Imunoablace zastavila progresi roztroušené sklerǒzy
Kanadští lékaři nyní oproti dosavadním léčebným postupům, kdy byl imunitní systém utlumen, sáhli k jeho eliminaci busuflanem, cyklofosfamidem a králičím antithymocytárním globulinem. Poté transplantovali štěp autologních hemapoetických kmenových buněk - subpopulaci CD34 pozitivních progenitorů - v naději, že tak bude přestavěn imunitní systém, který již nebude poškozovat myelin, což je podle současné teorie příčinou roztroušené sklerózy.
Ve studii 70 % pacientů splnilo primární cíl - dosáhli tří let bez aktivity onemocnění, uvedl Harold Atkins, hlavní autor studie z Ottawa Hospital.
Do studie bylo zařazeno 24 pacientů s velmi špatnou prognózou, s EDSS skóre 3,0 až 6,0.
Jeden pacient v průběhu studie zemřel na nekrózu a sepsi způsobenou imunoablací, u 21 pacientů po dobu tří let nedošlo k žádné atace nemoci, 13 pacientů přešlo do prodloužení studie, kdy byli sledování dalších až 13 let.
Podle Atkinse nebyly (kromě 70 % pacientů, kteří splnili primární cíl) navíc zaznamenány u žádného pacienta recidivy ani zjištěny gadolinium vychytávající léze nebo nové T2 vážené léze během následného sledování v rozmezí od 4 do 13 let.
Žádný z pacientů se během této doby nevrátil k lékům modifikujícím RS. Míra atrofie mozkové relativně klesla na úroveň očekávanou u zdravých kontrol a u 35 % pacientů bylo zaznamenáno trvalé zlepšení jejich skóre EDSS.
Podle Atkinse jde o první léčebný postup u roztroušené sklerózy, kdy se podařilo zcela zastavit detekovatelné zánětlivé reakce v CNS po dlouhou dobu při absenci jiné modifikující medikace.
Upozornil však, že jejich studie byla malá a postrádala kontrolní skupinu, proto bude zapotřebí větší studie k potvrzení výsledků.
Jan Doerr z Charite-Universitatsmedizin, Berlin, napsal v komentáři, že tato studie se liší od jiných předchozích studií, kdy byly rovněž transplantovány autologní hemapoetické kmenové buňky, vysokým podílem pacientů, u kterých bylo dosaženo plné kontroly nemoci, přičemž tento úspěch lze pravděpodobně vysvětlit ex-vivo selekcí CD34 buněk.
Zdroj: MedPage Today