Harvardská studie: Děti léčené antibiotiky před prvními narozeninami mají zvýšené riziko astmatu
Výsledky podporují tzv. hygienickou hypotézu a hypotézu mikrobionty pro vznik astmatu, tedy předpoklad, že snížený kontakt s mikroorganismy v časných stadiích postnatálního vývoje negativně ovlivňuje vyzrávání imunitního systému. Není však zcela jasná kauzalita užití antibiotik a astmatu, možná jde o dva jevy, které mají společnou patogenezi, a určité podmínky jak vyžadují časnou preskripci antibiotik (v život zachraňujících indikacích), tak startují vývoj bronchiální hyperreaktivity.
Autoři sledování i diskutující odborníci zdůrazňují, že toto zjištění by nemělo být důvodem k odmítání preskripce antibiotik, když si to zdravotní stav kojence vyžádá. Závěry sledování by však měly být důvodem k pečlivému zvážení poměru rizika k benefitům antibiotika v dané situaci. Jde tedy také o varování před zneužíváním antimikrobiální terapie.
Co studie přinesla
Ve výše zmíněné retrospektivní studii byla sledována kohorta 1,6 milionu dětí, které se narodily od 1. 1. 1999 do 31. 12. 2006, z nich byla do studia zařazena skupina 62 576 dětí, které užívaly antibiotika v prvním roce a byly dále kontinuálně sledovány minimálně do pěti let. Hlavním cílem bylo zjištění asociace mezi užíváním antibiotik v prvním roce života a vznikem přechodných pískotů do tří let, astmatu po třetím roce a astmatu (pozdního typu), které začínalo před třetím rokem života a pokračovalo nejméně rok po třetím roce (perzistující). Zároveň byl sledován výskyt respiračních infektů u těchto tří typů astmatu.
U sledovaných dětí se objevily přechodné pískoty v 8,7 %, pozdní astma v 10,3 %, perzistující v 9,5 %. Zhruba 20 % dětí prodělalo minimálně jednu infekci dolních dýchacích cest a 44 % infekci horních dýchacích cest.
Řečí statistiků bylo užití antibiotik v prvním roce života spojeno s dvojnásobným rizikem přechodných pískotů a 1,6krát vyšším rizikem perzistentního astmatu. Ze sledování byly vyloučeny děti předčasně narozené a děti s cystickou fibrózou. Infekce dolních dýchacích cest v prvním roce života byla spojena s šestinásobným rizikem vzniku přechodných pískotů a pětinásobným rizikem perzistentního astmatu.
Dalším zajímavým tvrzením autorů studie je deklarace vyššího výskytu astmatu u městských dětí než dětí z vesnice. Odůvodňují to zvýšeným kontaktem vesnických dětí s větším počtem patogenních faktorů, například zvířecích alergenů a mikroorganismů, což je varianta hygienické hypotézy vzniku astmatu. Přes intenzitu a délku trvání výzkumu alergií a astmatu se zdá, že se k jádru problému ještě mnoho let ani nepřiblížíme.
Studie si najde jistě mnoho kritiků. Z pohledu českých pneumologů a alergologů není ze studie zcela jasná diagnóza astmatu před potvrzením bronchiální obstrukce při spirometrii, což vyžaduje dobrou spolupráci dítěte (věk 4–5 let). Nelze jednoznačně tvrdit, že uvedená data jsou vzhledem k rozdílným diagnostickým kritériím platná i pro ČR.
Zdroj: Medical Tribune