Karcinom slinivky břišní zůstává černou můrou onkologie

Karcinom pankreatu je v Česku desátým nejčastějším zhoubným nádorem u mužů a sedmým u žen. Jde ale o čtvrtou nejčastější příčinu úmrtí z důvodu malignity. Tento nádor jako by stál stranou vývoje, ke kterému dochází jinde v onkologii. Pět let od stanovení diagnózy přežívá jen pět procent pacientů, přičemž medián doby přežití je 4,6 měsíce.

Karcinom pankreatu patří spolu s malobuněčným karcinomem plic a glioblastomem k diagnózám, kde se špatná prognóza nemocných téměř neposouvá žádoucím směrem. Za posledních padesát let se u něj přežití prodloužilo pouze o jeden týden. Upozornit na tuto často opomíjenou malignitu má Světový den karcinomu slinivky břišní, který letos připadl na 17. listopad.

Jen v Evropě dosáhl v roce 2015 počet úmrtí pacientů s touto diagnózou 104 481. V roce 2016 „předběhne“ toto onemocnění v počtu úmrtí karcinom prsu a po roce 2022 bude po karcinomu plic druhou nejčastější onkologickou příčinou smrti.

„Výsledky jsou nedobré, takže o nich nikdo rád nehovoří. Situace je špatná celosvětově, i proto byl vyhlášen den věnovaný tomuto onemocnění. Problém je tak vážný, že se jím zabývá i Evropský parlament. Karcinom pankreatu má v současnosti nejhorší léčebné výsledky ve všech klinických stadiích. Z celkových prostředků na výzkum zhoubných nádorů jsou na výzkum karcinomu pankreatu použita necelá dvě procenta,“ upozorňuje prof. MUDr. Luboš Petruželka, CSc., přednosta Onkologické kliniky 1. LF UK a VFN.

Mezi hlavní rizikové faktory důležité pro vznik tohoto onemocnění patří vyšší věk, abúzus tabáku a alkoholu, chronická pankreatitida, obezita a diabetes. Na základě genetických alterací vzniká pět až deset procent těchto karcinomů.

„Ukazuje se, že 25 až 30 procent karcinomů slinivky břišní vzniká v souvislosti s kouřením, diabetes pak může riziko zvyšovat až o 120 procent. U obézních jedinců jsou počty úmrtí vyšší o 20 až 40 procent,“ varuje onkolog s tím, že nejvýznamnější rizikové faktory jsou ovlivnitelné změnou životního stylu.

Nebezpečná blízkost křivek incidence a mortality

„V ČR lze pozorovat mezi roky 1977 a 2014 více než zdvojnásobení incidence tohoto nádoru, přičemž vzhledem k vysoké letalitě tohoto onemocnění se prevalence téměř rovná incidenci a křivky incidence a letality jsou stále souběžné, bez náznaku úspěšnosti léčby,“ upozorňuje prof. MUDr. Zdeněk Krška, DrSc., přednosta I. chirurgické kliniky – břišní, hrudní a úrazové chirurgie 1. LF UK a VFN v Praze. Důležitou skutečností je, že výsledky terapie jsou v podstatě stejné ve všech zemích, které disponují vyspělou lékařskou péčí, a bohužel se v blízké budoucnosti neočekává průlomové řešení tohoto problému.

Nejzásadnější příčinou krátkého přežití nemocných po diagnostikování tohoto onkologického onemocnění je pozdní diagnóza. K varovným příznakům patří například:

• bolest v nadbřišku, která často vyzařuje do zad

• neobjasnitelné bolesti zad

• nechutenství a s tím spojený neobvyklý váhový úbytek

• pocity nevolnosti

• projevy neinfekční žloutenky

• opakující se záněty žil

• nově vzniklý diabetes mellitus 2. typu

• rozvoji choroby mohou předcházet též projevy depresivního syndromu

„Časté však je, že nemoc může probíhat i bez závažných klinických symptomů, nemocný může mít jen nevysvětlitelný váhový úbytek. Zatím nikdo neví proč, takže je třeba mít toto onemocnění stále na mysli,“ varují lékaři s tím, že v dnešní době stále nemáme k dispozici metody pro včasné odhalení této zhoubné nemoci a také vývoj účinných léčebných možností zaostává za možnostmi v terapii ostatních maligních nádorů.

Úskalí chirurgické léčby

Jedinou cestou, jak dosáhnout dlouhodobějšího léčebného úspěchu, je radikální chirurgický výkon, který je možný jen u osmi až deseti procent nemocných, kdy je karcinom zachycen v počátečním stadiu. V případě karcinomu pankreatu je při chirurgické léčbě nezbytné kompletní odstranění nádoru, jinak operace ztrácí jakýkoli smysl.

„Podaří‑li se nám nádor kompletně odstranit, pravděpodobnost pětiletého přežití je 15 až 20 procent. Problém pankreatu ale je, že jde vzhledem k anatomii tohoto orgánu o neskutečně náročnou operaci,“ připomíná chirurg. Úmrtnost při těchto operacích je tři až pět procent, morbidita dosahuje až 40 procent, píštěle se vyskytují v 60 procentech. To vše zásadně zvyšuje náklady na operaci.

„Pacient sám o sobě představuje velké riziko pro chirurga. Ačkoli je předem obeznámen se všemi riziky takovéto operace, jen v současné době řešíme dva případy, kdy si pacienti po úspěšném odstranění nádoru a dlouhodobém přežívání soudně stěžují na některou z komplikací. Místo abychom všichni jásali, že konečně někdo dlouhodobě žije, pacient, který stál nemocnici neskutečné finanční prostředky, v konečném důsledku přijde s tím, že chce odškodné 2,5 milionu korun za způsobené komplikace,“ popisuje současné zkušenosti prof. Krška. Jak dodává, jde o české specifikum poslední doby, s nímž se jeho kolegové v řadě vyspělých evropských států nesetkávají. Může pak být otázkou, nakolik se českým lékařům bude chtít napříště riskovat ekonomiku pracoviště i další problémy, které mohou nastat.

Ačkoli dosavadní vývoj nových léčebných metod, ať jde o cytostatika, či imunoterapii, zatím nepřinesl očekávaná zlepšení, lékaři stále věří.

Primární cesta tedy zůstává v prevenci a zvýšeném sledování rizikových skupin. Důležité v tuto chvíli je, aby doba od diagnózy k léčbě byla zásadně zkrácena a aby byla vyslyšena potřeba centralizace péče zejména v případě časného stadia onemocnění. Proto lékaři zdůrazňují potřebu osvěty veřejnosti. Jak například ukázal nedávný průzkum provedený ve Velké Británii, 70 procent tamní populace neví, kde se slinivka vůbec nachází.

„Naším cílem je pomocí regionálních zastávek kampaně Řekni NE rakovině slinivky zvýšit povědomí široké veřejnosti a podpořit výzkum této zákeřné nemoci. Pokud jí nebude věnována patřičná pozornost, bude v roce 2030 druhým nejčastějším důvodem úmrtí na onkologické nemoci, a to je opravdu alarmující,“ říká Tomáš Kruber, výkonný ředitel organizace Onkomaják, která vedle kampaně na sociálních sítích a návštěvy řady měst spustí ve spolupráci s VFN a prof. Petruželkou poradnu pro pacienty a členy jejich rodin na webových stránkách www.onkomajak. cz/poradna, kam budou zájemci mít možnost posílat své dotazy směřované k diagnostice a léčbě.

Zdroj: MT