Dietní návyky a duševní poruchy

Neuropsychiatrické a kardiovaskulární nemoci se staly největší zátěží současného lidstva.

Deprese a neurodegenerativní choroby jsou též součástí tohoto komplexu civilizačních onemocnění s rostoucí frekvencí a závažností.

Nutrice bezpochyby moduluje biologické procesy, jako jsou např. záněty, plasticita mozku, reakce na stres, oxidativní procesy. Zatím však nemáme dostatek kvalitních údajů, abychom byli schopni jasně formulovat doporučení jak pro primární prevenci, tak pro léčebné strategie.

Nedávno prokázala skupina výzkumníků rozdíly ve výskytu deprese a úzkosti u australských žen podle toho, jakou stravu dlouhodoběji konzumovaly. Skupina s „tradiční“ dietou (zelenina, ovoce, hovězí, jehněčí, ryby, celozrnné potraviny) vykázala menší riziko rozvoje deprese a úzkostných poruch, naopak skupina se „západní“ dietou (mleté a konzervované maso, pizza, hranolky, hamburgery, bílý chléb, cukr, ochucené mléko, pivo) byla více depresivní. Čím více byla strava hodnocena jako kvalitnější, tím pravděpodobněji bylo skóre dotazníku celkového zdraví (GHQ‑12) příznivější.

Podobné výsledky přinesly studie ze Španělska (středomořská strava měla preventivní účinek na výskyt depresí) či Velké Británie (konzumace většího množství upravených potravin byla spojena s vyšším výskytem depresivních symptomů).

AHA doporučuje jíst dvakrát týdně ryby

Nejvíce údajů máme v současné době o roli nenasycených mastných kyselin (PUFA – PolyUnsaturated Fatty Acids), které patří mezi tzv. esenciální mastné kyseliny. Je nutno je přijímat potravou, protože je lidský organismus nedokáže sám v dostatečné míře syntetizovat. Rozdělují se na dvě skupiny s rozdílnými vlastnostmi a rozdílným významem pro člověka: omega‑3 a omega‑6 (podle dvojné vazby mezi uhlíky na pozici 3 nebo 6). Typickými představiteli omega‑3 PUFA jsou kyseliny eikosapentaenová (EPA), dokosahexaenová (DHA) a alfa‑linolenová (ALA). Kyseliny linolová (LA) či arachidonová (AA) patří do skupiny omega‑6. Tyto látky se vyskytují především v mozku a v sítnici. Jsou významnou součástí buněčných membrán a ovlivňují celou řadu biologických pochodů.

Primárním zdrojem PUFA jsou ryby a rostlinné oleje. Příklady potravin s vysokým obsahem těchto látek jsou uvedeny v tabulce.

WHO doporučuje konzumaci průměrné denní dávky 0,3 až 0,5 g DHA + EPA a 0,8 až 1,1 g ALA. V západním světě však došlo dlouhodobě k posunům v poměru omega‑6/omega‑3 obsaženém v běžné stravě v neprospěch omega‑3. To souvisí se zvýšenou konzumací především rostlinných olejů, které jsou hlavním zdrojem omega‑6 PUFA, a nižší spotřebou ryb, oříšků, semen či listové zeleniny, které dodávají omega‑3 PUFA. Na začátku minulého století to bylo asi 2 až 4 : 1, v současné době je tento poměr asi 10 až 20 : 1. Česká společnost pro výživu doporučuje, aby uvedený poměr ve stravě byl maximálně 5 : 1. V našich jídlech tedy většinou máme dostatek omega‑6 látek a nedostatek omega‑3.

Existuje mnoho důkazů pro to, že především DHA a EPA jsou důležité pro normální průběh kardiovaskulárních funkcí. Proto také např. American Heart Association doporučuje v primární prevenci jíst minimálně 2× týdně rybí maso. U pacientů s prokázanou kardiovaskulární chorobou podávat 1 g EPA a DHA denně, přednostně z rybích olejů včetně podávání dietetik. U pacientů s hypertriglyceridémií pak 2 až 4 g EPA a DHA denně ve formě kapslí – doplňků potravy.

Mozek a omega‑3 PUFA

Je zajímavou, ale velmi významnou otázkou, jak se tento globální nedostatek PUFA omega‑3 projevuje v oblasti naší psychiky a zda souvisí s častějším výskytem duševních poruch pozorovaných v moderních společnostech současného světa. Na toto téma bylo publikováno velké množství různých typů prací.

Většina epidemiologických studií popsala inverzní vztah mezi rizikem vzniku demencí a příjmem či koncentrací omega‑3 PUFA. Např. ve studii Chicago Health and Aging Project bylo prokázáno, že příjem omega‑3 PUFA ve stravě a pravidelná konzumace ryb může redukovat pravděpodobnost vzniku Alzheimerovy choroby. Jedinci, kteří jedli ryby alespoň jednou týdně, měli o 60 % nižší riziko rozvoje Alzheimerovy choroby. Stejně tak celková konzumace omega‑3 PUFA a DHA významně negativně korelovala s výskytem AD.

Některé klinické studie též naznačují pozitivní efekty omega‑3 PUFA na kognitivní funkce (např. suplementace DHA a kyselinou arachidonovou zlepšila kognitivní funkce u různých typů nemocných s organickým poškozením mozku). Kotani a spolupracovníci prokázali, že suplementace DHA a kyselinou arachidonovou zlepšila krátkodobou i dlouhodobou paměť a pozornost u různých typů nemocných s organickým poškozením mozku. Freund‑Levi se spolupracovníky sice nezjistil ve dvojitě slepé, placebem kontrolované studii, že by podávání DHA a EPA 174 pacientům s Alzheimerovou chorobou po dobu až jednoho roku vedlo ke zpomalení poklesu kognitivních funkcí u celé skupiny, příznivý efekt však byl nalezen v podskupině léčených s počátečním stadiem této demence.

Dlouhodobě se vedly úvahy o tom, zda deficit omega‑3 PUFA může být faktorem příspívajícím k rozvoji afektivních poruch. V nedávno zveřejněné zajímavé studii u amerických vojenských veteránů bylo zjištěno, že ti s rizikem rozvoje deprese a sebevražedného jednání měli sníženou koncentraci omega‑3 PUFA, především DHA.

Podávání EPA i DHA bylo opakovaně prověřováno v léčbě depresivní poruchy v kombinaci se serotoninergními antidepresivy s nekonzistentními výsledky. Avšak nedávno provedené metaanalýzy konstatují, že podávání omega‑3 PUFA je efektivnější v léčbě deprese než placebo a že především přípravky s převahou obsahu EPA jsou v dávkách 200 až 2 200 mg za den účinné v léčbě deprese.

Je tedy možno uzavřít, že dostatečný dlouhodobý přísun omega‑3 PUFA může příznivě ovlivnit naši kognitivní funkce i afektivitu jak preventivně, tak zřejmě i terapeuticky. Vždy je však třeba snažit se o to, aby léčba konkrétní duševní poruchy byla komplexní a byly využívány léčebné metody první volby, tj. psychofarmakoterapie a psychoterapie.

Doporučuje se jíst ryby minimálně 2× týdně; jedinci, kteří se obávají kontaminace rybího masa rtutí, nebo lidé trpící např. depresí by měli užívat potravinové doplňky s PUFA omega‑3 dlouhodobě. Konzumace do 3 g denně se považuje za bezpečnou. Opatrnost se doporučuje pouze u diabetiků pro možnost (málo pravděpodobnou) vzniku hyperglykémie a u jedinců s vyšší koncentrací LDL, která může být dále potencována. Velké dávky omega‑3 PUFA mohou zvýšit krvácivost.

Řada studií na buněčných kulturách nebo se zvířaty naznačuje, že mechanismů, jakými mohou omega‑3 PUFA příznivě působit na mozek, je celá řada. Uvažuje se o efektu neuroprotektivním, protizánětlivém, ovlivnění syntézy neurotransmiterů či snižování koncentrace cholesterolu. Tyto mechanismy je však třeba prověřit v rámci klinických studií. Je na tomto místě třeba též připomenout, že PUFA mají zásadní význam pro vývoj CNS v jeho úplných začátcích, kdy se pravděpodobně rozvíjejí dispozice pro jeho pozdější zdravé či patologické fungování.

O potravinových doplňcích musíme vědět co nejvíce

Celkově se dá shrnout, že „běžná“ (= nepřirozená) strava v naší společnosti často nedodává organismu v dostatečném množství živiny, které jsou důležité pro dobré fungování centrálního nervového systému. Je proto doporučeníhodné snažit se změnit naše stravovací návyky i za pomoci různých potravinových doplňků.

Z pohledu medicíny založené na důkazech je možno konstatovat, že existuje relativně velké množství různých studií, zabývajících se touto problematikou. Avšak jejich metodika a zařazené soubory sledovaných a léčených osob jsou velmi heterogenní, stejně jako výsledky terapie.

V posledních letech velmi vzrostl počet jedinců s duševní poruchou, ale i jiných nemocných, či dokonce zdravých jedinců, kteří konzumují potravinové doplňky. Podle amerických zkušeností asi 40 % běžné populace a 63 % pacientů s duševní poruchou v posledním roce užilo metody komplementární či alternativní medicíny. Většina své ošetřující lékaře o této skutečnosti neinformovala.

Je proto třeba tuto situaci reflektovat, dotazovat se našich pacientů na tyto záležitosti a být schopen jim poskytnout adekvátní informace, i když objektivních údajů zatím k dispozici nemáme dostatek. Bylo by velmi významné, kdybychom dokázali využít specifické dietní vzorce pro prevenci a léčbu duševních poruch. V každém případě ale životní styl a dietní návyky jsou podstatným faktorem ovlivňujícím dlouhodobě celkový zdravotní stav naší populace.

Prof. MUDr. Jiří Raboch, DrSc.,
Psychiatrická klinika 1. LF UK a VFN Praha

Medical Tribune

Zdroj: Medical Tribune