K většině náhlých srdečních úmrtí dochází při běžné činnosti nebo ve spánku
Specifickým rysem naší kohorty je pak vysoký výskyt obezity a dominantní zastoupení mužského pohlaví.
Uvedené informace vyplývají z tuzemské retrospektivní analýzy NSS za období 2014–2019, kterou na virtuálním kongresu České kardiologické společnosti představila MUDr. Kristina Rücklová, Ph.D., z Kliniky dětí a dorostu 3. LF UK a FN Královské Vinohrady, Praha. Veškerá data byla získána z oddělení soudního lékařství v Praze, Středočeském, Královéhradeckém, Olomouckém a Zlínském kraji, což pokrývá zhruba třetinu obyvatel ČR. Zařazeni byli lidé s jasnou kardiální patologií (makroskopická i histologická kritéria), která mohla vést k NSS, a také jedinci s náhlou smrtí a negativním pitevním nálezem, kdy se jednalo o „sudden arrhythmic death syndrome“ (SADS). „V takovém případě se předpokládá, že příčinou úmrtí je fatální arytmie vznikající na podkladě některé z kanálopatií, jako je například syndrom dlouhého intervalu QT, katecholaminergní polymorfní komorová tachykardie nebo syndrom Brugadových,“ vysvětlila přednášející.
Čtyřnásobně více mužů
Po zhodnocení veškerých záznamů (pitevní protokoly, záznamy koronera apod.) bylo detekováno celkem 245 případů NSS ve věkovém rozmezí 1–40 let. „Riziko logicky stoupá s věkem, přičemž v kategorii 36–40 let byl evidován více než dvojnásobek zemřelých v porovnání s kategorií 31–35 let, konkrétně 127 versus 55 úmrtí,“ upřesnila MUDr. Rücklová s tím, že v podskupině dětí a dospívajících (do 18 let věku) zemřelo v důsledku NSS naštěstí pouze deset jedinců (4 procenta). Pokud se týká celého souboru, medián věku v době smrti činil 36 let, výrazně přitom dominovali muži, kteří zaujímali 81 procent. Celková incidence odpovídala hodnotě 2,4 na 100 000 obyvatel, nicméně u mužského pohlaví byla čtyřnásobně vyšší než u ženského, tedy 3,2 versus 0,8 na 100 000 obyvatel.
U 187 osob byla známa hodnota BMI, přičemž minimálně nadváhu mělo 63 procent souboru (BMI ≥ 25), obezitu 36 procent (BMI ≥ 30) a morbidní obezitu 16 procent (BMI ≥ 40). Pozitivní screening alkoholu byl evidován u pětiny z 205 známých údajů a toxikologické testy byly provedeny u 125 zemřelých (15 procent ilegální drogy, 29 procent léky na předpis).
Nejen ICHS, ale i kardiomyopatie nebo SADS
„Jednoznačně se ukázalo, že k většině NSS došlo při běžné zátěži nebo ve spánku, a to až v 78 procentech případů, a že jen 6,5 procenta lidí zemřelo náhle při sportu,“ zdůraznila MUDr. Rücklová a dodala, že nejčastějším místem úmrtí byl domov (60 procent), v menší míře veřejný prostor (14 procent) nebo zdravotnické zařízení (8 procent). Z histopatologických příčin jasně převládala ischemická choroba srdeční, která byla prokázána u 93 zemřelých (38 procent), další významnou skupinu představovaly kardiomyopatie, zejména dilatační a arytmogenní, u 37 osob (15 procent), u 29 osob (12 procent) SADS a u 24 jedinců (10 procent) hypertrofie levé komory, jež ale nesplňovala kritéria hypertrofické kardiomyopatie. Ve větší míře byly objeveny ještě vrozené srdeční vady (7 procent), méně často pak disekce nebo ruptura hrudní aorty, idiopatická fibróza levé komory, myokarditida aj. „V populaci 67 obézních zemřelých s NSS se rovněž vyskytovalo celé spektrum diagnóz, nejen ischemická choroba srdeční, jak bychom asi očekávali, ale i hypertrofie levé komory, kardiomyopatie, SADS a další,“ komentovala MUDr. Rücklová.
Srovnání se zahraničím
Svou přednášku v závěru shrnula konstatováním, že incidence NSS ve věku 1–40 let je v ČR na úrovni srovnatelné se zahraničím, např. v jedné kanadské studii, která analyzovala stejnou věkovou kategorii, činila 2,6 na 100 000 obyvatel. A dále že obdobný je i podíl nejčastější příčiny NSS, tedy koronárních příhod (38 vs. 36 procent v kanadské studii). „Pro nás z toho vyplývá poučení, že bychom se měli ještě více zaměřit na prevenci aterosklerózy,“ dodala MUDr. Rücklová s tím, že významným rizikovým faktorem NSS byla taktéž potenciálně autozomálně dominantně dědičná onemocnění, jako jsou kardiomyopatie, onemocnění hrudní aorty nebo SADS, která byla zjištěna u 31 procent zemřelých. I na tyto diagnózy je proto třeba nezapomínat a je nutné provádět molekulární pitvy a kardiogenetické vyšetření prvostupňových příbuzných. „Zajímavým výsledkem je velký výskyt obezity v našem souboru, oproti evropské populaci do 40 let až čtyřnásobný, a také výrazné zastoupení mužského pohlaví, které tvořilo naprostou většinu případů NSS. Naopak jen minorita lidí zemřela v souvislosti se sportem. S trochou nadsázky se tedy nabízí otázka, zda nám stačí provádět pouze screening sportovců, nebo zda bychom se měli raději zaměřit i na screening obézních mužů,“ uzavřela.
Zdroj: MT