International Symposium of Gastroenterology po 11 letech opět v Praze

Během třídenního sympózia bude předneseno 38 odborných sdělení členěných do čtyř bloků: Controversies in GI onkology, New Insights into the clinical management of IBD, Challenges and emerging issues, Update on treatment of liver disorders.

V pořadí desáté International Symposium of Gastroenterology (ISG) organizuje společnost PRO.MED.CS Praha a.s. ve spolupráci s Českou gastroenterologickou společností (ČGS) a Českou hepatologickou společností (ČHS). Garantem odborného programu je prof. MUDr. Julius Špičák, CSc., předseda ČGS, který sympozium zahájí ve čtvrtek v 11.30 h. Hepatologickou část programu (pátek 13. 6.) koordinuje prof. MUDr. Petr Hůlek, CSc. z ČHS. Sobotní program (14. 6.) bude věnován jak teoretickým, tak praktickým otázkám endoskopie. Přednášky budou doplněny ukázkami endoskopických metod v přímém přenosu z operačních sálů Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM).

Pořadatelé očekávají účast 300 gastroenterologů a hepatologů z 18 zemí. Ambicí ISG, je být opět relevantním místem pro setkání gastroenterologů a hepatologů a poskytnout prostor pro osobní výměnu názorů a poznatků vytvořených z jejich poznatků v praxi. ISG je primárně zaměřeno na prezentaci nových způsobů léčby gastrointestinálního systému formou diskutovaných přednášek, posterů a praktických ukázek. Vzhledem ke skladbě účastníků je jedinou akcí svého druhu, která propojuje znalosti a zkušenosti odborníků jak západní, střední a východní Evropy, tak i specialistů z Ruska a zemí střední Asie. Jednacím jazykem sympozia je angličtina a pro účastníky bude zajištěno simultánní tlumočení do ruštiny.

Praha, kde má společnost PRO.MED.CS Praha a.s. již 25 let svou centrálu, hostí ISG již potřetí v historii konání sympozií. PRO.MED.CS sponzoruje různá odborná setkání zaměřená na prezentaci nejnovějších lékařských poznatků a ISG patří k těm nejvýznamnějším.

Mezi přednáškami, které organizátoři letos připravili, budou mimo jiné i na příspěvky předních specialistů v oboru, např. prezentace prof. MUDr. Miroslav Zavoral, Ph.D. (CZE), který bude hovořit o problematice kolorektálního karcinomu (CRC). Ten představuje pro evropskou populaci vážné zdravotní riziko, zejména pak pro středoevropský region, kde představuje druhý nejčastější typ rakoviny a současně druhou nejčastější příčinu úmrtí na rakovinu. Prevence CRC zahrnuje dvě modality – screening (včasná diagnostika nemoci u jedinců bez známek onemocnění) a surveillance (dlouhodobé sledování jedinců s vysokým rizikem).

Mezi screeningové metody patří např. široce používané testy na okultní krvácení do stolice, nebo dnes preferované, citlivější, imunochemické testy na okultní krvácení. Zlatým standardem pro screening CRC je však kolonoskopické vyšetření. Vliv této metody na redukci úmrtí z důvodu CRC je prověřován rozsáhlou mezinárodní NordICC studií. Alternativou je např. v Anglii s úspěchem používaná sigmoideoskopie (parciální kolonoskopie).

Snížení úmrtí populace na CRC je možné dosáhnout pouze zavedením nových screeningových programů, které, na rozdíl od doposud používaného náhodného screeningu, přivedou na preventivní vyšetření větší podíl populace. V takových programech se uplatňují např. i osobní pozvánky k vyšetření. V mnoha evropských zemích se takové programy již nějakou dobu s úspěchem používají, Česká Republika se k nim přidala v lednu 2014.

Prof. MUDr. Libor Vítek, Ph.D., MBA (CZE) se bude věnovat otázce intrahepatální cholestázy těhotných. Onemocnění postihuje těhotné ženy převážně ve 3. trimestru a je charakterizováno svěděním kůže, vzestupem hladiny jaterních enzymů a méně často žloutenkou. Příznaky onemocnění mizí za 1 až 2 dny po porodu. Nekomplikovaný průběh onemocnění u matky kontrastuje se závažnými riziky pro plod (např. srdeční arytmie). Porodník se musí rozhodnout mezi rizikem předčasného porodu na jedné straně a nebezpečím nitroděložního úmrtí plodu na straně druhé. Hlavním úkolem léčby je snížit hladiny žlučových kyselin, které umožní prodloužení těhotenství a snížení rizika pro plod při potlačení mateřských příznaků.

Léčebné možnosti jsou velmi omezené, jednou z nich je podání kyseliny ursodeoxycholové, tělu vlastní látky, která je obecně považována za velmi bezpečnou. Použití této léčivé látky však není, navzdory doporučení hepatologů a doporučení Evropské asociace pro studium jaterních chorob (EASL), akceptováno mnoha porodníky.

Vystoupení MUDr. Ĺubomíra Skladaného, PhD. (SVK) bude zaměřené na problematiku hepatocelulárního karcinomu (HCC). Hepatocelulární karcinom je primárním maligním nádorem jater, vychází přímo z hepatocytů (jaterních buněk). Má úzký vztah s jaterní cirhózou a s infekčními hepatitidami. Vyskytuje se u obou pohlaví, asi 3× častěji u mužů. Celosvětově je častý, nejvíce se vyskytuje v jihovýchodní Asii a v Africe, v ČR se vyskytuje v poměru 5–7 případů /100 000 obyvatel.

Důležitým rizikovým faktorem je především jaterní cirhóza bez ohledu na etiologii. Relativně běžně vzniká jako důsledek chronické hepatitidy a cirhózy infekční etiologie (hepatitida B a C). Význam má zcela jistě i účinek aflatoxinu, který je produkován plísní Aspergillus flavus. Toxin může kontaminovat burské oříšky či obiloviny. Nebezpečí HCC vzniká i u alkoholické cirhózy.

Prognóza HCC je velice špatná. Do 3 let od stanovení diagnózy přežívá jen cca 15 % pacientů.

Časné fáze hepatocelulárního karcinomu se léčí chirurgickou resekcí (odstraněním), transplantací jater či lokální destrukcí (většinou radiofrekvenční ablací). Středně pokročilý hepatocelulární karcinom se léčí chemoembolizací (ucpání cév vyživujících nádor nosičem, ze kterého se současně uvolňuje léčivo), pro pokročilý hepatocelulární karcinom je standardem podávání léčivé látky – sorafenibu.

Nealkoholické steatóze jater a nealkoholické steatohepatitidě (NAFLD/NASH) se budou věnovat Oxana Drapkina, MD, PhD. (RUS) a Svetlana Umarova, MD (KGZ). Jedná se o jaterní onemocnění charakterizované stejným poškozením jaterní tkáně jako u alkoholické jaterní steatózy a steatohepatitidy, avšak u osob bez významné konzumace alkoholu (< 20 g ethanolu/den). NAFLD postihuje 20–30 % populace, NASH 2–3 % populace, onemocnění tak patří v industriálním světě k nejvýznamnějším jaterním onemocněním. NASH je pokročilou a progresivní fází NAFLD. Onemocnění začíná jako prosté hromadění tuku v játrech (steatóza), postupně dochází k poškozování jaterních buněk a k jejich zániku, k vyvolání zánětlivé fáze (steatohepatitida) a ke vzniku fibrózy (vazivovatění) až cirhózy (ztvrdnutí) jaterní tkáně. NASH je tedy potenciálně smrtelným onemocněním. Těsná souvislost s obezitou centrálního typu, diabetem 2. typu a hypertenzí umožňuje považovat NAFLD za jaterní komponentu metabolického syndromu.

V léčbě NAFLD/NASH se uplatňují především dietní a režimová opatření, která vedou ke snížení obsahu tuku v játrech i v periferii a k obnovení citlivosti tkání na inzulin. K redukci váhy lze přispět farmakologicky a rovněž metodami bariatrické chirurgie. Ve farmakoterapii NAFLD/NASH se uplatňují především látky zvyšující citlivost k inzulinu, zejména glitazony. Ostatní léky – hypolipidemika, antioxidanty, hepatoprotektiva a probiotika – mají v léčbě NAFLD/NASH jen dílčí či žádný význam.

Pro bližší info o akci pište na tomas.matyastik@promed.cz

Zdroj: www.tribune.cz