Až se lék uvolní, bude to revoluce, říká lékař

- Dokážete pacienta novým lékem úplně z leukemie vyléčit?

To poznáme vždy až dalším sledováním. Pacient se díky léku dostane do stavu, kdy nejsme schopni v jeho těle leukemii vůbec detekovat, ani když použijeme naše nejcitlivější molekulárněgenetické metody. Ty umějí najít jednu poškozenou buňku mezi sto tisíci zdravými. S takovou citlivostí tedy leukemii hledáme a nenajdeme.

- Kdo má šanci lék nyní dostat?

My ho můžeme bezplatně použít, pokud pacient splní určitá kritéria, která nám stanoví výrobce. Zařazujeme nyní do programu těžce nemocné pacienty. Při normálních studiích nám bývá vyhověno v poměru 1:1, ale protože tato studie vypadá velmi nadějně a vykazuje velmi dobré výsledky, nabízí výrobce lék v poměru 2:1.

- Co pro vás bude znamenat úplné uvolnění léku?

To pro nás bude obrovská revoluce! Pomůžeme tím pacientům, kteří byli dříve úplně ztraceni. To jsou třeba těžce přeléčení lidé, na které běžná chemoterapie nezabírala. Pokud bude účinnost opravdu potvrzena, dokážu si také představit, že bychom mohli pacienty léčit pouze tímto mechanismem, popřípadě snížit intenzitu chemických terapií. Budeme také moci léčit starší pacienty, u kterých se leukemie objevuje častěji, ale zároveň nemohou dostávat tak intenzivní léčbu. Takovou léčbu by mohli dostávat pacienti bez věkového limitu. Jediným omezením by pak mohla být jen finanční zátěž...

- Za jak dlouho by se lék mohl běžně používat v praxi?

Záleží na výrobci. Může to být pět, ale i klidně deset let. V tuhle chvíli mi ale těch pět let připadá realističtějších.

Foto: Cyril Šálek lékař ÚHKT
Foto: 1. T-lymfocyt a nepřátelská buňka T-lymfocyty patří k bílým krvinkám – jsou schopny identifikovat (vyhledávat) a ničit cílové buňky, včetně buněk nádorových. K jejich aktivaci dochází v okamžiku, kdy se receptory na povrchu T-lymfocytu navážou k povrchu cílové buňky.
Foto: 2. Zničení cíle Jakmile dojde k navázání T-lymfocytu, začne bílá krvinka pracovat na zničení nepřítele. Pomocí enzymů naruší jeho vnější membránu a vytvoří otvor, jímž do nitra napadené buňky vypustí další enzymy vedoucí ke zničení nepřátelské buňky.
Foto: 3. Buňka nádoru se brání Rakovinotvorná buňka se před útoky bílých krvinek dokáže bránit. Dokáže například změnit podobu bílkovin vystavených na svém povrchu, díky čemuž ji T-lymfocyty nedokážou rozpoznat. Jindy blokuje enzymy, které ji mají zahubit. Některé typy rakoviny dokonce umí vyřadit z činnosti samotné bílé krvinky.
Foto: 4. Prolomení obrany Nový lékařský postup umožňuje T-lymfocytům připojení k povrchu buněk a jejich zničení. Protože lze účinek nového léku upravovat podle typu rakoviny, vědci věří, že by tento postup mohli nasadit proti více druhům zhoubného bujení.

Zdroj: Mladá fronta Dnes