Duševní poruchy v mateřství podle tělesné hmotnosti před těhotenstvím a po něm

Výsledky dánské kohortové studie publikoval v září odborný časopis Journal of Affective Disorders.

Předchozí studie prokázaly spojitost mezi BMI před těhotenstvím a poporodní depresí. Málo je však známo o této spojitosti za rok po porodu a o vlivu zadržení poporodní tělesné hmotnosti (PPWR – postpartum weight retention).

Autoři použili údaje od 70 355 matek z Dánské národní porodní kohorty ke zhodnocení spojitosti mezi BMI matek před těhotenstvím, resp. PPWR a vyskytujícími se depresivními a úzkostnými poruchami až do šesti let po porodu. Výsledkem (cílem) byla deprese nebo úzkost diagnostikovaná klinicky nebo vyplnění receptu na antidepresivum. Byla použita Coxova regrese mj. k odhadu poměrů rizik (HR – hazard ratios). Katamnestické sledování začalo v den porodu, pro analýzu s ohledem na PPWR začalo šest měsíců po porodu.

Podváha, nadváha a obezita byly spojeny s depresivními či úzkostnými poruchami, srovnáme‑li s normální hmotností, ačkoli spojitosti byly oslabeny po statisticky významných úpravách (HR = 1,24 pro podváhu, HR = 1,05 pro nadváhu a HR = 1,07 pro obezitu).

Porovnáme‑li matky, které se vrátily ke svým hodnotám BMI před těhotenstvím – riziko depresivních nebo úzkostných poruch bylo zvýšeno pro matky, které z předtěhotenského období do šesti měsíců po porodu prodělaly buď pokles tělesné hmotnosti o více než jednu jednotku BMI (HR = 1,19), zvýšení tělesné hmotnosti o 2–3 jednotky BMI (HR = 1,23) nebo zvýšení tělesné hmotnosti o 3 a více jednotek BMI (HR = 1,21).

Autoři uzavírají, že nízká tělesná hmotnost před těhotenstvím a její přírůstek nebo pokles po porodu jsou spojeny s výskytem depresivních a úzkostných poruch. Jejich incidence do šesti let po porodu u nových matek dosáhla ve studii 6,1 procenta.

Zdroj: Bliddal M, Pottegard A, Kirkegaard H et al. Mental disorders in motherhood according to prepregnancy BMI and pregnancy‑related weight changes. A Danish cohort study. J Affect Disord. 2015;183:322–329