Český registr AHEAD bodoval v Mnichově hned čtyřikrát

U zrodu registru AHEAD stála především Fakultní nemocnice Brno, v současnosti na něm participuje jedenáct nemocnic z celé České republiky. Tato databáze sleduje v každém záznamu asi sto parametrů důležitých pro krátkodobou a dlouhodobou prognózu nemocných.

Mezi ústními sděleními zazněly v Mnichově dvě takové práce, první přednesla RNDr. Simona Littnerová z Institutu biostatistiky a analýz. Týkala se především metodologie, konkrétně pak propensity score u tzv. obezitologického paradoxu. Ačkoli je obezita potvrzena jako nezávislý prognostický faktor progrese srdečního selhání, podle řady recentních studií je u obézních pacientů riziko úmrtí nižší. Propensity score představuje statistickou metodu, která dovede odlišit, do jaké míry je jeden parametr (tělesná hmotnost) ovlivnitelný parametrem jiným (např. pohlaví).

Prof. MUDr. Lenka Špinarová, Ph.D., z I. interní kardioangiologické kliniky FN u sv. Anny se zaměřila na jiný takový paradox – cholesterolový. Ten ukazuje, že na rozdíl od zdravé populace nebo populace hypertoniků pacienti se srdečním selháním a nízkým cholesterolem mají mnohem horší prognózu než pacienti s cholesterolem vysokým, a to nejen pokud jde o krátkodobou hospitalizační mortalitu, ale i o mortalitu dlouhodobou. Unikátní na sdělení prof. Špinarové byla jednak velikost souboru, jednak délka sledování. Ta u některých pacientů dosahuje až sedm let, prezentace na ESC pracovala s daty nemocných z let 2006 až 2009.

Cholesterolový paradox je popsán poměrně dobře, stále však nejsou jasné jeho klinické implikace. „V žádném případě by to nemělo vést k tomu, abychom nemocným se srdečním selháním vysazovali statiny. Nezdá se také, že by to byla pouze otázka kachexie. Nepodařilo se prokázat, že by pacienti s nízkým cholesterolem měli body mass index například pod dvacet. Takže zatím jde opravdu o paradox,“ komentuje to prof. MUDr. Jindřich Špinar, CSc., přednosta Interní kardiologické kliniky FN Brno.

On sám se svým týmem v posterové sekci prezentoval hlavní závěry plynoucí z registru AHEAD: „Nejsou překvapující, jde spíše o rozvíjení známých faktů, že hodnoty natriuretických peptidů, ejekční frakce, renální funkce a věk jsou základní rizikové faktory.“

V posterové sekci MUDr. Jan Václavík, Ph.D., z I. interní kliniky FN Olomouc využil data z registru AHEAD k analýze, jaké nálezy na EKG predikují špatnou prognózu u srdečního selhání. Nejsilnějšími negativními prognostickými faktory byly prodloužení QRS komplexu a junkční rytmus, které oba nezávisle predikovaly jak hospitalizační, tak dlouhodobou mortalitu.

Délka sledování je obrovskou devízou registru i do budoucna. „Víceméně se potvrzuje, že prognóza pacientů se srdečním selháním je mnohdy horší než u nemocných s malignitou. Registr je nástrojem, jenž nám může pomoci s tímto stavem něco dělat. Pořád se zdůrazňuje, že kardiologie je vítězný, úspěšný obor. Tito nemocní dostávají pět šest léků, a přesto jich do roka 30 % zemře. Když člověk sleduje vlastní pacienty, má pocit, že situace není tak zlá. Když se však vezme neselektovaná populace úplně všech, kteří jsou pak předáváni mimo kliniku (většinou starší a polymorbidní), zjistí se, že třetina do roka zemřela,“ uvedl prof. Špinar.

Zdroj: Medical Triibune