Benefity gastrického bypassu přetrvávají i po dvanácti letech

Vědecký tým z Intermountain Live Well Center Salt Lake v americkém Salt Lake City už výzkumem prokázal výhody gastrického bypassu po dvou a po šesti letech. Nyní se věnoval výzkumu po delším časovém období.

Participanti po dvanácti letech vážili v průměru o 35 kg méně než před zákrokem. Polovině z těch, kteří původně trpěli diabetem 2. typu, se ani po dvanácti letech nemoc nevrátila.

Všichni podstoupili resekci typu Roux‑en‑Y, což je světově nejpoužívanější typ žaludečního bypassu. Při tomto kombinovaném zákroku se odpojí horní část žaludku od části spodní a napojí se na ni klička tenkého střeva. Objem zmenšeného žaludku je 15–20 ml. Zákrok je nevratný.

Vědci porovnávali 387 pacientů po jmenovaném zákroku se dvěma kontrolními skupinami. Jednu tvořilo 378 dobrovolníků, kteří gastrický bypass nepodstoupili (většinou z finančních důvodů), druhou 303 dospělých pacientů s těžkou formou obezity.

Průměrná změna oproti výchozím hodnotám tělesné hmotnosti v operované skupině byla –45,0 kg (95% CI –47,2 až –42,9; průměrná procentní změna –35,0) po dvou letech, –36,3 kg (95% CI –39,0 až –33,5; průměrná procentní změna –28,0) po šesti letech a –35,0 kg (95% CI –38,4 až –31,7; průměrná procentní změna –26,9) po dvanácti letech; průměrná změna po dvanácti letech u neoperované skupiny 1 byla –2,9 kg (95% CI –6,9 až 1,0; průměrná procentní změna –2,0) a průměrná změna po dvanácti letech u neoperované skupiny 2 byla 0 kg (95% CI –3,5 až 3,5; průměrná procentní změna –0,9).

Průměrná hmotnost pacientů byla na začátku 134 kg. Lidé, kteří neabsolvovali uvedený zákrok, zhubli v průměru pouze 2,9 kg.

• 360 z 387 pacientů (93 procent) ze skupiny s bypassem si za sledované období udrželo úbytek váhy aspoň 10 procent oproti počáteční hmotnosti.

• 271 pacientů (70 procent) udrželo úbytek váhy aspoň 20 procent.

• 155 pacientů (40 procent) udrželo úbytek váhy aspoň 30 procent.

• Pouze čtyři pacienti z této skupiny přibrali zpět veškerou váhu, kterou po zákroku ztratili.

Zatímco 26 procent pacientů z kontrolní skupiny mělo při dvanáctileté prohlídce diabetes 2. typu, ve skupině po bypassu jich byla pouhá tři procenta (8 z 303 pacientů) ve srovnání s 26 procenty (42 ze 164 pacientů) v obou skupinách bez zákroku.

Remise diabetu 2. typu byla pozorována u 66 z 88 pacientů (75 procent) po dvou letech, u 54 z 87 pacientů (62 procent) po šesti letech a u 43 z 84 pacientů (51 procent) po dvanácti letech. Z 62 pacientů ve skupině po bypassu, u nichž se projevila remise po dvou letech, zůstalo 69 procent bez diabetu 2. typu i po dvanácti letech.

Poměr pravděpodobnosti výskytu diabetu 2. typu po dvanácti letech byl 0,08 (95% CI 0,03–0,24) pro skupinu po operaci ve srovnání s neoperovanou skupinou 1.

Při srovnání skupiny s bypassem s neoperovanou skupinou 2 byl poměr pravděpodobnosti 0,09 (95% CI 0,03–0,29). Operovaná skupina měla vyšší míru remisí a nižší výskyt hypertenze a dyslipidémií než skupina 1 (p < 0,05 u všech srovnání).

O úspěšnosti remise diabetu 2. typu významně rozhodoval stav při začátku léčby. Po dvanácti letech bylo z „chirurgické“ skupiny v remisi 16 z 22 pacientů (73 %; 95% CI 46–99), kteří před operací měli diabetes 2. typu, ale nedostávali žádná antidiabetika, 24 ze 43 pacientů (56 %; 95 % CI 35–77), kteří vstupně měli diabetes a užívali pouze perorální přípravky, a 3 z 19 pacientů (16 %; 95% CI –8 až 39), kteří měli diabetes 2. typu a užívali inzulin (ať už v monoterapii, nebo s dalšími antidiabetiky). Remise tedy byla pravděpodobnější u těch, kdo neužívali inzulin. Čím pokročilejším diabetem trpěli, tím menší byl glykemický efekt Roux‑en‑Y bypassu. Krevní markery pro srdeční onemocnění se po zákroku zlepšily všeobecně. Snížení vysokého krevního tlaku bylo významně vyšší ve srovnání pouze s jednou z kontrolních skupin, s druhou nikoli.

Problém však představoval výskyt sebevražd: pět ve skupině s bypassem a dvě mezi pacienty, kteří nebyli v této skupině, ale podstoupili bariatrickou operaci mimo tuto studii. Z předchozích 28 studií vyplývá, že výskyt sebevražd či sebepoškozování je vyšší u pacientů, kteří podstoupili bariatrickou operaci. Kauzalita není známá, uvažuje se o vlivu přesměrování zažívacího systému na metabolizaci alkoholu a psychiatrických léků.

Autoři proto připomínají nutnost komplexní péče o pacienty po gastrickém bypassu včetně behaviorálního specialisty. Zároveň však upozorňují, že tento zákrok účinného řešení obezity šetří peníze, které by stála péče o diabetické pacienty.

Zdroj: Adams T et al. Weight and Metabolic Outcomes 12 Years after Gastric Bypass. New England Journal of Medicine 2017; 377:1143–1155. DOI: 10.1056/NEJMoa1700459

Zdroj: MT