„Cizí“ kmeny H. pylori zvyšují riziko karcinomu žaludku

Místem s jedním z nejvyšších výskytů karcinomu žaludku je bezpochyby město Tuquerres v kolumbijských Andách. Onemocnění tu postihuje 150 ze 100 000 lidí. Jen ve dvě stě kilometrů vzdáleném městě Tumaco však karcinom žaludku postihuje jen 6 obyvatel ze 100 000. Tento pětadvacetinásobný rozdíl v četnosti přilákal pozornost epidemiologů a gastroenterologů pod vedením Pelaya Correy a Scotta Williamse z Vanderbilt University Medical Center v americkém Nashvillu.

Vědci sledovali genetický „background“ jak obyvatel, tak i bakterií Helicobacter pylori v obou kolumbijských městech. Nezjistili, že by obyvatelé Tuquerres vykazovali vlohu nebo vlohy pro zvýšené riziko karcinomu žaludku. Také H. pylori izolovaný z žaludků obyvatel Tuquerres nevykazoval specifické rysy, kterým by mohli lékaři přičíst tamější zvýšený výskyt karcinomu žaludku. Velmi silnou prediktivní hodnotu však měla kombinace genomu hostitele a genomu bakterie.

H. pylori žije s člověkem již od úsvitu lidské evoluce na africkém kontinentu. Diverzita bakterií H. pylori u světové populace svědčí o významné míře koevoluce mezi hostitelem a bakterií. Různá etnika tak mají v žaludku odlišné kmeny H. pylori. Ve většině případů nemá toto soužití člověka s bakterií vážnější zdravotní následky. Zdá se, že to platí především v případech, kdy člověk hostí v žaludku kmen H. pylori, na který se jeho etnikum stačilo v rámci koevoluce adaptovat. V mnoha částech světa – a Jižní Amerika je toho názorným příkladem – však došlo k velmi intenzivnímu přílivu imigrantů cizích etnik a jejich následnému míšení s domorodým obyvatelstvem. Zároveň tak došlo i k introdukci nových kmenů H. pylori, na které nejsou místní starousedlíci adaptovaní. Naopak přistěhovalci nejsou adaptováni na kmeny H. pylori domorodých etnik. Tento „nesoulad“ mezi hostitelem a kmenem H. pylori může mít vážné následky.

Ve studii publikované v předním vědeckém časopise Proceedings of the National Academy of Sciences prokázali její autoři, že bezmála 60 % obyvatel pobřežního města Tumaco má africké kořeny. Jsou to potomci černých otroků importovaných z Afriky pro práci na kolumbijských plantážích. Většina z těchto lidí hostí v žaludku H. pylori kmenů afrického původu. V horském městě Tuquerres jsou dvě třetiny obyvatel indiánského původu a necelá třetina obyvatel má hispánský původ. Tito lidé ale hostí v žaludku převážně evropské kmeny H. pylori zavlečené do Jižní Ameriky španělskými conquistadory. Mechanismus, jakým evropské kmeny u indiánských etnik vytlačily jejich původní kmeny H. pylori, není jasný.

Pokud vědci odhalili u člověka kmen H. pylori, který původem neodpovídal jeho etniku, pak pozorovali i daleko větší pravděpodobnost vzniku lézí žaludeční sliznice. Například kmeny H. pylori afrického původu se jevily jako prakticky neškodné pro obyvatele s africkými kořeny. Naopak pro původní indiánské obyvatele představovaly tytéž kmeny H. pylori významné riziko.

„Hostitelé nebyli s to tolerovat neodpovídající kmen bakterie,“ shrnuje výsledky studie jedna z jejích autorek Barbara Schneiderová z Vanderbilt University Medical Center.

Efekt nesouladu mezi hostitelem a jeho kmenem H. pylori byl k velkému překvapení autorů studie silnější než efekt genu cagA, o kterém je delší dobu známo, že má razantní vliv na virulenci bakterií H. pylori. Infekcí „neadekvátním“ kmenem H. pylori bylo možné vysvětlit rozdíly ve výskytu karcinomu žaludku mezi obyvateli Tuquerres a Tumaca prakticky v plném rozsahu. Vliv dalších faktorů byl víceméně zanedbatelný.

Autoři chtějí potvrdit výsledky této studie výzkumem v jiných jihoamerických lokalitách, aby vyloučili, že se do výsledků promítl například rozdíl v nadmořské výšce mezi Tumacem a Tuquerres nebo rozdíl v dietě obyvatel obou měst. Další výzkum by se měl zaměřit na obyvatele východní Asie, kde je výskyt karcinomu žaludku velmi vysoký a dosahuje u mužů 42 případů na 100 000 obyvatel, u žen 18 případů na 100 000 obyvatel. Podobně se chtějí autoři studie věnovat této problematice i u afrických etnik, kde je výskyt karcinomu žaludku velmi nízký, i když četnost infekce bakterií H. pylori je na tomto kontinentu obecně vysoká.

I když je výskyt bakterie H. pylori mezi obyvateli ekonomicky rozvinutých zemí v důsledku časté léčby antibiotiky stále nižší, lze při zvýšené migraci obyvatelstva předpokládat, že může docházet k introdukci nových kmenů H. pylori, což může mít pro populaci významné zdravotní důsledky.

Zdroj: Medical Tribune