Epigenetika vysvětluje tloustnutí u psychiatrických medikací

Protože řada psychotropních medikací je provázena značnými přírůstky tělesné hmotnosti, psychiatři se začali zabývat problematikou obezity u svých pacientů. První studie nalezly asociaci specifických genetických variant svysokým body-mass indexem (BMI).

Nyní vědci oznámili výsledky první robustní studie zabývající se vztahem mezi metylovanými místy v lokusu a adiposní tkání. Studie využila genomových databází evropské (N = 2707) a asijsko-indické (N = 2680) populace a analyzovala vzorky krve se zaměřením na metylace postihující cytosin (v pozici C5) v dinukleotidu CpG (CpG = Cytosin-fosfát-Guanin). Jejich výskyt se zvyšoval s vyšším BMI. (Metylace umožňují regulovat intenzitu genové exprese, metylovaný gen je zpravidla „vypnutý“ – pozn. red.)

Po replikaci v populačně založených studiích (N = 4874) již bylo jasné, že obezita je signifikantně spojena s 187 genetickými lokusy v krvi. Výsledky byly replikovány v tukové tkáni. Metylovaná místa v lokusech byla heterogenní (tj. byla přítomna pouze v některých buňkách). V dalších longitudinálních studiích geny spojené s těmito markery predikovaly budoucí přírůstek hmotnosti a nástup diabetes mellitus 2. typu. Zda by hubnutí mohlo metylace revertovat, nebylo předmětem studie.

Komentář

„Tato zjištění rozšířila naše znalosti o příčinách nárůstu tělesné hmotnosti, jež mají jak genetický, tak i environmentální základ. Například v jiných recentních studiích, lidé s variantou genu pro FTO mají větší nucleus accumbens (NAc) a vykazují vyšší aktivitu NAc u osob pozorujících jídlo (Proc Natl Acad Sci USA 2017;114: 160),“ uvedla v komentáři Barbara Gellerová, emeritní profesorka psychiatrie na Washington University v St. Louis.

Podle ní účastníci, kteří byli také experimentálně vyzváni, aby vnímali sami sebe jako občany s nižším socioekonomickým statutem, vykazovali zvýšenou chuť k jídlu a vyšší příjem stravy (Proc Natl Acad Sci USA 2017; 114: 72). „Psychiatři tak musí řešit dilema, buď preskribovat léky se známým nežádoucím efektem nárůstu hmotnosti, nebo podávat parciální agonisty dopaminu, např. aripiprazol, o nichž je známo, že způsobují impulzivní chování podobně, jako je pozorováno u přípravků L-DOPA,“ napsala v NEJM Watch Journal.

Zdroj: NEJM Journal Watch