CHOPN – smrtelné onemocnění, jemuž lze předejít prevencí

Chronická obstrukční plicní nemoc (CHOPN) se stává čtvrtou nejčastější příčinou úmrtí u nás i ve světě. Podle pneumologů se v nejbližších letech dostane až na třetí místo pomyslného mortalitního žebříčku.

CHOPN patří mezi chronická nepřenosná onemocnění, následuje hned po kardiovaskulárních chorobách, diabetu a onkologických onemocněních. Ročně ohrožuje na 34 milionů lidí a v roce 2030 to bude až 50 milionů nemocných. Ačkoli se s touto nemocí potýká přes tři čtvrtě milionu obyvatel České republiky, léčeno jich je jen kolem 250 000. U zbytku lidí není onemocnění diagnostikováno.

Ačkoli jim není dobře, k lékaři nejdou. Léčba CHOPN je přitom v Česku na vysoké úrovni. Jak uvedl MUDr. Vladimír Koblížek, Ph.D., zástupce přednosty pro vědu a výzkum Plicní kliniky FN v Hradci Králové, čeští pneumologové mají pro nejzávažnější případy k dispozici nejmodernější léčebné postupy jako plicní transplantace, bronchoskopické výkony, léčbu pomocí domácích ventilátorů, kyslíku a řadu nových inhalačních léků. Od roku 2013 má ČR moderní léčebné doporučení pro ambulance a rovněž unikátní databázi pacientů se závažnou formou CHOPN systematicky sledovaných v krajských a univerzitních nemocnicích. Péče o pacienty se závažnou formou CHOPN je však velmi nákladná a její efekt není optimální. „Velká část plic je totiž v pozdní fázi onemocnění nevratně zničena,“ vysvětluje MUDr. Koblížek.

Jak se lékaři shodují, co se způsobů a možností léčby týče, jsme na tom nejlépe ve střední Evropě. Jako jedna z mála evropských zemí máme k dispozici plně hrazenou substituční léčbu, která účinně zpomaluje destrukci plicní tkáně a zlepšuje prognózu – prodlužuje život o více než pět let – u pacientů s genetickým deficitem enzymu alfa‑1 antitrypsinu. Ten je zodpovědný za časný vznik CHOPN u mladších lidí. Zároveň je ale Česko jedinou zemí, kde je drahá léčba hrazena pouze nekuřákům s deficitem enzymu alfa‑1 antitrypsinu. Právě kouření totiž patří k nejčastějším rizikovým faktorům CHOPN, a to nejen na podkladě této genetické odchylky.

Hlavní riziko – kouření

Největší důraz proto čeští plicní lékaři kladou na účinnou primární prevenci vzniku této extrémně závažné choroby. „Boj proti závislosti na tabáku je nejúčinnějším nástrojem ve válce proti CHOPN. Dokáže zcela zastavit destrukci plic – zejména pokud k němu dojde v časné fázi choroby. Důležitým doplňkem primární prevence je časné cílené vyhledávání nemocných ve skupině osob s velkým rizikem jejího vzniku,“ říká MUDr. Koblížek.

Hlavní příčinou CHOPN v Česku je právě kouření, které způsobuje až 80 procent onemocnění. Jiné je to např. v rozvojových zemích, kde je významným rizikovým faktorem i domácí prostředí (topení, vaření a pasivní kouření), ale i zevní prostředí a v neposlední řadě pracovní prostředí, kdy se rizikovou ukazuje být například práce v restauracích či zacházení s dezinfekčními prostředky.

„Nejvíce alarmující je fakt, že v naší zemi narůstá úmrtnost na CHOPN. Jestliže v roce 2007 zemřelo podle dat ÚZIS na CHOPN 2 016 nemocných, v roce 2015 jich bylo již 3 500,“ varuje předseda České pneumologické a ftizeologické společnosti ČLS JEP (ČPFS) prof. MUDr. Vítězslav Kolek, DrSc. Jak dodává, nemoc vzniká plíživě a v počátku nebývá vůbec rozpoznána. Pacienti si ji často uvědomí až při náhlém zhoršení stavu – exacerbaci, která vede k hospitalizaci a ohrožuje nemocné na životě. „Dnešní léčbou dokážeme zásadně ovlivnit kvalitu života, zlepšujeme toleranci námahy pacientů, můžeme chorobu zpomalit. Její vyléčení je ale stále otázkou daleké budoucnosti,“ říká prof. Kolek.

Například v USA byl zaveden Národní akční plán CHOPN, který má posílit povědomí nemocných, jejich rodin i zaměstnavatelů. Jeho cílem je zlepšit diagnostiku, prevenci a léčbu, sbírat a prezentovat veřejná data a zlepšit výzkum. „Zdá se, že USA začínají do CHOPN investovat více peněz než dříve. Onemocněním trpí 16 milionů Američanů a vzestup mortality je tam o 31 procent za posledních 25 let a o 50 procent za posledních 50 let. Ukazuje se, že Američané přestávají umírat na karcinom plic jako následek kouření, ale umírají stále více na CHOPN, přičemž se zvyšuje podíl žen,“ popisuje situaci ve světě prof. Kolek.

Moderní technika nestačí

„CHOPN je jediná nemoc, k níž by v 90 procentech případů nedošlo, kdybychom dodržovali preventivní opatření,“ připomíná MUDr. Koblížek, podle něhož se lékaři sice mohou snažit vyhledávat včasné případy a působit v oblasti prevence, což je relativně levné a velmi úspěšné, avšak problém je ve spolupráci s pacientem. Jak ukazují poslední data, v Česku kouří zhruba 30 procent lidí (z toho 250 000 dětí) a každý druhý kuřák onemocní v průběhu svého života CHOPN. Navíc z řady studií je zřejmé, že právě kuřáci téměř nechodí k lékaři, ačkoli mají symptomy. Podle odborníků je proto třeba změnit přístup.

MUDr. Koblížek představil výsledky průzkumu, který proběhl v pěti zemích, např. Španělsku a Německu, v němž bylo nastaveno zrcadlo pacientům s CHOPN (n = 334), jejich praktickým lékařům (n = 333) a pneumologům (n = 333), kterých se ptali, kdo a nakolik komu lže. Výsledné zjištění ukázalo, že praktičtí lékaři jsou velcí optimisté. Myslí si, že pět procent pacientů jim téměř nikdy nelže, 42 procent lže jen někdy a 53 procent nemocných před lékaři něco podstatného tají, zkresluje informace nebo lže. Pneumologové jsou podle zjištění nepatrně skeptičtější – věří, že jim nelže jen jedno procento nemocných, trochu jich lže 50 procent a zásadně lže 49 procent pacientů. Zajímavé bylo zjištění u pacientů, kdy jich 89 procent přiznalo, že svým lékařům stále lžou, a jen 11 procent z nich uvedlo, že lékařům říká pravdu. „Každopádně se ukazuje, jak malá je důvěra mezi pacientem a lékařem. A ukazuje se, jak komplikovaná péče v případě této nemoci je. Destrukce plic je tak devastující onemocnění, že pacienti už ani nechtějí o problémech s lékaři hovořit,“ uzavřel MUDr. Koblížek.

Rozvoj edukace a prevence

U těch, kteří o své nemoci vědí a léčí se, se plicní lékaři často setkávají s tím, že neumějí správně používat inhalátory, přes které dostávají do plic léčivé látky. „Jezdíme po republice a učíme seniory správnou inhalační techniku. Všechny nabádáme, aby se hýbali a ušli denně alespoň 4 000–5 000 kroků. Tělesná zdatnost je pro léčbu CHOPN nesmírně důležitá,“ uvádí MUDr. Stanislav Kos, CSc., předseda Českého občanského spolku proti plicním nemocem (ČOPN). V rámci Světového dne CHOPN, který letos připadl na 15. 11., zorganizoval ČOPN společně se Sekcí ambulantních pneumologů den otevřených dveří v ambulancích plicních lékařů. Podle profesora Kolka jdou aktivity českých pneumologů ruku v ruce s aktivitami Evropské respirační společnosti (ERS), která má 34 000 členů. Díky společnému členství mají čeští plicní lékaři přímý přístup ke všem nejnovějším odborným informacím a společně také postupují v edukačních aktivitách pro veřejnost v rámci dlouhodobé kampaně Zdravé plíce pro život.

Zdroj: MT