Inkontinence ve třetím tisíciletí
Nemedicínské okolí se na lékaře se svými problémy obrací ve víře, že i v dnešní době znamená titul MUDr. Medicinae Universae Doctor, tudíž že i odborník vzdálené specializace (třeba oftalmolog či stomatolog) poradí například své inkontinentní příbuzné, co má dělat a o co vlastně jde. Není v silách žádného lékaře obsáhnout novinky ze všech oborů. I z tohoto důvodu jsme do Medical Tribune vrátili rubriku, v níž zkušený specialista radí svým kolegům. Tentokrát urogynekolog MUDr. Lukáš Horčička z gynekologické ambulance GONA (Praha) odpovídá na pacientské dotazy týkající se inkontinence.
| Je normální, když musím desetkrát denně „na malou“, i když nedojde k úniku moči?
Desetkrát už je hodně, záleží ovšem na příjmu tekutin. Normální je osm epizod mikce za 24 hodin, tedy včetně noci. Vyšší frekvence mikcí naznačuje, že by se mohlo jednat o tzv. hyperaktivní močový měchýř. Tento syndrom se vyznačuje urgencemi, což je imperativní nucení na močení, které nesouvisí s náplní močového měchýře, a může se tedy dostavit i jeho při minimální náplni.
| Slyšela jsem, že minimálně polovina žen za svůj život prodělá alespoň jednu inkontinentní příhodu. Je to pravda? Kolik lidí inkontinencí trpí?
Ano, je to pravda. Statistik je mnoho, inkontinentních lidí také a jejich podíl dosahuje sedmi až deseti procent populace. S věkem výskyt inkontinence stoupá, ale není pravda, že inkontinence je průvodní jev jen stáří. V naprosté většině případů jde o léčitelné onemocnění.
| Mají inkontinenci i muži?
Mají, často po operacích prostaty. Jde o tzv. urgentní inkontinenci, stresová se u mužů vyskytuje vzácně. Jde však o otázku pro urologa, což není moje specializace.
| Jakou má inkontinence souvislost s infekcemi močových cest?
Opakované infekce dolních močových cest mohou vést k tzv. syndromu hyperaktivního močového měchýře (OAB, overactive bladder), což je diagnóza, která byla uznána světovou i evropskou urologickou společností na počátku tohoto tisíciletí. OAB je v podstatě stav, kterému se dříve říkalo dráždivý nebo neurogenní močový měchýř, spočívá ve zvýšené senzitivitě receptorů ve svalovině detruzoru. V důsledku i minimálního podnětu pak dochází ke zvýšení napětí detruzoru, což se projeví urgencí a někdy i inkontinencí. OAB je zhruba v polovině případů bez inkontinence. Opakované infekce močových cest mohou senzibilizovat receptory a v důsledku se pak projeví OAB.
| Je inkontinence vyléčitelná? Ano, je. Záleží to na jejím typu a stupni. Někdy se sice nedá vyléčit dokonale, ale ke zlepšení kvality života léčba určitě vede. Urgentní inkontinence a OAB se léčí farmakologicky, režimovými opatřeními, u mnoha postižených je účinný tzv. trénink močového měchýře, ale existují i radikálnější postupy (aplikace botulotoxinu, míšní stimulace, ve výjimečných případech pak chirurgické řešení). Stresová inkontinence nižšího stupně, při níž dochází k úniku moči po zvýšení nitrobřišního tlaku, může reagovat na konzervativní léčbu (posilování pánevního dna, režimová opatření), ale při vyšším stupni je zpravidla úspěšné chirurgické řešení. Je však nutné upozornit, že při OAB i inkontinenci obou typů je nezbytné podrobné urogynekologické vyšetření, aby se vyloučila organická příčina (infekce, anomálie močových cest, nádory močového měchýře apod.).
| Pomohou na inkontinenci brusinky?
Ne! Extrakty z kanadských brusinek pomáhají při léčbě infekcí močových cest.
| Musí se inkontinence vždy operovat?
Nikoli, jak jsem již uvedl, urgentní inkontinence a konzervativně zvládnutelná stresová inkontinence se neoperují.
| Kdy pomůže a kdy nepomůže posilování svalstva pánevního dna (třeba oblíbené Kegelovy cviky)?
Pomůže vždy. Lehkou inkontinenci může vyléčit a u vyšších stupňů určitě zlepšit. Je však nutné je provádět správně a zácvik by měl provést fyzioterapeut. Při cvičení podle brožur může dojít k nesprávnému provádění cviků, což snižuje jejich účinnost.
| Jaké metody léčby mají v současnosti nejlepší výsledky u stresové inkontinence a jaké u urgentní?
U stresové inkontinence mají nejlepší výsledky cvičení pánevního dna a tzv. operace tahuprostou páskou (TVT, TOT), u urgentní inkontinence, stejně jako u hyperaktivního močového měchýře, léčba farmakologická. V současnosti jsou k dispozici léky, které nemají tak výrazné nežádoucí účinky jako dříve používaná anticholinergika 1. generace (rozostřené vidění, zácpa, sucho v ústech).
| Kde se mám poradit, jaké inkontinenční pomůcky by byly právě pro mne vhodné?
Poradit může praktický lékař, případně gynekolog. Existuje i specializace urogynekologická. Pro pacientky s OAB a inkontinencí je optimální, když je alespoň na počátku vyšetří urogynekolog a doporučí léčbu, kterou pak může vést praktik nebo gynekolog. Případy rezistentní na obvyklou terapii patří na urogynekologické pracoviště. Odborná literatura uvádí, že ve třetím tisíciletí má každý člověk právo být kontinentní. Ve většině případů toho moderní medicína umí dosáhnout.
Zdroj: Medical Tribune