Evropští internisté v Praze zvedli svůj hlas
„Jsme hrdi na to, že zde máme tyto dvě akce zároveň. Vždyť kongres EFIM se v některé zemi střední a východní Evropy koná poprvé,“ řekl předseda organizačního výboru prof. MUDr. Richard Češka, CSc.
Oba kongresy přitom byly do značné míry průchodné, což především českým účastníkům přineslo značnou možnost volby. I když evropský kongres nepatřil mezi největší mezinárodní odborné akce, nabídl příležitost se v relativně komorním prostředí setkat s celou řadou špičkových osobností světové medicíny. „Přijel například David Wood z Londýna, který byl velkým kandidátem na předsedu Evropské kardiologické společnosti. Přivítali jsme lidi jako J. C. Frucharta, předního odborníka na aterosklerózu, nebo C. Wannera z Německa, který udává tón v nefrologii. Ale možná si méně uvědomujeme, kolik z našich lékařů, kteří na kongresu přednášejí, patří do této elitní skupiny také. Například profesor Petr Widimský je intervenční kardiolog světového formátu, profesor Vencovský určitě také představuje mezinárodní špičku v oblasti myopatií, a to bych mohl pokračovat,“ dodává prof. Češka.
Soutěž o podobné akce je podle něj čím dál tvrdší a české nabídce se podařilo uspět až napotřetí. Je také stále těžší najít podporu farmaceutických firem – ať už pro financování samotného kongresu, nebo pokrytí nákladů jednotlivých účastníků. V celé Evropě tyto možnosti prudce klesají. I když pražské kongresové centrum nezapře, že bylo původně budováno za zcela jiným účelem, má své výhody. „Všude ve světě se budují centra blízko letiště, mnohdy daleko za městem. Není to pak již kongres v Paříži nebo v Římě, ale někde v polích. I když pražské kongresové centrum nevypadá jako ostatní moderní kongresové kapacity, je téměř uprostřed města na metru, navíc s nádherným výhledem. Spousta lidí to oceňuje a nijak nepostrádá sterilní standard zahraničních center,“ soudí prof. Češka.
Do evropského setkání se organizátoři snažili vnést některé prvky filozofie kongresů českých, tedy to, že má mít především přínos pro postgraduální vzdělávání. Originální sdělení byla preferována zejména u mladých autorů, tomu pomáhá velmi silná sekce mladých internistů, jak česká, tak evropská. Každý z oborů, který z interny vychází, měl v hodinovém bloku přehledně sdělit, co je v něm nového – takto byly představeny například současné trendy v kardiologii, gastroenterologii, endokrinologii nebo diabetologii. „Jsme rádi, že jsme mohli vybírat z více než tisícovky zaslaných abstrakt, rád bych poděkoval všem hodnotitelům,“ řekl předseda organizačního výboru prof. MUDr. Jiří Widimský, DrSc. „I pro lékaře, kteří se již úžeji profilovali, má význam na takový kongres jednou za rok jet, aby získali určitý všeobecný přehled,“ dodává prof. Češka.
Příležitost v diagnostice vzácných onemocnění
Jedním z dominantních témat především evropského kongresu byla vzácná onemocnění. „Zde je úloha internisty především v diagnostice. Když přichází pacient s nespecifickými příznaky, diferenciální diagnózu může udělat široce zaměřený internista, který není specializován na orgán nebo konkrétní chorobu. Interna je páteřním oborem každého zdravotnického systému, když se jako internisté budeme něčemu soustředěně věnovat, máme sílu reálně věci posunout dopředu. Vzácných onemocnění je šest až osm tisíc – a u většiny z nich je interní lékařství nějakým způsobem dotčeno,“ vysvětluje prof. Češka.
I na této akci internisté aktivně vystupovali proti tomu, aby vnitřní lékařství bylo postupně rozebráno jednotlivými subspecializacemi, které z interny vzešly. „Interna je medicínou komplexity, je čas za ni zvednout hlas, aby nebyla dále pohlcována jinými obory,“ uvedla mimo jiné prezidentka Evropské federace interní medicíny (EFIM) profesorka Maria Domenica Cappellini.
Registrace na evropské zasedání přišly celkem z 77 zemí. „Jsou evropské státy, odkud přijelo jen několik účastníků, naproti tomu někteří putovali z tak exotických končin, jako je Pobřeží slonoviny, Írán či Irák, a i z těchto států přišla kvalitní abstrakta,“ komentoval prof. Češka.
Věřím v renesanci interny
Zvlášť potěšitelné podle něj, že jednu třetinu účastníků tvořili mladí internisté do 35 let, což reflektuje trend narůstajícího zájmu o internu jako o obor. „Vídáme to i na jiných kongresech. Já věřím, že skutečně dochází k renesanci interní medicíny. Koncem devadesátých let význam interny klesal a ani na evropské půdě nebyl nikdo, kdo by ten pád zadržel. K pozitivní změně došlo až kolem přelomu tisíciletí. Sice stále vidíme posílení specializací, ale potřeba integrační role interny se naplno projevuje,“ uvedl prof. Češka. V souvislosti s nastupující generací internistů není bez zajímavosti, že mezi těmi, kteří přijali na kongresu čestné členství EFIM, byla i MUDr. Lenka Bošanská. Tato lékařka dlouho vedla sekci mladých internistů při EFIM. Působila na III. interní klinice 1. LF UK a nyní pracuje v Německu.
Zdroj: Medical Tribune