Hodnota screeningu rizika náhlé srdeční smrti u mladých závodních sportovců
Kardiovaskulární (KV) vyšetření sportovců před účastí na závodech může identifikovat jedince s KV onemocněním s rizikem náhlé srdeční smrti (SCD) a může zabránit úmrtím souvisejícím se sportem. Stále se diskutuje o optimálním protokolu hodnocení, zejména pokud jde o zahrnutí screeningového EKG, o vhodném počátečním věku nebo frekvenci opakovaných KV vyšetření. Velká recentní italská studie publikovaná v únoru 2023 v European Heart Journal poskytuje důležité poznatky o diagnostické výtěžnosti, nákladech a dlouhodobých výsledcích preparticipačního screeningu (PPS) u asymptomatických dětských sportovců.
Náhlá srdeční smrt u mladých sportovců je způsobena širokým spektrem KV stavů, včetně vrozených srdečních chorob, genetických kardiomyopatií a kanálopatií a získaných stavů. KV hodnocení sportovců před účastí v soutěžních sportech nabízí možnost identifikovat jedince s KV onemocněním s rizikem SCD a zabránit úmrtím souvisejícím se sportem. PPS doporučuje American Heart Association, Evropská kardiologická společnost, Mezinárodní olympijský výbor a většina lékařských asociací a sportovních federací po celém světě.
Již studie anglických fotbalistů, kteří podstoupili PPS pouze jednou ve věku 16 let, zaznamenala výskyt SCD v dlouhodobém sledování mnohem vyšší, než byly historické odhady. Oproti tomuto jednorázovému screeningu italský program, který je v praxi od roku 1982, nařizuje, aby se s KV hodnocením, včetně EKG, začalo na začátku sportovní aktivity (dokonce i v raném dětství) a opakovalo se každý rok s tím, že u sportovců s diagnózou KV onemocnění s rizikem SCD znamenají výsledky nezpůsobilost k soutěžní sportovní aktivitě.
Prezentovaná studie byla navržena tak, aby vyhodnotila výsledky italského programu PPS u velké populace mladých sportovců (věk 7–18 let) posouzením diagnostické výtěžnosti srdečních onemocnění s rizikem SCD, nákladů na sériová KV hodnocení a dlouhodobý výsledek. PPS se opakoval každoročně a zahrnoval anamnézu, fyzikální vyšetření, klidový elektrokardiogram a zátěžové testy. Další testy byly vyhrazeny pro sportovce s abnormálními nálezy. Během 11letého období bylo do studie zařazeno 22 324 dětí (62 % chlapců, průměrný věk 12 let při prvním screeningu).
KV onemocnění s rizikem SCD bylo identifikováno u 69 dětí (0,3 %) a zahrnovalo vrozené srdeční vady (n = 17), kanálopatie (n = 14), kardiomyopatie (n = 15), neischemickou jizvu levé komory s komorovými arytmiemi (n = 18) a další (n = 5). Riziková KV onemocnění byla identifikována v celém věkovém rozmezí a častěji u dětí ve věku ≥12 let (n = 63,91 %) a při opakovaném hodnocení (n = 44, 64 %). Odhadované náklady na diagnózu činily 73 312 €.
Během doby sledování 7,5 ± 3,7 roku došlo u jednoho dítěte s normálním nálezem PPS k epizodě resuscitované srdeční zástavy během sportovní aktivity (výskyt příhod 0,6/100 000 sportovců/rok). Sportovec byl 15letý běžec, který byl považován za způsobilého ke sportovní aktivitě po normálním kardiovaskulárním hodnocení 11 měsíců před událostí. Zkolaboval během tréninku kvůli fibrilaci komor a byl úspěšně resuscitován pomocí automatizovaného externího defibrilátoru na místě. Navzdory důkladným klinickým vyšetřením, včetně kontrastní srdeční magnetické rezonance, CT koronarografie, elektrofyziologické studie, monitorování EKG, zátěžového testu, toxikologického screeningu, testu blokátoru sodíkových kanálů pro syndrom Brugadových a komplexního genetického screeningového panelu pro mutace spojené s SCD zůstala příčina fibrilace komor nevysvětlena.
Čtyřem sportovcům s komorovou preexcitací bylo umožněno obnovit soutěžní sportovní aktivitu po úspěšné katetrizační ablaci. Žádné ze zbývajících 65 dětí považovaných za definitivně nezpůsobilé pro soutěžní sporty kvůli diagnóze KV onemocnění s rizikem SCD, které vstoupily do programu každoročního sledování na ambulantní klinice sportovní kardiologie Centra pro sportovní medicínu v Trevisu, neutrpělo srdeční příhodu. Program PPS vedl k identifikaci KV onemocnění s rizikem SCD v celém sledovaném věkovém rozmezí dětí, častěji při opakovaných hodnoceních. Ukázal také, že mezi vyšetřovanými dětmi byl výskyt srdečních zástav souvisejících se sportem během dlouhodobého sledování nízký.