nikoli histologického typu nádoru, je budoucností onkologie.

Zaměřeno na neinvazivní metody detekce nádorů

Pokud se týká nádorových biomarkerů, o kterých se na Czech Annual Cancer Research Meeting hojně diskutovalo, v současnosti se velice nadějnou jeví snaha o vývoj neinvazivních metod časného záchytu onkologických onemocnění, které budou pro pacienty komfortnější a zároveň budou dostatečně specifické a využitelné pro širší preventivní screening.

„Obecně platí, že čím je zdrojový biologický materiál pro vyšetření biomarkerů blíže tumoru, tím je vyšší pravděpodobnost, že budou diskrétní změny zachyceny. Na našem pracovišti proto momentálně intenzivně pracujeme třeba na analýze biomarkerů z vydechovaného vzduchu pro detekci karcinomu plic, z cervikálního hlenu pro odhalení gynekologických nádorů nebo ze slz pro identifikaci některých tumorů centrálního nervového systému,“ poznamenal doc. Hajdúch. Dodal přitom, že slibné výsledky výzkumníci z ÚMTM LF UP zaznamenali v případě hodnocení proteinů v kondenzátu vydechovaného vzduchu, tvořících určitý proteinový podpis, jenž by mohl být vhodný pro odlišení pacientů s nemalobuněčným karcinomem plic od jedinců zdravých nebo s chronickou obstrukční plicní nemocí. „Nyní plánujeme prospektivní validační studii, která by nezávisle ověřila význam proteinového podpisu z dýchacích cest,“ naznačil.

Inovativní přístupy k diagnostice i léčbě

Z hlediska inovativních diagnostických a terapeutických postupů upozornil doc. Hajdúch hned na několik prezentací výzkumných skupin spadajících pod Národní ústav pro výzkum rakoviny (NÚVR). Jednou z nich byla i přednáška RNDr. Cyrila Bařinky, Ph.D., z Biotechnologického ústavu AV ČR věnovaná vývoji fluorescenčního molekulárního rotoru, který specificky váže prostatický membránový antigen (PMSA), významný biomarker pro diagnostiku a léčbu karcinomu prostaty (generovaný fluorescenční signál je úměrný koncentraci PSMA). „Ukazuje se, že tento rotor by mohl být využitelný pro zobrazování nádorů prostaty a potenciálně i pro jejich terapii,“ komentoval doc. Hajdúch. Zmínil se dále o přednášce prof. Ing. Michala Hocka, CSc., DSc., z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR, jenž je vedoucím výzkumného programu NÚVR zaměřeného na výzkum a vývoj protinádorových léčiv a terapeutických postupů a který se na olomoucké konferenci zabýval tématem modifikovaných nukleosidů, nukleotidů a nukleových kyselin jako potenciálních cytostatik.

Jako perspektivní pro onkologii se podle M. Hajdúcha zdá být také oblast radiofarmak, kdy je možné prostřednictvím různých ligandů a protilátek konjugovaných s radioaktivní značkou cílit struktury nádoru – jak pro účely jeho diagnostiky, tak i léčby. V této souvislosti se zmínil o práci, na které ÚMTM LF UP spolupracuje s Ústavem klinické a molekulární patologie LF UP a FN Olomouc a s německými kolegy z Helmholtz‑Zentrum Dresden Rossendorf. „Prezentovali jsme výsledky experimentálních in vivo studií, ve kterých jsme hodnotili vylepšenou farmakokinetiku jednoho z takových léčiv používaných v terapii karcinomu prostaty. Podle mého názoru se skutečně jedná o slibnou výzkumnou oblast, do které je třeba investovat úsilí a prostředky. Terapeutické efekty radiokonjugátů, které vidíme právě u karcinomu prostaty, jsou totiž velice impresivní, proto věřím, že by se podobně mohly uplatnit i u jiných nádorů,“ konstatoval doc. Hajdúch.

Program Czech Annual Cancer Research Meeting se rovněž dotkl například role zánětu a imunity nebo role metabolismu lipidů u nádorových onemocnění. „Nádorové buňky mají celou řadu signálních drah aktivovaných mimo jiné prostřednictvím lipidové signalizace a mají změněný metabolismus lipidů, což se projevuje ve způsobu, jakým zajišťují vysokou metabolickou poptávku. Jsou proto snahy využít tyto specifické metabolické změny a klinickou lipidomiku pro časnou diagnostiku malignit nebo stratifikaci rizikových skupin pacientů. Víme navíc, že některá léčiva používaná v jiných indikacích, jež ovlivňují buněčný metabolismus, třeba statiny nebo metformin, mají významný chemoprotektivní účinek a snižují riziko vzniku nádorových onemocnění. Otázkou tedy je, zda a jak by se to dalo efektivně aplikovat v onkologické terapii,“ podotkl doc. Hajdúch.

Vzpomenul i přednášku vědeckého ředitele NÚVR prof. RNDr. Ondřeje Slabého, Ph.D., z Lékařské fakulty a CEITEC Masarykovy univerzity o precizní medicíně v dětské onkologii, která v posledním desetiletí zaznamenala rychlý rozvoj a vyústila v nové terapeutické možnosti založené na molekulárních biomarkerech. Profesor Slabý představil soubor více než 190 dětí s vysoce rizikovými solidními nádory, které od září 2016 do srpna 2022 úspěšně podstoupily komplexní genomové profilování. Pro terapii bylo využitelných 40 procent nálezů, přičemž nejběžnějšími typy alterací byly jednonukleotidové varianty a malé inzerce/delece.

Umělá inteligence pro zrychlení vývoje protinádorových léčiv

Závěr konference patřil analýze dat, mimo jiné pomocí umělé inteligence (artificial intelligence, AI). „Ta je nepochybně dobrým sluhou, ale i zlým pánem. Nástroje založené na algoritmech AI zcela jistě dokážou optimalizovat diagnostické procesy v radiologii nebo digitální patologii, ale stále je vyžadována konfirmace nálezu a diagnózy radiologem či patologem – a tak to, domnívám se, ještě dlouho zůstane,“ poznamenal doc. Hajdúch. Aktuálně jsou však studovány možnosti využití umělé inteligence například pro predikci genetického pozadí nádoru na základě jeho morfologie nebo pro in vitro hodnocení mechanismu účinku léčiv v nádorových buňkách. „Za tímto účelem jsme ve spolupráci se skupinou profesora Jana Kybice z Fakulty elektrotechnické ČVUT vypracovali AI algoritmy, které nám díky analýze digitálních kontrastních snímků pomáhají identifikovat možné molekulární mechanismy, jež se podílejí na protinádorovém účinku studované látky. To nám umožňuje zrychlit vývoj protinádorových léčiv,“ objasnil M. Hajdúch.

Vznikla Česká společnost pro výzkum nádorů

Czech Annual Cancer Research Meeting podle něj jasně ukázal, že výzkumné týmy sdružené v NÚVR mají na co navazovat a jsou hybateli onkologického výzkumu v České republice. „Konference byla současně místem setkání rady NÚVR, ze kterého jsem měl velmi dobrý dojem. Řešili jsme převážně administrativní náročnost projektu, která je opravdu mimořádně velká a představuje jednu z nejsložitějších částí celého projektu. Osobně bych byl raději, kdyby pravidla byla nastavena lépe a mohli jsme se administrativnímu tlaku vyhnout, protože boj s ním spotřebovává energii a čas, které bychom jinak mohli věnovat vlastnímu výzkumu. Další velkou výzvou je pro nás všechny koordinace aktivit více než sedmdesáti výzkumných skupin z jedenácti institucí. Nicméně děláme všechno pro to, abychom byli úspěšní,“ uvedl M. Hajdúch a dodal, že i díky konferenci měli představitelé NÚVR možnost vyslechnout si prezentace výzkumných týmů, se kterými zatím nespolupracují: „Ukázalo se však, že v mnoha směrech bychom velmi efektivně spolupracovat mohli – a dokonce měli. To jen podtrhuje reálnou potřebu a smysluplnost vzniku NÚVR, který umožní lepší propojení celé komunity výzkumníků v onkologii.“

Docent Hajdúch také poznamenal, že letos byla díky NÚVR založena Česká společnost pro výzkum nádorů, z. s. – odborná společnost, jejíž činnost je garantována ústavem a je v přímé vazbě na jeho aktivity. Jejím cílem je integrovat vědecké, vědecko‑pedagogické a odborné pracovníky z medicíny a přírodovědných oborů, kteří se zabývají problematikou nádorových onemocnění, a vytvořit společnou platformu pro komunikaci, vzdělávání a internacionalizaci českého onkologického výzkumu. Činnost odborné společnosti by se měla naplno rozjet od příštího roku.