Empagliflozin má indikaci pro redukci kardiovaskulární mortality
„Kardiovaskulární onemocnění je nejčastější příčinou úmrtí dospělých trpících diabetem 2. typu. Dostupnost antidiabetické terapie, která pomůže lidem prodloužit život snížením rizika kardiovaskulárního úmrtí, je důležitým pokrokem v léčbě diabetu 2. typu,“ říká dr. Jean‑Marc Guettier, ředitel divize metabolických a endokrinologických produktů FDA.
Současné rozhodnutí FDA je založeno na výsledku studie EMPA‑REG OUTCOME, jejíž první závěry byly publikovány v září 2015 v časopise New England Journal of Medicine. Do tohoto klinického hodnocení bylo zařazeno celkem 7 020 diabetiků 2. typu ve vysokém kardiovaskulárním riziku. Byli randomizovaně v poměru 1 : 1 : 1 rozděleni do tří skupin – v první byli léčeni empagliflozinem v dávce 10 mg denně, v druhé dostávali tuto látku v dávce 25 mg denně a v třetí, kontrolní skupině užívali placebo. Studijní medikace byla přidána ke standardní terapii, která probíhala podle uvážení ošetřujícího lékaře a po prvních dvanáct týdnů se neměnila.
Toto klinické hodnocení bylo výjimečné nejen svým rozsahem, ale i adherencí pacientů a délkou. Celkem 97 procent zařazených nemocných studii dokončilo, medián doby na studijní léčbě byl 2,6 roku, medián celkového pozorování pak 3,1 roku.
Primární cílový ukazatel zahrnoval tři velké kardiovaskulární příhody (Major Adverse Cardiovascular Event – MACE), a to smrt z kardiovaskulárních příčin, nefatální infarkt myokardu a nefatální cévní mozkovou příhodu. Tento kompozitní parametr byl mezi nemocnými léčenými empagliflozinem v porovnání s placebem nižší o 14 procent (HR = 0,86; 95% CI 0,74–0,99; p = 0,04 pro superioritu). Celková mortalita byla v ramenech se studijní látkou ve srovnání s placebem snížena o 32 procent. Mezi oběma dávkami empagliflozinu přitom nebyl ve výsledcích statisticky významný rozdíl, proto mohly být obě větve analyzovány souhrnně.
Později byla publikována aktualizovaná data o vlivu empagliflozinu na mikrovaskulární komplikace, především renální. Sledovaný složený cílový ukazatel v tomto případě sestával z nově zaznamenaného výskytu makroalbuminurie, zdvojnásobení koncentrace sérového kreatininu, nutnosti zahájení některé z metod náhrady funkce ledvin nebo smrti z renálních příčin. Některá z těchto příhod nastala u 525 ze 4 124 pacientů (12,7 procenta) léčených empagliflozinem a u 388 z 2 061 nemocných (18,8 procenta) v kontrolní skupině (HR = 0,61; 95% CI 0,53–0,70; p < 0,001). Podle autorů studie je podstatné, že u nemocných s glomerulární filtrací sníženou pod 60 ml/min/1,73 m2 je bezpečnostní profil empagliflozinu podobný jako u zbytku souboru.
V návaznosti na novou kardiovaskulární indikaci připravují odborné společnosti v USA úpravu doporučení pro léčbu diabetu. Americká společnost klinických endokrinologů (AACE) vydá v lednu 2017 aktualizovaná doporučení, ve kterých bude pozitivní kardiovaskulární efekt empagliflozinu zmíněn, uvedl prof. Alan Garber z Baylor College of Medicine a dřívější prezident AACE.
Zdroj: MT