Dohánění spánku o víkendech může snížit riziko srdečních onemocnění
Moderní životní styl je spojen s tím, že mnoho lidí má v pracovních nebo školních dnech nedostatek spánku a o víkendech se to snaží „dohnat“. Studie UK Biobank provedená na více než 90 000 osobách, prezentovaná na letošním kongresu Evropské kardiologické společnosti (ESC) v Londýně, ukázala, že ti, kteří měli o víkendech nejvíce spánku, měli o 20 procent nižší riziko vzniku srdečních onemocnění oproti těm, kteří spali nejméně.
Požadavky pracovního týdne, často ovlivněné školním nebo pracovním rozvrhem, mohou vést k narušení spánku a ke spánkové deprivaci. Zároveň je známo, že lidé, kteří trpí nedostatkem spánku, spí ve dnech volna, aby účinky nedostatku spánku zmírnili. Dosud ale chyběly výzkumy o tom, zda tento kompenzační spánek zdraví srdce pomáhá.
Nový výzkum představený na kongresu ESC 2024 však ukazuje, že u lidí, kteří „dohánějí“ spánek tím, že si o víkendech přispí, může riziko srdečních onemocnění klesnout o jednu pětinu. „Dostatečný kompenzační spánek je spojen s nižším rizikem srdečních onemocnění. Souvislost se stává ještě výraznější u jedinců, kteří pravidelně trpí nedostatečným spánkem ve všední dny," řekl spoluautor studie Yanjun Song ze Státní laboratoře infekčních nemocí, Fuwai Hospital, Národní centrum pro kardiovaskulární onemocnění, Peking, Čína.
Autoři použili data od 90 903 subjektů zapojených do projektu UK Biobank a pro vyhodnocení vztahu mezi kompenzovaným víkendovým spánkem a srdečními chorobami byla data o spánku zaznamenána pomocí akcelerometrů a seskupena podle kvartilů (rozdělených do čtyř přibližně stejných skupin od nejvíce kompenzovaného spánku po nejméně kompenzovaný): Q1 (n = 22 475) nejmenší kompenzace: –16,05 hodiny až –0,26 hodiny (tj. spali ještě méně); Q2 (n = 22 901) kompenzace spánku: –0,26 hodiny až +0,45 hodiny; Q3 (n = 22 692) kompenzace: +0,45 hodiny až +1,28 hodiny; Q4 (n = 22 695) nejvíce kompenzačního spánku: +1,28 hodiny až +16,06 hodiny.
Spánková deprivace byla hlášena samostatně, přičemž ti, kteří sami uváděli spánek méně než 7 hodin za noc, byli definováni jako osoby se spánkovou deprivací. Těch bylo celkem definováno 19 816 (21,8 %). Zbytek kohorty mohl občas zaznamenat nedostatečný spánek, ale v průměru jejich denní hodiny spánku nesplňovaly kritéria pro spánkovou deprivaci, což autoři považují za data omezující.
Záznamy o hospitalizacích a informace z registru příčin úmrtí byly použity k diagnostice různých srdečních onemocnění, včetně ischemické choroby srdeční (ICHS), srdečního selhání (SS), fibrilace síní (FS) a cévní mozkové příhody (CMP).
„S mediánem sledování téměř 14 let měli účastníci ve skupině s nejdelším kompenzačním spánkem (kvartil 4) o 19 procent nižší pravděpodobnost vzniku srdečních onemocnění než ti s nejkratším (kvartil 1). V podskupině pacientů s denní spánkovou deprivací měli pak pacienti s nejdelším kompenzačním spánkem o 20 procent nižší riziko vzniku srdečních onemocnění než pacienti se spánkem nejkratším. Analýza neprokázala žádné rozdíly mezi muži a ženami,“ uvádí se ve zprávě ESC.
Podle spoluautora studie Zechen Liu, také ze Státní laboratoře infekčních nemocí, Fuwai Hospital, National Centre for Cardiovascular Disease v Číně, tyto výsledky ukazují, že pro významnou část populace v moderní společnosti, která trpí nedostatkem spánku, mají ti, kdo deficit vzniklý během pracovního týdne dohánějí o víkendu nejvíce, výrazně nižší výskyt srdečních onemocnění než ti, kteří spí málo i ve dvou volných dnech.