Česká iniciativa pro astma pomáhá již dvacet let
Pod záštitou ministra zdravotnictví, předsedy ČLS JEP a výborů jmenovaných odborných společností, vyhlásila 26. března 1996 se svým vznikem ČIPA i českou Strategii diagnostiky, prevence a léčby průduškového astmatu v České republice. I v našich podmínkách šlo o přelomový dokument, jehož důsledné uplatňování i u nás vedlo k počátku zásadních změn ve zvládání astmatu a v jeho dlouhodobé prognóze.
Průduškové astma je jednou z velmi častých chronických nemocí. V České republice postihuje celkově asi 800 000 jedinců, jeho výskyt v dětském věku dosahuje až 12 % dětské populace. Astma zatěžuje svého nositele hlavně opakovanými stavy dušnosti, které jsou důsledkem tzv. průduškové hyperreaktivity. Průdušky pacienta s astmatem mají schopnost se nepřiměřeně stahovat a zužovat v odpověď na různé podněty, jakými jsou např. virové respirační infekce, kontakt s vzdušnými alergeny nebo některé dráždivé látky v prostředí. Neléčené astma může svého nositele velmi významně omezovat a dokonce i ohrožovat těžkou dušností, nedostatkem kyslíku a je schopno způsobit i smrt.
Moderní léčba
Výzkum mnoha odborníků na celém světě se již několik desetiletí soustředí především na detailní poznání mechanismů, které k astmatu vedou a na možnosti ovlivnění jeho průběhu a prognózy. Velmi důležitým vědeckým přínosem byly výsledky studií z 80. a počátku 90. let 20. století, které ukázaly, že průdušková hyperreaktivita je důsledkem chronického alergického zánětu stěny průdušek a že potlačení tohoto zánětu může projevy astmatu významně mírnit, zabránit závažným stavům a umožnit nemocným žít v podstatě normální kvalitní život včetně plné pracovní schopnosti a fyzické aktivity. Původní léčebný přístup, kdy se astma léčilo pouze pomocí léků rozšiřujících průdušky při akutních potížích, byl nahrazen dlouhodobou preventivní protizánětlivou léčbou, která v průběhu a prognóze astmatu přinesla zcela zásadní změnu.
Globální strategie
V roce 1995 vyhlásila Globální iniciativa pro astma (GINA) pod záštitou Světové zdravotnické organizace (WHO) Globální strategii péče o astma a jeho prevenci. V tomto dokumentu již byl nový léčebný postup plně integrován. Uplatnění těchto doporučených postupů v praxi přineslo nemocným po celém světě razantní změnu kvality života i prognózy jejich nemoci.
Založení ČIPA
Skupina odborníků z tří odborných společností (České společnosti alergologie a klinické imunologie, České pneumologické a ftizeologické společnosti a České společnosti fyziologie a patologie dýchání), se k této celosvětové iniciativě velmi rychle přihlásila založením České iniciativy pro astma o.p.s. (ČIPA).
Pod záštitou ministra zdravotnictví, předsedy ČLS JEP a výborů jmenovaných odborných společností, vyhlásila 26. března 1996 se svým vznikem ČIPA i českou Strategii diagnostiky, prevence a léčby průduškového astmatu v České republice.
I v našich podmínkách šlo o přelomový dokument, jehož důsledné uplatňování i u nás vedlo k počátku zásadních změn ve zvládání astmatu a v jeho dlouhodobé prognóze.
Jako hlavní cíle si ČIPA o.p.s. stanovila:
* informovat odbornou o laickou veřejnost o nových poznatcích v diagnostice, prevenci a léčbě astmatu a pomáhat ji uvádět do praxe;
* iniciovat, podporovat a organizovat edukační aktivity určené:
a. nemocným
b. zdravotnickému personálu
c. specialistům i praktickým lékařům
d. učitelům
e. veřejné správě a jejím orgánům
f. široké veřejnosti
* vydávat odborné tiskové materiály, videoprogramy, organizovat semináře a mediální kampaně zaměřené na komplexní problematiku astmatu s důrazem na edukaci astmatiků.
Aktivity ČIPA
Své cíle ČIPA naplňuje různými cestami. Dále vydává postupně inovované doporučené postupy shrnující celosvětově akceptované nejnovější názory na optimální postupy při diagnostice, léčbě a prevenci astmatu. Pro laickou veřejnost byly napsány přehledné a vysvětlující brožurky a knihy a pravidelně je vydáván časopis Alergie, astma, bronchitida. Pod garancí ČIPA byla připravena řada výukových filmů pro veřejnost i televizní pořady o astmatu. ČIPA vydává i tematické informační publikace pro laickou veřejnost, Edice ČIPA, které jsou k dispozici v běžné síti knihkupectví.
ČIPA je provozovatelem známé Pylové informační služby, s jejímiž údaji se setkáváme po většinu roku v médiích.
Vzdělávání
V letech 1999 - 2001 uspořádala ČIPA velkou sérii 67 víkendových kurzů o astmatu s účastí více než 3 000 praktických lékařů (65 % všech praktických lékařů pro děti a dorost a 38 % všech praktických lékařů pro dospělé). Tato vzdělávací aktivita přinesla významné zlepšení diagnostiky astmatu i v péči
o něj v primární péči. V současné době je stěžejní aktivitou vzdělávací program pro učitele mateřských, základních a středních škol. Tato série vzdělávacích seminářů probíhá po celé republice již d roku 2009 a je zaměřena na informování učitelů jak o příznacích astmatu, které mohou zachytit při svém každodenním kontaktu s dětmi, tak na řešení případných akutních a nebezpečných situací při akutních projevech astmatu nebo těžkých alergických reakcích. Od letošního roku se ČIPA vrací opět k vzdělávacím seminářům pro praktické lékaře pro děti a dorost. Každoročně se na podzim konají výukové konference pro zdravotní sestry-specialistky, pracující v alergologii a klinické imunologii a v pneumologii.
Odborná setkání
ČIPA je i organizátorem celé řady dalších odborných setkání a aktivit. Tradičním každoročním vyvrcholením práce je květnová konference u příležitosti celosvětového Dne astmatu, jejíž součástí je odborný seminář pro lékaře. S tím souvisí i setkání s pacienty a volně přístupné informační středisko ve formě velkého stanu s možností měření plicní funkce. Regionálně jsou organizována setkání s veřejností. Členové lektorského sboru ČIPA, jichž je v současnosti 50, také oslovují laickou veřejnost formou článků v denním tisku nebo vystoupení v rozhlase a v televizi.
Významné jsou mezinárodní kontakty. ČIPA je členem Generálního shromáždění GINA a členem EFA (Evropské federace asociací pacientů s alergií a chronickými respiračními chorobami). ČIPA připravila v minulosti i některá významná mezinárodní odborná setkání. V roce 2001 pořádala Mezinárodní pediatrický kongres o respiračních a alergických chorobách u dětí (IPRAC 2001), v roce 2006 evropskou pediatrickou konferenci alergologů a pneumologů (Paediatric Joint Meeting EAACI/ERS 2006) a také výroční konferenci EFA/ČIPA (2006).
Dvacáté výročí činnosti ČIPA, o.p.s. je příležitostí k bilancování. Od roku 1996 se v péči o astma u nás velmi mnoho změnilo.
Při příležitosti 20. výročí ČIPA a Světového dne astmatu připravuje ČIPA na 28. 4. 2016 tradiční spirometrický stan, který bude opět umístěn na náměstí Míru v Praze 2 od 9 do 15 hodin a kde si budou moci zájemci nechat změřit funkci plic a získat i další informace o astmatu.
Kancelář České iniciativy pro astma o.p.s. sídlí v Lékařském domě, Sokolská 31, 120 00 Praha, tel/fax 224 266 229. Je možné nás kontaktovat na e-mailové adrese cipa@volny.cz www.cipa.cz
Prof. MUDr. Petr Pohunek, CSc.
ředitel, Česká inciativa pro astma, o.p.s.
Tři významná výročí roku 2016
Rok 2016 nám v našem oboru alergologie a klinické imunologie připomíná tři významná výročí: 110 let slova „ALERGIE“, 60 let vzniku Evropské akademie alergologie a klinické imunologie a 20. výročí vzniku České iniciativy pro astma o.p.s.
20. výročí ČIPA o.p.s. shrnuje významné úspěchy:
* úmrtnost pro astma patří v ČR k nejnižším ve světě (u dětí do 15 let nulová)
* hospitalizace pro astma se snížila o 48%
* astma se stalo ambulantní nemocí bez nutnosti hospitalizací
* kvalita života astmatiků se významně zlepšila, jsou mezi nimi úspěšní manažeři i sportovci
Samo slovo“alergie“ slaví své 110. narozeniny. Formuloval jej vídeňský pediatr Clemens von Pirquet a chtěl jím vyjádřit nadměrnou reaktivitu člověka a jeho imunitního systému na běžné látky v našem prostředí. Nejčastěji jsou to reakce kožní, slizniční v podobě rýmy nebo astmatu. Celkové reakce mohou ohrožovat i život. Počet lidí všech věkových skupin (od kojenců až po seniory) se v současnosti zvýšil a stále narůstá. V současnosti má 150 miliónů Evropanů příznaky alergie, 30 milionů trpí astmatem, z toho 6 milionů má těžké astma. Varujícím jevem je, že 45% lidí nemá diagnózu alergie potvrzenou.
Alergie a její projevy se staly „věcí veřejnou“. Analytici předpovídají, že v roce 2025 bude každý druhý člověk v Evropě alergikem. Proto Evropský parlament ustavil zvláštní „ zájmovou skupinu pro alergii a astma“. V České republice počítáme 32 % alergiků, 18 % lidí s příznaky alergické rýmy a 10 % trpí astmatem.
Průduškové astma se řadí mezi významná neinfekční chronická onemocnění s vysokou mírou hospitalizací a v řadě zemí významnou úmrtností. Proto WHO ustavila v roce 1992 expertní skupinu k vypracování „strategie diagnostiky, léčby a prevence astmatu“. Výsledkem její činnosti byl roku 1995 vznik Globální iniciativy pro astma (GINA). Byl jsem členem této expertní skupiny.
26. března 1996 jsme – alergologové a kliničtí imunologové a pneumologové – založili mezioborovou obecně prospěšnou společnost: Česká iniciativa pro astma o.p.s. (ČIPA).
ČIPA se stala členem GINA a uvedla novou strategii péče o astma u nás do praxe.
ČIPA je také členem Evropské federace sdružení pacientů s alergií a respiračními nemocemi.
Prof. MUDr. Václav Špičák, CSc.
zakladatel ČIPA
ČIPA a astma z pohledu pneumologa
Průduškové astma je nemoc mnoha tváří a některé vyhraněné formy vyžadují mezioborový přístup. O tuto nemoc se v České republice starají nejčastěji alergologové a pneumologové. Astmatik však může potřebovat i pomoc praktického lékaře, praktického lékaře pro děti a dorost, lékaře pro nemoci z povolání, internisty nebo jiné odborníky.
ČIPA od svého založení spojuje dvě odborné společnosti, které se astmatem zabývají nejvíce. Je to partnerství založené na optimální péči o pacienty, spočívající na spolupráci vycházející z různých odborných znalostí. Zatímco alergolog může posoudit alergologické souvislosti a příčiny, pneumolog zpravidla řeší vážné stavy spojené s infekcí, dechovou nedostatečností a další komplikace.
Alergolog může využívat specifické metody léčby jako je alergenová desensibilizace, léčit anafylaxi, léčit alergickou rýmu, z níž se může astma vyvinout, pečovat o atopický ekzém a jiné alergie. Pneumolog má možnosti hospitalizovat nemocné, a to včetně umístění na respirační jednotce intenzivní péče. Obě odbornosti se tak doplňují ve prospěch pacienta, což není tak samozřejmé v každé zemi Evropy či světa.
Tato spolupráce může být ještě intenzivnější, protože se více diferencuje péče o dvě nejčastější nemoci průdušek, kam patří vedle astmatu chronická obstrukční plicní nemoc. Dalším novým fenoménem je specifikace překryvného syndromu obou nemocí nazvaného ACOS (Asthma COPD Overlap Syndrome). Léčba této poměrně složité jednotky vyžaduje ještě užší spolupráci.
Právě ČIPA má potenciální možnost bližšího kontaktu lékařů mezi sebou, s pacienty i s veřejností. Můžeme věřit, že tyto vztahy budou i nadále prospěšné.
Prof. MUDr. Vítězslav Kolek, DrSc.,
předseda české pneumologické a ftizeologické společnosti ČLS JEP
ČIPA (Česká iniciativa pro astma o.p.s.) – to není jen astma
Astma je onemocnění, které sice může také ohrozit pacienta na životě, ale díky našim dnešním diagnostickým a léčebným možnostem má nejtěžší formu této nemoci jen malé procento astmatiků. Co však představuje větší riziko vitálního ohrožení, jsou tzv. anafylaktické reakce.
Náplní činnosti ČIPA je nejen šířit informace odborníkům i laikům o správné péči o astma bronchiale, ale i o další alergická onemocnění, například o alergické rýmě, atopickém ekzému, alergii na potraviny, léky, hmyzí jedy, latex apod. i o nebezpečných anafylaktických reakcích.
Anafylaxe
Stejně jako je tomu u ostatních alergií, výskyt anafylaktických reakcí v populaci nestále narůstá. Vznikají po požití některých potravin (arašídy a luštěniny, stromové ořechy a semena, ryby, vajíčko, mléko, apod.), po bodnutí vosou nebo včelou či po aplikaci některých léků, ale někdy i ze zcela neznámé příčiny (např. po fyzické zátěži).
Nejtěžším projevem této reakce je anafylaktický šok. Vzniká v průběhu několika minut po kontaktu s vyvolávající příčinou a projevuje se výsevem vyrážky a otoků po celém těle, stavem dušnosti, promodráním, poklesem tlaku krevního. A pokud dospěje až do finální fáze, pak i poruchou vědomí a zástavou dechu i krevního běhu. Přitom tento typ šoku je ze všech šokových reakcí nejlépe léčitelný a má nejlepší prognózu, pokud je léčba správně vedena a začne se s ní včas. Základním léčebným postupem je kromě poskytnutí první pomoci (horizontální poloha, zvednutí dolních končetin, uvolnění oděvu, zabránění zapadnutí jazyku a podle stavu i masáž srdeční a umělé dýchání) injekční podání adrenalinu.
Právě i na tuto problematiku se ČIPA v posledních letech zaměřuje, a to jednak vydáním publikace „Anafylaxe, život ohrožující alergie“ (edice ČIPA, Maxdorf 2011) a také soustavnými doškolovacími aktivitami zaměřenými na pedagogy (projekt 7A-7x o alergii).
Každý, kdo někdy prodělal anafylaxi nebo je v riziku vzniku anafylaxe, by měl být vybaven léky první pomoci a náležitě instruován, aby si uměl sám nebo v případě dětí s pomocí rodičů (a ve škole s pomocí učitelů) poskytnout adekvátní léčbu ještě ve fázi před rozvojem nezvládnutelného stavu. Jenom ten, kdo je do této problematiky zasvěcen ví, jak pomoci sám sobě nebo někomu jinému v případě ohrožení života anafylaxí.
Doc. MUDr. Vít Petrů, CSc.,
Synlab Czech s.r.o., Praha
Stanovisko WHO k plicním onemocněním a kouření
Pozornost k plicním chorobám od narození do stáří plně koresponduje s hlavním principem nové evropské strategie WHO Zdraví 2020. Má-li dojít k zásadním změnám ve zdravotním stavu naší populace, je nezbytné se zaměřit na celou škálu problémů, které mají dopad na zdraví v průběhu celého života. Priorita WHO je nazvaná Celoživotní investice do zdraví a posilování role občanů. Nedostatečná zodpovědnost za vlastní zdraví, nízká zdravotní gramotnost, to vše přispívá i k nárůstu plicních onemocnění. Vždyť právě ty jsou velmi často spojené s kouřením.
Dovolte mi uvést některá mezinárodní data a fakta. Celosvětově kouří více než jedna miliarda lidí. Tabák zabíjí až polovinu svých uživatelů, to je téměř 6 milionů lidí ročně. Více než pět milionů z těchto úmrtí jsou výsledkem přímého užívání tabáku a více než 600 000 předčasných úmrtí nekuřáků jsou výsledkem vystavení pasivnímu kouření. Přitom již po roce bez kouření klesá riziko kardiovaskulárních onemocnění na polovinu, riziko iktu se vrací na úroveň nekuřáků po 5-15 letech. Přestat kouřit se vyplácí i v prevenci rakoviny plic. Její riziko klesá na polovinu rizika u kuřáků po 10 letech nekouření; zároveň klesá riziko rakoviny úst, hrdla, jícnu, močového měchýře, dělohy a slinivky.
Neexistuje žádná bezpečná úroveň vystavení se pasivnímu kouření a přitom téměř polovina dětí pravidelně dýchá vzduch znečištěný tabákovým kouřem na veřejných místech. Více než 40% dětí má alespoň jednoho rodiče kuřáka. Česká populace vykazuje výsledky, které jasně hovoří, že protikuřácká politika je nedostatečná. Zvyšuje se incidence kuřáctví především u mládeže, kde kouří dokonce více dívky než chlapci.
Nově představené výsledky studie HBSC (Health Behaviour in School-aged Children) ukazují, že nepříznivý trend kuřáctví u naší mládeže pokračuje, v mezinárodním srovnání zaujímají naši 11, 13 a 15ti letí nejpřednější místa v tom negativním smyslu.
S těmito závěry nekoreluje současné projednávání zákona o ochraně před návykovými látkami, který se snaží o opatření, jak tuto situaci zlepšit. Projednávání zákona bylo podpořeno misí WHO před jeho prvním čtením v poslanecké sněmovně. Nejvyšší představitelé WHO deklarovali zcela jasně, že na jedné misce vah je zdraví tohoto národa a na druhé prosperita tabákového průmyslu. Čemu dají naši politici přednost?
MUDr. Alena Šteflová, Ph.D.
ředitelka kanceláře WHO v ČR
Zdroj: Medical Tribune