EU financuje průlomový výzkum psychedelik v paliativní péči
Psilocybin by již v blízké budoucnosti mohl pomáhat nejen lidem s rezistentní depresí, ale i pacientům v paliativní péči. Evropské konsorcium 19 partnerských organizací získalo od Evropské unie dotaci přes 6,5 milionu eur na výzkum využití psilocybinu pro léčbu psychologického distresu u nevyléčitelně nemocných lidí vyžadujících paliativní péči u čtyř diagnóz: pokročilá CHOPN, roztroušená skleróza, amyotrofická laterální skleróza a atypická Parkinsonova choroba. EU tak poprvé financuje multicentrickou klinickou studii zaměřenou na psychedeliky asistovanou terapii. Mezi zapojenými institucemi je i Národní ústav duševního zdraví (NUDZ).
Život ohrožující nebo život omezující nemoci, kterým pacienti paliativní péče čelí, jsou doprovázeny emocionálním a duševním utrpením. Jak ukazují dosavadní výzkumy a zprávy z praxe, psilocybin má významné a v některých případech možná i trvalé anxiolytické a antidepresivní účinky a příznivý bezpečnostní profil. Psilocybin může také mít i pozitivní vliv na spiritualitu, která je v Čechách kvůli převažujícímu ateismu značně upozaděna, a dokonce se ukazuje, že by mohl mít i protizánětlivé účinky. Všechny dosud proběhlé studie s psilocybinem v paliativní indikaci byly u onkologických pacientů. Je proto zapotřebí více výzkumu i v jiných oblastech paliativní péče, aby bylo možno učinit obecné závěry ohledně potenciálního přínosu pro pacienty v paliativní péči.
Přispět by k tomu měla randomizovaná kontrolovaná studie PsyPal, koordinovaná University Medical Center Groningen v Nizozemsku ve spolupráci s HumanKindLabs, která získala vůbec první evropský grant na financování klinického výzkumu psychedelické terapie. Studie bude zkoumat, zda terapie psilocybinem může v rámci paliativní péče pomoci ulehčit od deprese a existenciální úzkosti u pacientů trpících jedním ze čtyř různých nevyléčitelných progresivních onemocnění: pokročilou chronickou obstrukční plicní nemocí (CHOPN), roztroušenou sklerózou (RS), amyotrofickou laterální sklerózou (ALS) a atypickou Parkinsonovou chorobou (APD).
Začátkem roku 2025 začnou čtyři partnerské instituce v rámci studie léčit více než 100 pacientů. Každá z nich se přitom bude primárně věnovat jednomu ze zmíněných onemocnění: University Medical Center Groningen se zaměří na pacienty s CHOPN, portugalská Champalimaud Foundation na atypickou Parkinsonovu chorobu. Český NUDZ bude ve studii sledovat pacienty s roztroušenou sklerózou, na pacienty s amyotrofickou laterální sklerózou budou cílit v Dánsku na University of Copenhagen a Bispebjerg Hospital.
„Psychedelika se již ukázala jako efektivní ve zmírnění úzkostí a existenciálního distresu u onkologických pacientů s terminální diagnózou, ukazují se však jako velmi nadějná i u jiných diagnóz, zejména depresivní poruchy či závislostí. V NUDZ se naše týmy věnují výzkumu psychedelik již zhruba 20 let včetně studií u pacientů, a to jak v indikaci deprese, tak i v rámci paliativní péče. Díky tomu jsme dnes již akceptovanými partnery na mezinárodní úrovni a mohli jsme se podílet na přípravě tohoto projektu,“ vysvětluje MUDr. Tomáš Páleníček, Ph.D., vedoucí Centra výzkumu psychedelik NUDZ.
Nový projekt je velkou nadějí pro pacienty, kteří se aktuálně přímo potýkají se zásadní otázkou – nevyhnutelnou konečností vlastní existence nebo neléčitelností svého stavu. Cílem studie je zjistit, zda psychedeliky asistovaná terapie je tou správnou cestou, jak tuto náročnou skutečnost akceptovat a ulevit od utrpení. Jak MUDr. Páleníček zdůrazňuje, projekt představuje velkou výzvu i na mezinárodní úrovni, neboť jde skutečně o první takto rozsáhlý veřejně financovaný výzkum. Pokud budou naplněny hypotézy, může do budoucna pomoci velké části lidské populace.
S náborem pacientů se počítá na přelomu let 2024/2025
Celá studie, jejíž součástí je klinické hodnocení probíhající ve čtyřech institucích, je financována z projektu Horizon Europe. Jak MUDr. Páleníček dodává, aby bylo možné zahájit klinickou část, je potřeba mít evropskými autoritami a SÚKL schválený protokol pro klinické hodnocení, na kterém nyní odborníci ze všech klinických center studie pracují. Vzhledem k tomu, že se jedná o různorodé skupiny pacientů, musí protokol odpovídat příslušným diagnózám a určit, jaké biomarkery hodnotící bezpečnost a účinnost léčby budou používány. „Zároveň se budeme snažit identifikovat prediktory odpovědi na léčbu. Pro predikci budeme využívat jednak neurozobrazovací biomarkery, tedy data změřená pomocí EEG a eventuálně fMRI, a současně i biochemické biomarkery z krve. Doufáme, že by nám v budoucnu mohly pomoci lépe odhadnou pacienty, kteří jsou nejpravděpodobnějšími kandidáty, že na terapii odpovědí, a podle toho následně léčbu personalizovat,“ říká MUDr. Páleníček
V ČR je studie zaměřena primárně na roztroušenou sklerózu, ale podle MUDr. Páleníčka čeští lékaři nyní negociují o tom, zda by mohli zařadit i některé pacienty s amyotrofickou laterální sklerózou. „Jako psychiatrická klinika máme zkušenosti s asistovanou psychedelickou terapií u pacientů s depresí i u zdravých jedinců, ale nemáme samozřejmě žádný pool neurologických pacientů, tudíž je nutné, aby nám někdo tyto neurologické pacienty referoval,“ vysvětluje MUDr. Páleníček. Proto jsou do studie kromě pracovníků NUDZ zapojeni i neurologové z Neurologické kliniky 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice Královské Vinohrady, kteří budou v rámci své specializace do studie vybírat vhodné pacienty dle kritérií pro zařazení. Právě na Neurologické klinice 3. LF UK a FNKV zajišťují centrovou péči pro pacienty s RS i ALS a toto pracoviště je provázáno i s dalšími centry v republice. Nábor pacientů začne nejspíš a začátku roku 2025. „Na neurologii bude probíhat screening pacientů s RS, kterých mají v evidenci cca 1 500, takže pravděpodobnost, že třicet z nich bude vhodnými kandidáty do studie, je velká. Faktem je, že velké množství pacientů s RS má komorbidní depresi, vědí, že jejich stav se nebude zlepšovat, někteří mohou progredovat rychleji… To vše s sebou přináší zásadní existenciální otázky ohledně dalšího fungování v životě, na jejichž základě se může rozvíjet i deprese, která je velmi častou komorbiditou u pacientů s RS,“ dodává MUDr. Páleníček s tím, že kritéria výběru jsou poměrně přísná. Studie například není určena pro pacienty v pokročilejších stadiích, kde jsou již výrazné organické změny na mozku nebo výrazný kognitivní deficit, které mohou ovlivňovat úsudek nemocného a celkovou spolupráci.
Účastníci absolvují minimálně dvě terapeutická sezení, při kterých jim bude podán buď psilocybin (účinná látka obsažená v lysohlávkách) v dávkách 15 a 25 mg, nebo kontrolní nízká dávka psilocybinu. Předchozí pilotní studie ukázaly podstatné snížení depresivity a úzkosti u lidí žijících s terminální onkologickou diagnózou, v některých případech s dlouhodobě přetrvávajícím účinkem.
PsyPal představuje první klinickou studii zkoumající bezpečnost a účinky psilocybinu u pacientů, kteří nepodstupují onkologickou léčbu. „Rádi bychom zjistili, zda můžeme těmto pacientům ulehčit jejich utrpení, a zároveň chceme prozkoumat dlouhodobé výsledky této léčby pro pacienty a jejich rodiny. Tento aspekt se často přehlíží, ale je nesmírně důležitý,“ zdůrazňuje prof. Robert Schoevers, vedoucí psychiatrie na UMCG a hlavní výzkumník projektu PsyPal.
Psilocybinová terapie nejen pro léčbu duševních poruch
Prostřednictvím složitých a mnohostranných mechanismů účinku způsobuje psilocybin dramatické změny ve vnímání času, prostoru, vnímání sebe sama. Po požití se psilocybin přemění na svůj aktivní metabolit psilocin, tryptamin s molekulární strukturou podobnou serotoninu. Psilocin agonizuje serotoninové (5-hydroxytryptaminové) receptory typu 2A (5-HT2A) a vyvolává na jedné straně hyperaktivitu v kortexu, na druhé straně tlumí naše přirozené mozkové filtry, například thalamus, což ve výsledku vede ke zvýšení poměru šumu vůči signálu. Současně dochází k hyperkonektivitnímu stavu a stavu zvýšené entropie/neuspořádanosti systému. Předpokládá se, že tyto mechanismy jsou neurálním podkladem mystických halucinačních účinků. Ty jsou společně s nastartováním neuroplasticity jedním z hlavních předpokládaných mechanismů, které stojí za jeho antidepresivními a anxiolytickými účinky.
Všechna čtyři onemocnění, na která se studie PsyPal soustředí, jsou nevyléčitelná a zásadně mění život nemocných, vedou ke ztrátě samostatnosti a těžkému psychickému strádání. V důsledku toho se u těchto pacientů velmi často vyskytují deprese, úzkost, demoralizace a snížená kvalita života. Dosavadní studie naznačují, že příznaky deprese a úzkosti postihují 34 až 80 procent osob s těmito onemocněními, což zdůrazňuje naléhavou potřebu inovativních intervencí. Dopad život limitujících nebo život ohrožujících onemocnění na fyzický, emocionální, sociální a spirituální well-being člověka je hluboký. Konvenční intervence u pacientů s paliativní péčí často selhávají, tito pacienti vyžadují inovativní a účinnou léčbu.
Současný výzkum v oblasti psychedelické vědy, zaměřený zejména na psilocybin, prokázal slibné výsledky u osob, které se potýkají s depresí a duchovním strádáním v důsledku nevyléčitelných onkologických onemocnění. Psychedeliky asistovaná psychoterapie, která integruje užívání psilocybinu v bezpečném prostředí spolu s odbornou psychologickou podporou, zavádí inovativní terapeutický přístup, který řeší nejen příznaky deprese a úzkosti, ale také podporuje spirituální well-being (duševní pohodu) a kvalitu života u pacientů v paliativní péčí.
„Mnoho z pacientů s roztroušenou sklerózou se potýká s tzv existenciální tísní/existenciálním distresem. A právě i na to cílí tato studie: ne léčit RS, ale v rámci komorbidní deprese a existenciální tíže se jim snažit pomoci ulevit a srovnat se s důsledky nemoci. Jedná se tedy o paliativní rovinu, která je u roztroušené sklerózy trochu mírnější, protože člověk má před sebou většinou dlouhou dobu dožití, podobnou běžné délce života, i když se sníženou kvalitou. V případě amyotrofické laterální sklerózy je situace podstatně horší, jedná se o onemocnění se špatnou prognózou a ve většině případů rychlou progresí, jež se dá měřit v několika měsících, nanejvýš pár letech, i když i zde jsou výjimky,“ popisuje MUDr. Páleníček.
Evropské financování výzkum psilocybinu urychlí
PsyPal kombinuje psychoterapii a farmakoterapii, aby bylo možné cíleně pomáhat pacientům v těchto obtížných situacích. Kromě okamžitých klinických výsledků se zaměřuje na trvalou pohodu pacientů a jejich rodin po léčbě psychoaktivními látkami. Pomocí vzájemné podpory a online nástrojů si projekt klade za cíl posílit mechanismy zvládání a zmírnění úzkosti v době, kdy se lidé blíží ke konci svého života nebo se potýkají s neléčitelným a invalidizujícím onemocněním.
Výsledkem tohoto přístupu není pouze klinické hodnocení, vede také k mezioborovému partnerství, které tvoří 19 spolupracujících evropských organizací z devíti zemí. Konsorcium sdružuje odborníky na různá dlouhodobá onemocnění, psychiatry, paliatry, psychology a odborníky na psychedelickou terapii spolu s výzkumníky zaměřenými na duchovní péči a zástupci náboženských institucí.
Přestože výzkum týkající se psilocybinu v rámci paliativní péče je stále v počátcích, došlo k významným pokrokům. Klinické studie exponenciálně narostly, mezi lety 2017 a 2021 se jejich počet zvýšil ze 17 na 65 studií, a přestože některé výsledky zůstávají smíšené, většina zjištění potvrzuje účinnost klinického použití s minimální výskytem závažných nežádoucích účinků bez ohledu na typ studie a populaci.
Tato klinická studie je jako první svého druhu plně financována programem Horizon Europe, klíčovým programem Evropské unie pro financování výzkumu a inovací. Jeho cílem je podporovat spolupráci, posilovat dopad výzkumu a inovací a řešit globální výzvy prostřednictvím podpory politiky EU. „Jsme naprosto nadšeni, že EU podporuje tuto ambiciózní studii založenou na spolupráci. Stále více se uznává, že psychedelická léčba může pomoci pacientům, pro které nejsou alternativy účinné, a jsem velmi rád, že získáváme podporu z tohoto vysoce prestižního programu financování. Skutečně pomáhá posílit spolupráci mezi výzkumníky z různých zemí a oborů, kteří se zaměřují na potenciálně transformační intervence u závažných duševních poruch, jež jsou v současné době rezistentní vůči léčbě,“ říká prof. Schoevers.
