CEITEC objevil novou metodu pro rychlou dg otravy metanolem

Výsledky jsou k dispozici během několika minut, což může výrazně snížit dobu mezi přijetím pacienta a zahájením léčby. Výsledky výzkumu zveřejnil v únoru 2013 prestižní vědecký časopis Journal of Chromatography A.

Otravu metanolem je obecně velice obtížné rozpoznat, protože v úvodní fázi intoxikace nejsou patrné žádné specifické příznaky a vyskytuje se pouze mírná opilost nebo opojení. Dramatická změna v těle nastává během přeměny metanolu na kyselinu mravenčí, což typicky nastává v rozmezí 6 až 24 hodin od požití závadného alkoholu. Pokud se pacienti dostanou do nemocnice v pozdních stádiích otravy, bývají hladiny metanolu v krvi již velmi nízké. V těchto stádiích je totiž velká část metanolu konvertována právě na kyselinu mravenčí. „Kyselina mravenčí je konečný produkt odbourávání metanolu a naše metoda je schopná během přibližně 1-2 minut odhalit, zda je v krvi pacienta vyšší hodnota kyseliny mravenčí než by měla být, a zda je tedy nutné zahájit léčbu,“ popisuje unikátní objev jeho hlavní autor, Petr Kubáň, člen výzkumné skupiny Bioanalytická instrumentace z CEITECu.

Kyselina mravenčí jako indikátor otravy

Rychlé stanovení hladiny kyseliny mravenčí v séru je z  hlediska zahájení léčby významnější než stanovení hladiny metanolu. Výhodou nové, kapilárně elektroforetické metody je jednoduchost, malá spotřeba vzorku (stačí několik mikrolitrů zředěného krevního séra) a vysoká rychlost. Oproti stávajícím metodám, například plynové chromatografii (dostupné pouze ve vybraných toxikologických laboratořích) odpadá transport vzorků krve, derivatizace a úprava vzorku krve, která vždy znamená značnou časovou prodlevu. Pomocí vyvinuté metody lze také dobře monitorovat snižování hladiny kyseliny mravenčí v séru, což umožňuje optimalizovat délku hemodialyzační léčby nutné k odstranění toxického metabolitu z organismu. „Každá hodina, po kterou je postižený vystaven nebezpečně vysoké hladině kyseliny mravenčí zvyšuje riziko závažného poškození organismu a trvalých následků. Včasné zahájení adekvátní léčby a určení doby jejího trvání na základě monitorování hladiny jak metanolu tak zejména kyseliny mravenčí se jeví jako optimální postup,“ dodává primář havířovského ARO Robert Bocek.

Čeští vědci – spoluautoři nové metody

Brněnští vědci ze skupiny Bioanalytická instrumentace z CEITECu, pod vedením Františka Foreta,
na výzkumu spolupracovali s kolegy z Nemocnice s poliklinikou v Havířově od úvodních případů metanolové kauzy v září roku 2012. Pod hlavičkou CEITECu budou vědci pokračovat na vývoji jednoduchého, přenosného, kapilárně elektroforetického přístroje a jeho validaci pro využití v klinické praxi i nadále.

CEITEC – Středoevropský technologický institut

CEITEC je centrem vědecké excelence v oblasti věd o živé přírodě a pokročilých materiálů a technologií, jehož hlavním posláním je vybudování významného evropského centra vědy a vzdělanosti se špičkovým zázemím
a podmínkami pro nejlepší vědecké pracovníky v Brně. CEITEC je výsledkem spolupráce šesti brněnských univerzit a výzkumných institucí: Masarykovy univerzity, Vysokého učení technického v Brně, Mendelovy univerzity v Brně, Veterinární a farmaceutické univerzity Brno, Výzkumného ústavu veterinárního lékařství
a Ústavu fyziky materiálů Akademie věd ČR. Celkový rozpočet projektu je 5,246 miliard korun. Základní stavební jednotky centra tvoří 64 výzkumných skupin, které jsou soustředěny do sedmi výzkumných programů: 1. Pokročilé nanotechnologie a mikrotechnologie, 2. Pokročilé materiály, 3. Strukturní biologie, 4. Genomika
a proteomika rostlinných systémů, 5. Molekulární medicína, 6. Výzkum mozku a lidské mysli, 7. Molekulární veterinární medicína.

Jakub Ondroušek, tiskový mluvčí CEITECu

Zdroj: CEITEC