Duševní zdraví se z popelky stává prioritou
Evropa chystá společnou strategii pro oblast duševního zdraví. Změny jsou nezbytné. Probíhající boom duševních onemocnění zesiluje tlak na beztak nedostatečné kapacity psychiatrické péče. Česká republika má v tomto směru co nabídnout.
I v příštím období by měla Evropská unie podporovat zlepšení péče o duševní zdraví. V České republice by to mohlo pomoci navázat na některé pozitivní změny, které proběhly v rámci reformy psychiatrické péče. Budoucnost duševního zdraví v České republice a Evropské unii byla tématem kulatého stolu organizovaného nakladatelstvím Medical Tribune za podpory společností Janssen‑Cilag, Lundbeck a Angelini Pharma. Konal se 19. října v souvislosti s prioritami českého předsednictví v Radě EU.
Evropský parlament klade důraz na podporu duševního zdraví a v roce 2020 vyzval k vytvoření akčního plánu EU pro duševní zdraví. Ve svém projevu o stavu Unie v září 2022 pak předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová přislíbila Parlamentu, že skutečně navrhne novou strategii EU v oblasti duševního zdraví. Na té se nyní pracuje.
Výdaje na výzkum v psychiatrii jsou neadekvátně nízké
Poruchami duševního zdraví trpí v Evropské unii zhruba 84 milionů osob, tedy každý šestý, a celkové náklady se dají odhadnout na čtyři procenta HDP, tedy více než 600 miliard eur, uvedl prof. MUDr. Jiří Horáček, Ph.D., přednosta Kliniky psychiatrie a lékařské psychologie 3. lékařské fakulty UK. Náklady na duševní onemocnění včetně ztráty produktivity v roce 2015 vyčíslila společnost Statista v jednotlivých zemích EU od 2,1 po 5,4 procenta HDP. „Duševní poruchy spotřebují až 13,9 procenta celkových zdravotních nákladů v EU, ale zároveň na tato onemocnění směřuje jen šest procent z celkových nákladů na biomedicínský výzkum. Podpora výzkumu v oblasti duševního zdraví je disproporcionální, prakticky poloviční, než by bylo adekvátní. I to je nutné změnit,“ uvedl prof. Horáček.
Na vznik duševního onemocnění mají vliv vnitřní i vnější vlivy. Už v předcovidovém období postupně rostl výskyt psychických poruch. Souvisí to i s prodlužováním průměrné délky života a stárnutím populace. Pandemie covidu význam duševních onemocnění ještě zvětšila. Riziko deprese se ztrojnásobilo a riziko úzkostných poruch a sebevražedných myšlenek se zdvojnásobilo. „Tento dopad covidu na duševní zdraví sledujeme po celém světě,“ poznamenal prof. Horáček. V této souvislosti se dá mluvit o pandemii narušení duševního zdraví.
Odborníci diskutují inovativní přístupy k duševnímu zdraví v postcovidové éře. „Pro efektivní léčbu duševních onemocnění potřebujeme multidisciplinární týmy, různé odborníky, psychology, psychoterapeuty, lékaře, sociální pracovníky, komunitní pracovníky a tak dále. To je ideál, ke kterému směřujeme,“ říká prof. Horáček.
Aktivitu evropských politiků a přípravu programu pro duševní zdraví vnímá jako naději pro další vývoj. „Konference o budoucnosti Evropy explicitně zdůraznila, že je potřeba investovat do výzkumu duševních poruch a pochopení jejich vzniku, dále že je nutné sdílet mezi členskými státy zkušenosti a dobrou praxi a že je potřeba, aby vznikl evropský akční plán pro duševní zdraví, který bude zahrnovat i financování této oblasti,“ uvádí prof. Horáček, který se dřívějších jednání s europoslanci o podpoře duševního zdraví osobně účastnil a měl také podíl na bruselské konferenci o duševním zdraví, která se konala v listopadu. Pozornost je potřeba věnovat také dostupnosti zdravotní péče o duševně nemocné, a to pro všechny skupiny potíží, zdůraznil.
Evropská komise pracuje na nové strategii
Evropská komise se tématem duševního zdraví v Evropě soustavně zabývá patnáct let, podotkla na kulatém stole Monika Ladmanová, vedoucí Zastoupení Evropské komise v ČR. „Téma duševního zdraví se dostává do popředí zájmu v České republice, v jiných členských státech, ale i pro Evropskou komisi. V předchozích letech vznikla evropská strategie, Evropský rámec pro činnosti v oblasti duševního zdraví, který se zabýval prevencí a sdílením příkladů dobré praxe, a také Společná akce pro duševní zdraví a pohodu. Na to navázala v roce 2017 další strategie, Kompas EU pro akce týkající se duševního zdraví a pohody, která šla trochu dál. Nedávno předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová prohlásila duševní zdraví za jednu z priorit Evropské komise pro příští rok a komise připraví nový akční plán, který se bude zabývat nejen prevencí a sdílením příkladů dobré praxe, ale i včasným přístupem ke kvalitním zdravotním službám a tématu stigmatizace osob s duševními poruchami,“ uvedla Ladmanová.
I když je zdravotní politika vyhrazena jednotlivým členským státům, které si ji upravují nezávisle, neznamená to, že se Evropská komise neangažuje v podpoře péče o duševní zdraví. „Evropská komise vynakládá prostředky na podporu duševního zdraví a věřím, že v budoucnosti těchto prostředků bude ještě víc,“ uvedla Ladmanová a dodala: „Dosud byly hlavními programy pro tuto oblast EU4Health a Horizon 2020. Některé financované projekty můžeme považovat za úspěšné. Zmínila bych iFightDepression, zaměřený na osoby se středně a mírně těžkou depresí, který se etabloval v osmi členských zemích. Jednalo se o zavedení online nástroje na pomoc těmto lidem. Také bych ráda zmínila projekt, který se s evropskou finanční podporou realizoval v Rakousku a zabýval se prevencí sebevražd, ale je tu i mnoho dalších.“
Doktorka Marianne Takkiová, vedoucí týmu pro prevenci nemocí a podporu zdraví v DG Santé, generálním ředitelství Evropské komise pro zdraví a bezpečnost potravin, zdůraznila potřebu na tématu podpory duševního zdraví spolupracovat v široké alianci – jak na úrovni Evropské komise, tak v jednotlivých členských státech, ale i meziresortně, protože tato problematika se netýká jen zdravotnictví.
„Duševní zdraví je velmi důležité téma na evropské úrovni. Je prokázáno, že i před covidovou pandemií duševní potíže postihovaly téměř 85 milionů lidí v Evropské unii. Nyní pozorujeme výrazný nárůst problémů s duševním zdravím ve všech věkových skupinách. Situaci zhoršila pandemie. Nevídaný tlak na lidi působí také dnešní obavy z ekonomického vývoje, růstu cen energií a nákladů na potraviny. Mnoho občanů se musí rozhodovat, zda vytápět svůj domov, nebo naplnit lednici jídlem, obojí si dovolit nemohou. K tomu se přidávají rostoucí starosti ze změny klimatu a každodenní záběry z války na Ukrajině. Odborníci varovali, že nás čeká tsunami duševních onemocnění. Potřebujeme urychleně na národní i evropské úrovni učinit kroky k ochraně duševního zdraví našich obyvatel, zvláště těch nejzranitelnějších,“ řekla Marianne Takkiová. Na generálním ředitelství pro zdraví DG Santé a na Evropské komisi jako celku už začaly práce na zmíněném komplexním evropském přístupu k duševnímu zdraví, který ohlásila předsedkyně Evropské komise von der Leyenová.
„Potřebujeme zlepšit porozumění problémům duševního zdraví, ale také zlepšit dostupnost péče o duševní zdraví. Podporujeme členské státy v reformách jejich systémů zdravotní péče o duševní zdraví a v implementaci národních programů prevence sebevražd,“ uvedla Marianne Takkiová.
Reforma psychiatrie potřebuje restart
Český přínos k evropské debatě o kvalitním systému psychiatrické péče může spočívat i ve sdílení zkušeností s reformou psychiatrické péče, jak uvedl prof. MUDr. Tomáš Kašpárek, Ph.D., přednosta Psychiatrické kliniky LF MU a FN Brno, poradce ministra zdravotnictví pro oblast duševního zdraví a psychiatrie a také budoucí předseda Psychiatrické společnosti ČLS JEP.
„Reforma psychiatrické péče v České republice probíhá dlouhodobě. Zdědili jsme zdravotní systém postavený na velkých psychiatrických nemocnicích a na psychiatrických ambulancích. Takový systém je levný, ale není dostatečně podporující a neumožňuje dostatečnou kvalitu života ani respektování všech potřeb lidí s duševním onemocněním, neumožňuje ani kompenzovat funkční deficity, které duševní onemocnění přináší,“ přiblížil východiska reformy prof. Kašpárek. Dále popsal, že v roce 2012 vznikla strategie reformy psychiatrie v Česku, která definuje nové pilíře systému psychiatrické péče, mimo jiné lepší dostupnost komunitních služeb, propojení se sociálními službami, přesun části hospitalizací z psychiatrických nemocnic na psychiatrická oddělení všeobecných nemocnic. „Inspirovali jsme se v jiných evropských zemích, v Itálii, Velké Británii, Nizozemsku, Skandinávii. Odstrašujícím příkladem pro nás jsou Spojené státy, kde došlo k poměrně razantní deinstitucionalizaci tak, že se poměrně značná část lůžek zavřela a řada duševně nemocných skončila jako bezdomovci bez dostatečné podpory. V současnosti americká psychiatrická společnost řeší akutní krizi psychiatrických lůžek a z našeho pohledu nepředstavitelné problémy,“ uvedl profesor Kašpárek.
Shrnul, co se v oblasti reformy psychiatrie a podpory duševního zdraví v posledním období podařilo a co dále zůstává na seznamu úkolů pro další období.
S podporou strukturálních fondů EU, které daly psychiatrické reformě v Česku silný impuls, se podařilo zavést do systému nový typ komunitní služby, centra duševního zdraví (CDZ) pro vážně duševně nemocné. Jejich vznik považuje prof. Kašpárek svým způsobem za zázrak. „Vzniklo třicet CDZ a daří se je držet v provozu díky nastavenému financování přes zdravotní pojišťovny. Co kulhá, je financování sociální části těchto služeb. Financovat jednu službu ze dvou balíků peněz je složité, ale hledáme způsoby,“ uvádí prof. Kašpárek.
Za úspěch lze dále považovat to, že se částečně podařilo redukovat míru institucionalizace psychiatrické péče, zejména došlo ke zkrácení doby hospitalizace dlouhodobě nemocných v psychiatrických nemocnicích. Dále se díky strukturálním fondům podařilo humanizovat akutní psychiatrickou péči ve všeobecných nemocnicích, zmínil prof Kašpárek. Zhruba desítka psychiatrických oddělení všeobecných nemocnic prošla kompletní rekonstrukcí.
Mezi velkými resty, které bude v dalším období potřeba dohnat, jmenoval prof. Kašpárek zejména investice do psychiatrických nemocnic, ale i některých psychiatrických oddělení v nemocnicích, aby bylo prostředí a pobytové podmínky pro pacienty důstojnější. Dále v Česku chybějí kapacity na různých úrovních psychiatrické péče. Ve všeobecných nemocnicích na psychiatrických odděleních je zhruba 30 procent potřebné kapacity, v ambulantní psychiatrické péči 60 procent potřebné kapacity. Prakticky úplně chybějí krizová centra – jsou jen tři v republice a to, jak říká prof. Kašpárek, nemá systémový dopad. „Máme v tuto chvíli personální i strukturální problém a aby reforma pokračovala, budeme potřebovat významné investice jak do struktury, tak do personálu,“ dodal prof. Kašpárek. „Reforma se nezastavila, ale dosáhla v tuto chvíli maxima možného. Teď musíme nakumulovat další zdroje, abychom mohli systémově pokračovat,“ dodal. Další výzvou pak je prevence v oblasti duševního zdraví a záchytná síť pro řešení psychosociálních problémů mimo psychiatrii, míní.
Kulatého stolu se účastnili i aktivní politici, kteří se k řešení problémů systému péče o duševní zdraví přihlásili. Europoslankyně a místopředsedkyně hnutí ANO Radka Maxová na kulatém stolu uvedla, že Evropa potřebuje komplexní strategii pro duševní zdraví. „Evropský parlament vyjádřil už v několika usneseních potřebu větší angažovanosti Evropské unie v oblasti duševního zdraví,“ zdůraznila.
Předseda Výboru pro zdravotnictví Senátu Parlamentu ČR Roman Kraus (ODS) uznal, že v dosahování plánů reformy psychiatrické péče jsou potíže. „Není to tak, že by reforma ustala. Skončily jen některé projekty a některé milníky se nepodařilo splnit. CDZ mělo být sto, je jich třicet, ale jsme rádi, že alespoň těch třicet funguje. Podle mého soudu se utratily peníze i za některé projekty, u kterých chybí konkrétní výstup, třeba na personální náklady na řešení této problematiky bez přímého dopadu do praxe,“ uvedl senátor Kraus. S vědomím toho, co se neudělalo úplně dobře, je podle něj potřeba nyní navázat na dosavadní úspěchy reformy, pokračovat správným směrem dál a neztratit iniciativu.
Místopředsedkyně Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR Olga Richterová (Piráti) nadnesla další témata z oblasti sociální podpory pacientů s duševním onemocněním. Mimo jiné invalidní důchody bez výplaty, kdy je pacientovi s duševním onemocnění sice uznán invalidní důchod ve třetím stupni, ale protože se jedná o dávku důchodového systému, pro přiznání dávky je podmínkou určitá doba pojištění. Mnoho duševně nemocných se ale roky před zjištěním invalidity potýká kvůli své nemoci s problémy na pracovním trhu, podmínky pro výplatu dávky proto nesplňuje, a ocitá se tak jen na dávkách v hmotné nouzi. Také zvažované změny podpory sociálního bydlení by mohly nemocným s duševními chorobami pomoci.