CyberKnife po třech letech skládá účty
První a zatím jediný tuzemský robotický ozařovač pro stereotaktickou radiochirurgii CyberKnife je ve FN Ostravě v provozu necelé tři roky. „Pomalu tak přichází čas, abychom bilancovali, zda se nám daří plnit, co jsme na začátku slibovali,“ řekl na Fóru onkologů přednosta Onkologické kliniky FN Ostrava doc. MUDr. David Feltl, Ph.D.
Celý projekt podle něj začal v roce 2007. „Byl vyjádřením naší snahy zachytit boom stereotaktické chirurgie jako extrémně efektivní a relativně levné léčebné modality v onkologii. Chtěli jsme vybudovat první high‑volume centrum pro extrakraniální radiochirurgické výkony, tak aby bylo možné využívat všech výhod koncentrace technologií a koncentrace zkušeností.“
S čím jsme do programu šli, to se naplňuje
Jedním z východisek programu bylo, že tato léčba bude nadregionálně dostupná všem pacientům – a to se potvrdilo. „Skutečně máme nemocné z celé České republiky, například u karcinomu pankreatu či nádorů plic jednoznačně dominuje Praha. Určitý regionální spád je vidět především u karcinomu prostaty, zde k nám přichází relativně hodně nemocných z našeho kraje. To je ale dáno tím, že u tohoto nádoru je možné volit mezi řadou terapeutických modalit,“ uvedl doc. Feltl a zdůraznil, že jeho tým nikdy nechtěl konkurovat Leksellovu gama noži. „Nemáme ambici s ním soutěžit ani se s ním přetahovat o pacienty a v praxi se to neděje. Intrakraniální výkony tvoří jen patnáct procent naší operativy, většinou šlo o nemocné z blízkého okolí.“
Pracoviště funguje od srpna 2010. Za tu dobu ošetřilo přes 1 200 pacientů. Třetina nemocných přišla s nádorem prostaty, pětina s karcinomem plic. Celosvětový průměrný roční počet nových pacientů na jedno centrum je 217, FN Ostrava má za rok 2012 nemocných 449, přitom polovina je léčena s kurativním záměrem. „Také jsme slíbili, že pro pojišťovny nebudeme znamenat excesivní náklady. I to jsme myslím splnili. Plátci za tuto léčbu uhradili 55 milionů, což je jen zlomek z 1,3 miliardy, která jde na radioterapii. S hlavními hráči na trhu komunikujeme bez problémů, poněkud se potýkáme pouze s Vojenskou zdravotní pojišťovnou a Oborovou zdravotní pojišťovnou.“
Zařízení pracuje minimálně na dvě směny, čekací dobu se v Ostravě daří držet do šesti týdnů – s výjimkou nádorů prostaty a benigních lézí. „Nejvyšší prioritu mají mozkové metastázy a nádory páteře s útlakem míchy.“
A náš sen? Druhý přístroj…
Dalším slibem pak byla pečlivá monitorace výsledků a prospektivní sběr dat. „Pro paliativní léčbu již naše výsledky mají dobrou výpovědní hodnotu, pro kurativní terapii je ještě příliš krátký follow‑up. Provádíme pravidelnou roční aktualizaci dat u všech nejvýznamnějších lokalit,“ vysvětlil doc. Feltl.
A jaké má pracoviště plány do budoucna? „Chceme upgradovat přístroj, aby se zkrátily ozařovací časy. Je na čase upřesnit indikace na základě reálných léčebných výsledků, nosný bude zejména program léčby plicních nádorů. Samozřejmě hodláme rozvíjet mezinárodní spolupráci a klinické studie. Úplně ideální by bylo, kdybychom udělali to, co kolegové z Washingtonu, kteří si koupili druhý přístroj,“ naznačil doc. Feltl, že ani do budoucna si ostravský tým nehodlá snižovat laťku.
Zdroj: Medical Tribune