Infekce SARS-CoV-2 zvyšuje riziko vzniku diabetu i u dětí
I když bylo známo, že u dospělých se po prodělání onemocnění covid-19 zvýšil počet diagnóz nově vzniklého diabetu 2. typu (D2T), nebylo dosud jasné, jak je tomu u dětí. Odpověď přinesla nedávno publikovaná retrospektivní kohortová studie pacientů od 10 do 19 let věku, která ukázala na zvýšené riziko nových diagnóz D2T do šesti měsíců po nákaze covidem-19 ve srovnání s jinými respiračními infekcemi.
Tato kohortová studii použila záznamy z analytických platforem TriNetX mezi 1. lednem 2020 a 31. prosincem 2022, celkem 613 602 pacientů (306 801 s covidem-19, 303 801 s jiným respiračním onemocněním) ve věku 10 až 19 let bez preexistujícího diabetu. Ukázalo se, že dětští pacienti s covidem-19 měli zvýšené riziko nové diagnózy D2T po prodělané infekci ve srovnání s dětmi, které měly jiné respirační onemocnění (ORI). Platilo to jak pro ty, kteří byli hospitalizováni, tak pro ty, kteří byli klasifikováni jako jedinci s nadváhou nebo obezitou.
Infekce SARS-CoV-2 je spojena s celou řadou následných chronických onemocnění u pacientů, včetně diabetu. U dospělých zjistila metaanalýza dat od prosince 2019 do října 2022 celkově o 66 procent vyšší riziko nově vzniklého D2T po infekci SARS-CoV-2. Jiná metaanalýza ukázala, že 12 ze 14 studií zaznamenalo významně zvýšené riziko, v rozmezí od 11 do 276 procent nově vzniklého diabetu po infekci SARS-CoV-2. Několik studií pak naznačuje, že toto riziko je vyšší u pacientů mužského pohlaví a u pacientů se závažnější infekcí SARS-CoV-2.
Zatímco většina studií zahrnovala dospělé, Centra pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) zaznamenala zvýšený výskyt diabetu po covidu-19 i u pacientů mladších 18 let, avšak na základě údajů nerozlišujících diabetes 1. typu od D2T. Následné rozsáhlé studie využívající elektronické zdravotní záznamy (EHR) zjistily souvislost mezi infekcí SARS-CoV-2 a rizikem následného nově vzniklého D1T u dětí. Další zpráva dokumentovala nárůst dalších poruch u dětí po covidu-19, zejména autoimunitních komplikací – multisystémového zánětlivého syndromu nebo myokarditidy. Podle jedné ze studií, podle níž nové případy D2T mohou, ale nemusejí mít autoimunitní složku, se v prvním roce pandemie zvýšil výskyt D2T o 77,2 procenta ve srovnání s průměrem předchozích dvou let před pandemií. Hlášený výzkum výskytu D2T u dětí po infekci SARS-CoV-2 je však řídký a většina studií zahrnuje pouze malé studijní populace.
Je známo, že před pandemií míra D2T u dětí celosvětově rostla – v letech 2001 až 2017 se prevalence D2T u dětí a dospívajících ve věku 10 až 19 let zvýšila z 0,34 na 0,67 na 1 000 mladých lidí, což představuje relativní nárůst o 95 procent. Ačkoli nárůst dětské obezity do značné míry souvisí s tímto nárůstem D2T, inzulinová rezistence u dospívajících je multifaktoriální. Mezi tyto faktory patří mimo jiné neaktivita, obezita, hormony související s růstem a pubertou, genetické faktory, rodinná anamnéza, pohlaví a rasa a etnický původ.
Vědci se shodují v tom, že mechanismus toho, jak SARS-CoV-2 může přispívat k projevení diabetu, je pravděpodobně složitý a může se lišit podle toho, zda jde o diabetes prvního, nebo druhého typu. Důležité zde je další sledování dětí v čase několika měsíců po nákaze covidem-19.
Studie potvrdila nárůst D2T u dětí po infekci covid-19
Nová studie se snažila porozumět riziku vývoje D2T u dětských pacientů ve věku 10 až 19 let po potvrzení diagnózy covidu-19 ve srovnání s rizikem po jiných respiračních infekcích během prvních dvou let pandemie pomocí agregovaných údajů EHR. Zároveň byla provedena srovnání pro subpopulace dětí na základě indexu tělesné hmotnosti (BMI), závažnosti onemocnění a pohlaví.
Data ukázala, že riziko nové diagnózy D2T se významně zvýšilo ode dne infekce do jednoho, tří a šesti měsíců po diagnóze covid-19 ve srovnání s odpovídající kohortou s ORI (RR v 1 měsíci 1,55 [95% CI 1,28–1,89]; RR po 3 měsících 1,48 [95% CI 1,24–1,76]; RR v 6 měsících 1,58 [95% CI 1,35–1,85]). Podobné výsledky byly zjištěny u subpopulace klasifikované jako populace s nadváhou nebo obezitou (RR v 1 měsíci 2,07 [95% CI 1,12–3,83]; RR ve 3 měsících 2,00 [95% CI 1,15–3,47]; RR v 6 měsících 2,27 [95% CI 1,38–3,75]) a u hospitalizované subpopulace (RR v 1 měsíci 3,10 [95% CI 2,04–4,71]; RR po 3 měsících 2,74 [95% CI 1,90–3,96]; RR v 6 měsících 2,62 [95% CI 1,87–3,66]).
Subpopulace dětských pacientů ve věku 10 až 19 let s nadváhou nebo obezitou, bez předchozí dokumentace již existujícího diabetu nebo zvýšených hodnot HbA1c a s infekcí covid-19 dokumentovanou EHR (n = 165 382) nebo ORI (n = 43 151) mezi 1. 1. 2020 a 31. 12. 2022 zahrnovala 16 469 pacientů v každé kohortě. Subpopulace lůžkových dětských pacientů ve věku 10 až 19 let bez předchozí dokumentace již existujícího diabetu nebo zvýšených hodnot HbA1c a s infekcí covid-19 dokumentovanou EHR (n = 14 094) nebo ORI (n = 22 559) mezi 1. 1. 2020 a 31. 12. 2022 zahrnovala 14 014 dětských pacientů v každé kohortě.
U pacientů s nadváhou nebo obezitou byl covid-19 ve srovnání s ORI spojen s významně zvýšeným rizikem rozvoje T2D v každém bodě sledování (RR v 1 měsíci 2,07 [95% CI 1,12–3,83]; RR ve 3 měsících 2,00 [95% CI 1,15–3,47]; RR po 6 měsících 2,27 [95% CI 1,38–3,75]). Když bylo srovnání omezeno na subpopulaci dětských pacientů, kteří byli hospitalizováni do jednoho měsíce od zdokumentované infekce covid-19 nebo ORI, bylo u skupiny s covidem pozorováno podobně zvýšené riziko rozvoje T2D ve všech obdobích (RR v 1 měsíci 3,10 [95% CI 2,04–4,71]; RR po 3 měsících 2,74 [95% CI 1,90–3,96]; RR po 6 měsících 2,62 [95% CI 1,87–3,66]).
Jak autoři práce shrnují, v této kohortové studii měli dětští pacienti ve věku 10 až 19 let s diagnózou covid-19 významně vyšší pravděpodobnost, že jim bude diagnostikován D2T během následujících šesti měsíců, než tomu bylo u dětí, které měly ORI během prvních tří let covidové pandemie. Toto zvýšené RR bylo přítomno bez ohledu na to, zda analýza začala v den diagnózy, nebo jeden či tři měsíce po diagnóze, což eliminovalo riziko reverzní kauzality. Toto pozorování je v souladu s předchozími údaji v literatuře pro dospělé, které naznačují zvýšené riziko diagnózy D2T po infekci SARS-CoV-2, a s výsledky menších studií v Německu a v USA. Některé studie provedené s dospělými uváděly zvýšené riziko pro pacienty mužského pohlaví, to však nebylo v této studii pozorováno.
Podle autorů studie bude důležité otestovat, zda pacienti diagnostikovaní brzy po infekci covid-19 nadále splňují diagnostická kritéria pro D2T, aby se oddělili pacienti, kteří se stali hyperglykemickými pouze během metabolického stresu z infekce. Je také zapotřebí další studie, aby se zjistilo, zda diabetes přetrvává, nebo se později v životě zvrátí. Pochopení role, kterou hraje SARS-CoV-2 v pediatrickém výskytu diabetu 2. typu, přidá důležitou součást ke zvážení rizik a přínosů prevence infekce SARS-CoV-2 u dětí.
Zdroj:
Miller MG, et al. SARS-CoV-2 Infection and New-Onset Type 2 Diabetes Among Pediatric Patients, 2020 to 2022. JAMA Netw Open. 2024;7(10):e2439444.