Hluboký příkop mezi CENTRY a neCENTRY
„Vytvoření komplexních onkologických center bylo nezbytnou podmínkou pro centralizaci vysoce specializované onkologické péče, ale zároveň rozdělilo onkology v České republice na dvě skupiny, které mají jiné úkoly a také jiné pracovní podmínky,“ otvírá horké téma dnešní české onkologie vědecká sekretářka 4. pražského mezioborového onkologického kolokvia Prague‑ Onco, doc. MUDr. Petra Tesařová, CSc. V rámci debat na již renomovaném setkání onkologů, které se konalo ve dnech 24. až 25. ledna v Praze, prohlásila dále: „Pro osud pacientů je přitom zcela nezbytná vzájemná dobrá spolupráce a komunikace obou skupin lékařů, kterou hrubě podvazují současné podmínky úhrady onkologické léčby i mediální dezinterpretace postavení a úlohy obou skupin onkologů.“
Zastropování plateb za léčbu v jednotlivých komplexních onkologických centrech (KOC), odvíjející se od předchozí spotřeby, vykopává hluboký příkop mezi centry a necentry. Dokud nepůjde platba za pacientem, nebude pacient pro centra dostatečně drahocenný a malou cenu bude mít i necentrový onkolog. Teprve platba za pacientem může probudit konkurenci center, kterým bude konečně záležet na každém necentrovém „dodavateli“ pacientů pro specializovanou léčbu. Tak se pravděpodobně spontánně zkultivují i vzájemné vztahy, které zhoršuje nejistota necenter, zda bude referovaný pacient z finančních důvodů do centra přijat, a nejistota center, zda budou moci svému kolegovi vyhovět.
„Nicméně, přestože podmínka platby za pacientem nebyla pro příští rok splněna, přeci jsme, myslím, od minulého PragueOnco urazili kousek cesty k vzájemnému pochopení,“ říká doc. Tesařová a pokračuje: „Ze strany některých necentrových kolegů slyším, že moje úsilí o sblížení stanovisek obou skupin mělo zatím malý praktický efekt. Jestli je pokrok ve vzájemných vztazích malý, nebo větší, si netroufám posoudit. Můj cíl byl upozornit na to, že tento problém existuje, zmapovat situaci v necentrech a pokusit se navrhnout nějaká postupná řešení, což jsem snad z velké části splnila. Ať už jsou nebo nejsou necentra spokojená s vývojem událostí a výsledkem mé aktivity, je teď více než zřejmé, že celou kauzu necenter může posunout jen iniciativa vycházející z jejich středu.“ Cesta postupných úkolů, které připraví situaci na příznivější podmínky, musí být formulovaná ústy necentrových lékařů. Pro příští rok je možné vytyčit některé body, jako například participaci na rozhodování multidisciplinárních týmů nebo seminářů center, dodržování povinnosti center informovat zasílajícího lékaře o vývoji nemoci a její léčby, návrat nemocných po ukončení náročné léčby do center, využití superkonziliárních služeb center v rámci léčby vzácných nebo komplikovaných zhoubných nádorů nebo odeslání pacientů k second opinion. „My, centroví lékaři, se pokusíme tyto požadavky respektovat a koncem příštího roku uvidíme, zda se to povedlo,“ prohlašuje doc. Tesařová.
Výbor onkologické společnosti si podle ní uvědomil, že nespokojení necentroví lékaři a napětí mezi oběma skupinami mohou ohrožovat konzistentnost a fungování onkologické společnosti nejméně tak jako zájmy ostatních odborností, které se chystají přebírat dosud výsostně onkologické kompetence. Výbor je tedy připraven pokračovat v načatém jednání.
„Jako významnou součást vzájemného dialogu vidím i novou podobu vzdělávání, ušitou na míru potřebám necenter,“ říká doc. Tesařová. Lékař pracující mimo centrum má daleko širší záběr v celé onkologii a výrazně horší diagnostické a léčebné podmínky, nemá tedy smysl, aby vysedával hodiny na specializovaných školeních zaměřených na podrobnosti nových molekul cílené léčby, ale aby dostal praktickou informaci o jejich indikacích, průběhu léčby a nežádoucích účincích. České onkologické vzdělávací akce by tyto odlišnosti měly respektovat.
„Pokud se tedy zamýšlím nad tím, kam kráčí necentra po roce vzájemného setkávání s centry, tak možná zatím jen malý kousek, ale rozhodně naproti sobě. A to je vlastně přesně to, co jsem původně chtěla,“ uzavírá doc. Tesařová.
Zdroj: Medical Tribune