ADA z pohledu českých diabetologů

|  Co jste si z kongresu ADA odnesla konkrétně vy a co budete aplikovat do své praxe?

Z kongresu jsem odjížděla s mnohými dojmy a především nejaktuálnějšími informacemi. Každý nový lék v diabetologii musí dle požadavků FDA projít studií na kardiovaskulární bezpečnost. A byly to především výsledky studie EMPA‑REG (empagliflozin) a nově představené LEADER studie (liraglutid), které mě přesvědčily, že pracuji s účinnými a bezpečnými léčivy. Neznamená to však, že se pro nové molekuly zatracují ty původní, např. deriváty sulfonylurey se i přes jisté nežádoucí účinky stále předepisují – jsou levné a pacienti je vcelku dobře snášejí. Přesto mám však pocit, že s nově dostupnými léčivy dělám pro pacienta to nejlepší.

|  ADA je právem považována za největší diabetologickou akci na světě. Naplnila vaše představy v porovnání s předchozími ročníky?

Kongres byl tematicky rozsáhlý, zaujaly mě novinky v léčbě obou typů diabetu a také obezity. Neméně zajímavé bylo pozorovat rozdíly v USA a v našich podmínkách.

Naposledy jsem tento kongres navštívila před pěti lety a rozdíl je patrný. Dříve jsme se jezdili dívat na nové léky, které k nám dorazí zhruba s dvouletým zpožděním. Nyní s nimi máme osobní zkušenost, případně na náš trh přicházejí a my jsme o nich dobře informovaní. Letos jsem tedy New Orleans opouštěla s pocitem malé země s významnou diabetologií, která je – a věřím, že i zůstane – na výborné úrovni. A pro zasmání, pohyb po kongresové hale, jejíž velikost si nejspíš umíte představit, pokud pojmula na 16 000 účastníků, jsem absolvovala se zlomeninou 5. článku malíku nohy…

|  Můžete specifikovat rozdíly v léčbě obezity v ČR a v USA?

Ve Spojených státech lékaři aktivně předepisují centrálně působící léky ze skupiny antidepresiv, u kterých je vedlejším účinkem redukce váhy. Kromě léčby farmakologické se provádí i gastrický bypass, nejúčinnější metoda chirurgické léčby obezity, která však s sebou nese komplikace, typicky nedostatečné vstřebávání proteinů a mikroelementů (železo, zinek, vápník, B12). V České republice se spíše snažíme vyvarovat nežádoucích účinků centrálně působící léčby obezity a nejúčinnější molekulou, kterou máme zatím k dispozici, je fentermin, z volně prodejných léčiv to jsou přípravky s obsahem orlistatu. Ze zákroků bariatrické chirurgie se u nás nejčastěji provádí bandáž žaludku a rukávová gastrektomie.

Rozdíly nacházím nejen v preferenci prostředků léčby, ale i v dostupnosti samotných lékařů. Americké zdravotnictví čelí nedostatku specialistů, např. 90 až 95 procent diabetiků se po dobu své léčby nesetká s diabetologem. V Česku je to zase o jistém „boji“ mezi praktiky a diabetology, obzvlášť pro nedávno ustanovený kód „péče o nekomplikovaného diabetika“. Otázkou je, dokdy je jeho stav nekomplikovaný. Často se totiž stává, že započatá léčba není dostatečná a k nám, diabetologům, se dostávají závažné případy, u nichž není možné nastavit úspěšnou a dlouhodobou kompenzaci.

|  Z Ameriky zpátky k vám osobně – proč jste si vybrala právě tuto specializaci?

Původně jsem se chtěla věnovat jiným specializacím. Chirurgii mi rozmluvil manžel – chirurg, tak jsem začala uvažovat o tom, že bych se stala gastroenteroložkou, těch už však bylo na interním oddělení v naší nemocnici dostatek, na rozdíl od diabetologů. Takový byl tedy proces rozhodování, a dnes jsem tomu ráda. Diabetologie je obor s budoucností, rychle se rozvíjí, investují se finanční prostředky do výzkumu nových léčiv. Donedávna také fungoval samostatně (dnes je spojen s endokrinologií, pozn. red.), což může být vysvětlením, že je v Čechách na výborné úrovni – máme k dispozici relevantní semináře, přednášky vedené špičkami oboru… V porovnání s ostatními specializacemi je tak diabetologie jedním z nejprogresivnějších oborů medicíny.

|  Jak si stojíme v prevalenci diabetu a obezity v porovnání s ostatními státy světa?

Česká republika naneštěstí obsazuje přední příčky v celosvětovém srovnání výskytu obezity (společně s Velkou Británií vykazujeme nejvyšší koncentraci obezity v Evropě, podobně jsou na tom jen USA, Austrálie a některé země Blízkého východu, pozn. red.). Co se týče diabetu, dle Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR se u nás vyskytuje 850 000 až 1 milion diabetiků. Rozmezí je velké pro nedostatek aktuálních dat, poslední statistiky ÚZIS jsou stanoveny k roku 2013.

Najít vysvětlení pro naše neblahé prvenství v obezitě a desetinu obyvatel Česka trpících diabetem není příliš těžké. Výsledky souvisí s naší mentalitou, nedostatečně aktivním životním stylem až nechutí sportovat, což se týká především starší generace. Na vině jsou také neinformovanost a velká spotřeba piva, která způsobuje abdominální obezitu – tu s převahou viscerálního tuku a tudíž pro zdraví škodlivější. V mladší generaci je tato nemoc především daní za dnešní způsob života, tedy za touhu prosadit se v pracovní sféře, za honbu za kariérou, pro kterou lidé zapomínají na zásady zdravého životního stylu.

|  O jakých zásadách prevence hovoříte s pacienty?

Na kongresu ADA se např. hovořilo o programu DSME… Snažím se klást důraz na režimová opatření. I když sama jídelníčky nesestavuji – ty u nás v nemocnici navrhuje tým nutričních terapeutů –, snažím se hovořit o diabetické dietě jako o racionální, zdravé stravě. Slovo dieta vůbec nepoužívám. Obecně tedy pacienta poučuji o zdravém životním stylu, jehož součástí je pohybová aktivita a správné stravování. Výsledky naší společné snahy pak prozradí laboratorní testy, konkrétně lipidové spektrum.

DSME/T program (z ang. Diabetes Self‑Management Education and Training, pozn. red.) je úspěšný, u pacientů přesto nepříliš oblíbený program zahrnující self‑monitoring, správné stravování a pravidelnou sportovní aktivitu alespoň 3× týdně. Sama tento program aplikuji u některých pacientů s (pre)diabetem: pokud jsem si jistá, že rozumějí podstatě všech těchto opatření, řeším u nich léčbu nefarmakologicky. Je až s podivem, jak může být tento princip u spolupracujících pacientů úspěšný.

| V souvislosti se zmíněnou prevencí – podělíte se o nějakou výživovou radu na léto? Jak se vyvarovat letních pochoutek plných sacharidů a lipidů a zůstat fit?

Za velký problém považuji slazené nápoje, které představují nekontrolovatelný přísun sacharidů a žízeň stejně nezaženou. Spotřebu těchto nápojů naneštěstí ovlivňuje reklama. Tady by mohla pomoci její regulace, nebo také zdanění takových produktů, jako platí v USA a v některých státech Evropy. Pocit sytosti, který u někoho nastupuje později, může prodloužit výměna pořadí jídel. Vhodné je začít salátem, pro který se může snížit porce hlavního jídla. Snad nemusím příliš zdůrazňovat, že je zapotřebí vyhnout se smaženým pokrmům, upřednostňovat libové maso a především zeleninu, kterou bychom měli konzumovat v několika porcích denně. Viditelný váhový úbytek způsobí i vyřazení pečiva a redukce příloh. Není to však o striktních pravidlech a odříkávání, ale o racionálním výběru druhu stravy a jejího množství. Všeho s mírou, jak říkaly už naše babičky.

Zdroj: Medical Tribune