Dva nově identifikované faktory rizika demence

Aktualizace komise Lancet pro demenci poslytla v červenci 2024 nové nadějné důkazy o prevenci a intervenci demence a péči o ni. Vědci ke dvanácti existujícím identifikovali dva nové způsoby, jak mohou lidé snížit riziko vzniku demence. Navíc po neschválení přípravku na časnou léčbu Alzheimerovy nemoci Evropskou lékovou agenturou (EMA) zůstává prevence zatím hlavní zbraní proti tomuto onemocnění, jehož prevalence stále narůstá.

S prodlužující se délkou života počet lidí, kteří žijí s demencí, stále roste. Podle odborných odhadů trpí v Česku Alzheimerovou nemocí okolo 150 000 lidí a předpokládá se, že do roku 2050 se toto číslo zdvojnásobí. Podchycením dnes známých 14 rizikových faktorů lze tomuto onemocnění zabránit nebo je alespoň výrazně oddálit až ve 45 procentech.

„Nově identifikovaná dvojice rizikových faktorů hraje roli až v devíti procentech všech případů demence, přičemž odhadem sedm procent případů demence souvisí s vysokým cholesterolem a dvě procenta s neléčenou ztrátou zraku později v životě,“ uvádí panel 27 odborníků. kteří nedávno zveřejnili svou zprávu jako součást komise Lancet pro prevenci, intervenci a péči u demence.

Až donedávna nebyly důkazy o tom, zda LDL cholesterol ovlivňuje riziko demence, přesvědčivé. Četné nové analýzy ale ukázaly, že vysoký LDL cholesterol je silně spojen s vyšší pravděpodobností demence. Proto odborníci doporučují, aby byl zvýšený LDL cholesterol diagnostikován a léčen nejpozději ve středním věku. Jedním z vysvětlení této souvislosti je, že nadbytek tohoto cholesterolu může ovlivnit mozek, zvýšit riziko cévní mozkové příhody a také usazování mozkových plaků beta amyloidů a tau proteinu.

Druhý nový rizikový faktor demence vychází ze souvislosti mezi neléčenou ztrátou zraku a demencí, včetně vyššího rizika spojeného se šedým zákalem, diabetickou retinopatií a dalšími poškozeními zraku, které může ovlivnit každodenní činnosti člověka. Existuje několik důvodů, proč problémy se zrakem mohou ovlivnit riziko demence. Autoři výzkumu dospěli k závěru, že onemocnění, jako je diabetes, zvyšují riziko demence, ale také samotná ztráta zraku nebo sdílené chorobné procesy postihující oči i mozek zde mohou hrát důležitou roli.

Již v roce 2020 výzkumná skupina podrobně popsala 12 způsobů, jak mohou lidé a komunity pracovat na snížení rizika demence:

1. Nabízet univerzální přístup ke kvalitnímu vzdělání a povzbuzovat lidi ve středním věku, aby stimulovali a chránili své duševní dovednosti.
2. Podniknout kroky ke snížení vystavení škodlivému hluku a pomoci lidem se ztrátou sluchu získat naslouchátka.
3. Léčit depresi.
4. Preventovat zranění hlavy edukací o významu používání helem při sportu.
5. Podporovat fyzickou aktivitu.
6. Pomoci kuřákům přestat kouřit.
7. Zefektivnit vyšetřování a léčbu hypertenze, zejména od 40 let věku.
8. Léčit obezitu co nejdříve v životě a povzbuzovat populaci k udržování zdravé hmotnosti.
9. Léčit diabetes.
10. Vyhýbat se vysoké konzumaci alkoholu.
11. Snížit sociální izolaci.
12. Snižovat expozici znečištěnému ovzduší.

Lék na Alzheimerovu demenci v Evropě schválen nebyl

Preventivní opatření mají o to větší význam, že na Alzheimerovu nemoc dosud neexistuje žádná léčba. Navíc koncem července Výbor pro humánní léčivé přípravky (CHMP) Evropské agentury pro léčivé přípravky (EMA) vydal negativní stanovisko k žádosti o registraci lecanemabu pro léčbu časné Alzheimerovy nemoci (mírné kognitivní poruchy nebo mírné demence v důsledku Alzheimerovy nemoci) s odůvodněním, že přínosy léčby nejsou tak velké, aby převážily rizika spojená s tímto lékem.

Podle Alzheimer Europe, která tohoto rozhodnutí velmi lituje, negativní stanovisko výboru CHMP upírá všem lidem s Alzheimerovou nemocí v časném stadiu možnost volby. Tato organizace doufá, že ostatní evropské regulační orgány, jako je britská Medicines and Healthcare products Regulatory Agency nebo Swissmedic, dospějí k pozitivnímu doporučení.

„Rostoucí prevalence a zátěž Alzheimerovy choroby katalyzovala obrovské investice do výzkumu jejích příčin, diagnózy, léčby a péče. Po mnoha významných neúspěších znamenaly nedávné klinické studie antiamyloidních léků bod obratu v oboru, což vedlo ke schválení prvních chorobu modifikujících terapií Alzheimerovy choroby FDA,“ uvádí ve svém prohlášení Alzheimer Europe.

Americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) udělil lecanemabu tradiční povolení v červenci 2023. Klíčoví američtí plátci včetně Medicare souhlasili s širokou úhradou tohoto léku, a to pro pacienty splňující kritéria s časnou Alzheimerovou nemocí. Lék byl pro léčbu časné Alzheimerovy nemoci schválen také regulačními orgány v Japonsku, Číně, Jižní Koreji, Hongkongu a Izraeli.

Jak uvádí Česká alzheimerovská společnost, po několika významných neúspěších v oblasti léčby demence byly nedávné klinické studie lecanemabu a dalších léků proti amyloidu zlomové. Celosvětová studie Clarity AD ve třetí fázi klinického testování splnila všechny své primární a sekundární cíle a po 18 měsících léčby lecanemabem prokázala 27procentní snížení klinického poklesu na škále CDR-SB (Clinical Dementia Rating – Sum of Boxes). Nežádoucí účinky včetně otoku mozku a mikrokrvácení (označované jako „amyloid-related imaging abnormalities“ neboli ARIA) byly relativně časté, přičemž závažné příznaky byly hlášeny u 0,7 procenta účastníků studie. V reakci na tyto bezpečnostní obavy zařadila FDA do preskripčních informací pro tento lék důrazné varování ohledně ARIA, v němž uvádí, že před zahájením léčby by mělo být provedeno genetické vyšetření na ApoEε4, což je pro ARIA rizikový faktor. FDA rovněž doporučila pravidelné sledování pomocí vyšetření magnetickou rezonancí. 

„Chápeme, že lecanemab není zázračný lék pro všechny s Alzheimerovou nemocí. Existence prvního léku modifikujícího onemocnění s novým způsobem účinku však představuje nepopiratelný a významný pokrok v oblasti, která na nové léky čeká již více než dvě desetiletí. Lecanemab má prokazatelný vliv na progresi onemocnění i na sekundární koncové ukazatele, jako je kvalita života a zátěž pečovatelů. Namísto vyloučení všech pacientů z této nové léčby z důvodu obav o bezpečnost bychom doufali, že Evropská léková agentura tento lék schválí zároveň s jasným plánem řízení rizik, který by řešil možné nežádoucí účinky,“ zdůraznil Jean Georges, výkonný ředitel Alzheimer Europe.