Anémie z nedostatku železa a psychiatrické poruchy u dětských pacientů
Na medicínském portálu Medscape byla nedávno zveřejněna studie, která se zabývala výzkumem souvislostí mezi anémií způsobenou nedostatkem železa a psychiatrickými poruchami u dětí a dospívajících.
Železo je základní komponentou hemoglobinu, myoglobinu, řady enzymů zapojených do buněčného metabolismu, replikace či opravy DNA, hraje klíčovou roli při vývoji mozku, včetně myelinizace bílé hmoty, a je významné i pro vývoj a funkčnost různých neurotransmiterových systémů (dopaminergního, noradrenergního a serotoninergního). Z literatury je známo, že anémie z nedostatku železa má významný vliv na kognitivní vývoj, inteligenci či opoždění vývoje. Avšak souvislost mezi anémií z nedostatku železa a nástupem psychiatrických poruch v dětství či dospívání dosud byla vědecky hodnocena pouze zřídka, uvádí autor studie Mu‑Hong Chen, MD, PhD, z National Yang‑Ming University v Tchaj‑wanu.
Využitím tchajwanské národní zdravotní databáze a pomocí metody case‑control byla proto realizována klinická studie, v rámci které zkoušející lékaři hodnotili vztah mezi anémií z nedostatku železa a různými psychiatrickými poruchami u jedinců do 18 let. Do studie bylo zařazeno 2 957 dětí a dospívajících, u nichž byla v databázi uvedena diagnóza anémie z nedostatku železa. Do studie bylo také zařazeno 11 828 zdravých jedinců jako kontrolní skupina. Z mnohočetné regresní analýzy (zahrnující demografická data a rizikové faktory ve vztahu k anémii z nedostatku železa) vyplynulo, že u dětí a dospívajících s přítomnou anémií z nedostatku železa existuje zvýšené riziko pro vznik a rozvoj závažné psychiatrické poruchy, jako je deprese, bipolární porucha, úzkostná porucha či autismus. Vědci k tomu uvedli, že z pozorovaného vztahu nelze jednoduše vyvodit, že nedostatek železa přímo vede k psychiatrickým poruchám. To je třeba potvrdit či vyvrátit dalšími studiemi, které by ozřejmily, zda se jedná o kauzální vztah či o komorbiditu. Mohly by to být i nestandardní stravovací zvyklosti, často pozorované u dětských pacientů s psychiatrickou chorobou, které přispějí k nutričnímu nedostatku včetně deficitu železa. Nicméně tato analýza podává přesvědčivý důkaz o souvislosti mezi anémií z nedostatku železa a rizikem vzniku psychiatrických poruch u dětí a dospívajících. Dr. Chen k ní uvádí: „Snad tato analýza bude inspirací pro provedení dalších studií, které by ozřejmily úlohu železa, resp. vliv jeho nedostatku, na vývoj kognitivních funkcí, inteligence, sociální kognice a regulace behaviorálních a emočních funkcí.“
Již nyní lze do běžné klinické praxe výsledky studie aplikovat. Pokud pediatr diagnostikuje u dětského pacienta anémii z nedostatku železa, měla by následovat rychlá suplementace železem jako prevence psychiatrických důsledků. A naopak psychiatři by měli zkontrolovat koncentraci železa v plazmě u těch dětí a adolescentů, kteří je navštíví s psychiatrickými příznaky.
Zdroj: Medical Tribune