Geriatrická křehkost a postoperační mortalita

Lékaři na základě administrativních dat mezi pacienty nalezli ty, kterým bylo možné přidělit status geriatrické křehkosti v souladu s klasifikací Adjusted Clinical Groups (ACG), která extrahuje dvanáct agregovaných diagnostických skupin (na základě např. malnutrice, ztráty hmotnosti, demence, poruchy chůze, inkontinence aj.).

Mezi 203 000 pacienty ve studii tak byla vyčleněna skupina seniorů, kteří splňovali kritéria pro geriatrickou křehkost a kteří tvořili tři procenta z celkového souboru. Zjistilo se, že jednoletá úmrtnost byla u křehkých seniorů signifikantně vyšší než u „nekřehkých“ pacientů (13,6 vs. 4,8 procenta).

Relativní riziko úmrtí měli křehcí senioři extrémně vysoké během několika prvních dnů po operaci (HR 36) a postupně se v průběhu 90 dnů snižovalo až na zhruba 2,0.

Uvedeme některé příklady rozdílů ve specifické jednoleté mortalitě u geriatricky křehkých pacientů a ostatních seniorů: totální náhrada kolenního kloubu čtyři procenta oproti jednomu procentu; totální náhrada kyčelního kloubu devět procent oproti dvěma procentům; operace na tlustém střevě 21 procent vs. 10 procent; bypass periferních arterií 24 procent vs. 12 procent; ezofagektomie nebo gastrektomie 43 procent oproti 21 procentům.

V jiné studii, vycházející z U.S. surgical quality‑improvement database, vědci použili jedenáctibodovou klasifikaci „Velanovich Frailty Score“ a pracovali s údaji o až 232 000 dospělých, kteří podstoupili některý z osmi vysoce rizikových plánovaných zákroků (kolektomie, bypass na dolní končetině, gastrektomie, operace aneurysmatu abdominální aorty, pankreatektomie, kardiochirurgie, nefrektomie nebo resekce plic).

Celková 30denní mortalita se pohybovala v rozmezí od 3,8 procenta u těžce křehkých pacientů až k 0,7 procenta u ostatních pacientů; 30denní mortalita u těžce křehkých a u ostatních pacientů se značně lišila u jednotlivých zákroků (např. 9,36 procenta oproti 0,56 procenta u kolektomie; 2,40 procenta oproti 0,36 procenta v případě bypassu u dolní končetiny).

Allan S. Brett z University of South Carolina v komentáři pro NEJM Journal Watch poznamenal, že množství literatury zabývající se perioperačním hodnocením se zaměřuje na kardiovaskulární riziko. Avšak uvedené studie připomínají, že velký vliv na celkové přežití po velkých chirurgických zákrocích má také geriatrická křehkost, a výsledky studií poskytují možnost hrubého odhadu tohoto dopadu. „Vysoká mortalita u jednotlivých typů operací nepochybně reflektuje několik faktorů, včetně komorbidit, progrese onemocnění, pro které je chirurgický zákrok prováděný, a pooperační komplikace,“ dodal Brett.

McIsaac DI et al. Association of frailty and 1‑year postoperative mortality following major elective noncardiac surgery: A population‑based cohort study. JAMA Surg 2016 Jun;151:538 (http://dx.doi.org/10.1001/jamasurg.2015.5085) Mosquera C et al. Impact of frailty on surgical outcomes: The right patient for the right procedure. Surgery 2016 Aug; 160:272 (http://dx.doi.org/10.1016/j.surg.2016.04.030)

Zdroj: