Česká stopa v San Francisku
Česká republika se v tvrdé konkurenci na ASH neztrácela. Několik tuzemských abstrakt bylo vybráno k orální prezentaci, postery se počítaly na desítky. Zúročilo se například soustředění sil a zkušeností v rámci Kooperativní lymfomové skupiny. Tato platforma prezentovala tři práce, všechny se týkaly lymfomu z plášťových buněk (Mantle Cell Lymphoma – MCL). Šlo o studii SPRINT, zaměřenou na léčbu lenalidomidem u pacientů po relapsu. Její závěry shrnul prof. MUDr. Marek Trněný, CSc. Další studie, prezentovaná MUDr. Pavlem Klenerem, Ph.D., se soustředila na optimalizaci chemoterapie u starších pacientů, kteří nejsou indikováni k intenzivní léčbě, tzn. transplantaci. „I když nastupují nové léky, u primoterapie se mnoho nezměnilo. Jde o první data, ale testovaný režim vypadá velmi nadějně, nyní se pokračuje na zpřesnění těchto poznatků z hlediska molekulární biologie a minimální reziduální nemoci,“ komentuje to prof. Trněný. Třetí práce Kooperativní lymfomové skupiny byla založena datech vycházejících z každodenní praxe, jejichž analýza popsala, co se stane s pacienty, kteří zrelabují po úvodní léčbě. Ukazuje se, že medián přežití po prvním relapsu je jen něco málo přes rok, po druhém a dalším relapsu je to půl roku. „Zde vnímáme největší nutnost zařadit nové léky a inovované léčebné postupy,“ uvádí prof. Trněný.
Podobně i Česká myelomová skupina představila dvě významné práce založené na analýze dat českých center.
První bylo hodnocení klinických modelů progrese monoklonálních gamapatií nejasného významu (MGUS) u 2 028 pacientů. Druhá se týkala predikce progrese doutnajícího myelomu do mnohočetného myelomu vyžadujícího terapii. „Naším cílem v tomto případě mimo jiné bylo vytvořit klinicky upotřebitelné indikátory léčby, to je příspěvek naší skupiny k vývoji,“ říká prof. MUDr. Roman Hájek, CSc., z Kliniky hematoonkologie FN Ostrava.
Na molekulární genetiku u chronické lymfocytární leukémie se zaměřili autoři z Interní hematologické a onkologické kliniky FN Brno – do San Franciska přivezli tři postery s tímto tématem.
Na několika dalších pracích se dominantně podíleli autoři z I. interní kliniky 1. LF UK a VFN, případně Ústavu patologické fyziologie 1. LF UK. MUDr. Pavel Otáhal, Ph.D., představil ve své přednášce preklinickou studii o chimérických antigenních receptorech, respektive o tom, že kombinace modifikovaných T‑lymfocytů a lenalidomidu má větší potenciál než lenalidomid samotný. Takové výzkumné zaměření otevřelo dveře pro přípravu prvního klinického hodnocení genové terapie v České republice. Mělo by začít ještě v roce 2015, je k tomu ale mimo jiné zapotřebí úspěšně ukončit poměrně náročné jednání se SÚKL. Další z posterových sdělení se zabývala mechanismem vzniku rezistence na některé molekuly u MCL nebo charakteristikami progenitorových buněk u různých podtypů lymfoidních onemocnění. „Naše účast tak pokrývala kontinuum od čistě laboratorního výzkumu přes výzkum translační až po klinické práce s přímým dopadem na pacienta,“ říká prof. Trněný a dodává: „Nemyslím, že by letošní zasedání ASH přineslo nějaké jasně přelomové sdělení. Jde ale o extrémně důležitý kongres, který ukázal celou řadu nadějných cest. Je povzbudivé, že na tomto vývoji se v rámci mezinárodní komunity zástupci českých center podílejí dál více.“
Určitým zdrojem národní hrdosti může být i zjištění, že se daří těm, kteří odešli na špičková pracoviště do zahraničí. Takovou chvílí mohla být prezentace bývalého doktoranda 1. LF UK MUDr. Ondřeje Havránka, Ph.D., který nyní působí na MD Anderson Cancer Center v Texasu. Ten v hlavním kongresovém sále s kapacitou tisíců míst hovořil o významu B‑buněčného receptoru pro vývoj velkobuněčného lymfomu.
Zdroj: Medical Tribune