Jak komunikovat s pacienty na dálku a mít vše efektivně hrazeno pojišťovnou?
Jaké novinky připravují zdravotní pojišťovny v rámci telemedicínskych úhrad a jak spolehlivě vyřešit elektronickou komunikaci s pacienty a zároveň používat nástroje, které umožní efektivní úhrady pojišťovnou? O to všem s námi hovořil MUDr. Tomáš Doležal, Ph.D., ředitel Institutu pro zdravotní ekonomiku iHETA.
„Pandemie nemoci covid-19 byla a je nejen velkým náporem na kapacity českého zdravotnictví od praktických lékařů až po nemocnice, ale přináší také nové trendy a výzvy. Zdravotní pojišťovny umožnily praktickým lékařům proplácet distanční konzultace nad rámec kapitační platby. Telefon ale není pro celou řadu požadavků ze strany pacientů ideálním nástrojem.“
S koronakrizí se rozvinula oblast elektronizace zdravotnického systému, a to jak u nás, tak i v zahraničí. Jednotlivá zdravotnická zařízení v období pandemie byla pod velkým časovým tlakem a musela na tuto situaci začít rychle reagovat. Začala proto často využívat aplikace pro online rezervace termínů, telefonní konzultace zdravotního stavu pacienta a sdílela s pacienty potřebná data. Například MUDr. Radka Sýkorová, pražská praktická lékařka pro dospělé, začala v únoru 2021 v době nejsilnější vlny pandemie používat aplikaci Medevio a v průběhu prvních pěti měsíců v ordinaci odbavila přes 1100 požadavků svých pacientů. Týdně takto ušetří průměrně 3 hodiny a 80–100 telefonátů.
Jak se vykazoval distanční kontakt s pacientem v roce 2020 a 2021?
Pandemie nemoci covid-19 byla a je nejen velkým náporem na kapacity českého zdravotnictví od praktických lékařů až po nemocnice, ale přináší také nové trendy a výzvy. Praktici začali plně objednávat své pacienty na přesné časové sloty. Také mnohem častěji komunikují na dálku, a to převážně telefonicky. Na tuto potřebu reagovaly na jaře 2020 zdravotní pojišťovny a umožnily, aby byly praktikům propláceny distanční konzultace nad rámec kapitační platby.
Telefon ale není pro celou řadu požadavků ze strany pacientů ideálním nástrojem, protože vyžaduje lékařovu neplánovanou pozornost, která není v průběhu ordinační doby možná. Lékař obdrží od pacienta řadu otázek, na které by se rád připravil, což rychlý telefonát a shon v pracovní době zcela neumožňuje. Mnohdy telefonický hovor i snižuje kvalitu vzájemné komunikace a porozumění si. Proto do budoucna poroste role asynchronní komunikace neboli vyplňování formulářů, chatování, komentování výsledků nebo sdílení dat online.
„Již nyní se ale připravují úhradové mechanismy, které budou moci využívat lékaři v první linii. První bude zřejmě VZP, která jak praktikům, tak ambulantním specialistům nabídne bonifikační mechanismus VZP Telemedicína PLUS.“
Co můžeme očekávat v roce 2022 a jaké změny mohou případně nastat ?
Zahraniční zkušenosti ukazují, že distanční formy zdravotní péče mohou nahradit až jednu třetinu všech kontaktů mezi pacientem a lékařem. Pro takový objem komunikace je nutné používat pokročilejší technologie než telefon. Absolutní těžiště se přesune do oblasti chronických nemocí.
Pro tyto potřeby chystají zdravotní pojišťovny a odborné společnosti speciální telemedicínské výkony a úhradové mechanismy. Prvními průkopníky jsou kardiologové (dálková kontrola pacienta s kardiostimulátorem), psychiatři (preventivní intervence a dálková kontrola u psychóz) nebo gastroenterologové (nespecifické střevní záněty).
Již nyní se ale připravují úhradové mechanismy, které budou moci využívat lékaři v první linii. První je poskytne zřejmě VZP, která jak praktikům, tak ambulantním specialistům nabídne bonifikační mechanismus VZP Telemedicína PLUS.
Telemedicínské úhrady: Co to pro lékaře znamená?
Aby mohli praktičtí lékaři využívat telemedicínské úhrady pro pacienty s chronickými nemocemi, které mají ve své péči, musí udělat několik kroků a se všemi jim pomůže Medevio. Je třeba jim poskytnou bezpečný a vhodný telemedicínský nástroj, který umí vzdálené kontakty plánovat (objednávání na čas), získá od pacienta co nejvíce informací (např. údaje o příznacích) a umožní oboustrannou komunikaci nejlépe skrze pacientovu mobilní aplikaci, kterou má ve svém chytrém telefonu vždy u sebe. Pacienti musí umět tyto aplikace obsluhovat a musí jim věřit. A v neposlední řadě se obsah těchto konzultací musí stát součástí zdravotní dokumentace.
„Distanční formy zdravotní péče mohou nahradit až jednu třetinu všech kontaktů mezi pacientem a lékařem. Pro takový objem komunikace je ale nutné používat pokročilejší technologie než telefon.“
Medevio – intuitivní nástroj splňující potřebné škatulky
Digitální systém Medevio má vše, co bude v blízké budoucnosti lékař v primární péči pro vzdálenou komunikaci s pacientem potřebovat. Je velmi příjemný pro pacienta a již nyní jej využívá téměř 20 tisíc pacientů. Věk není překážkou, velkou skupinu uživatelů tvoří sedmdesátníci a nejstaršímu uživateli je 99 let. Je bezpečný a ve srovnání s běžným e-mailem nebo sociálními platformami určený pro přenos citlivých zdravotních dat.
Lékař díky Medevio dostane od pacienta všechny informace, které potřebuje, a může se s ním spojit v případě potřeby různými způsoby, a to například prostřednictvím zprávy, SMS, audio- nebo videohovoru.
Již dnes je Medevio uzpůsobeno nejen k řešení současných úhrad vzdálené péče, ale myslí také na budoucí systém úhrad. Pacient například vypíše do formuláře všechny své příznaky respiračního onemocnění, včetně epidemiologické anamnézy a lékaři se telefonický kontakt zkrátí na minimum nebo jej může zcela vynechat. V blízké budoucnosti ale můžeme očekávat, že bude převeden do vzdálené péče i kontakt s pacienty s chronickými nemocemi, jako je vysoký krevní tlak, poruchy lipidů nebo obezita.
Medevio chce být vaším pomocníkem pro moderní telemedicínu, stačí jej začít používat.
Představme si například, že si pacient léčený pro hypercholesterolemii dojde na odběr krve. Až bude mít lékař výsledek, napíše jednoduše pacientovi zprávu s doporučením nebo se s ním spojí na deset minut přes videohovor, případně mu pošle eRecept. Takový kontakt plně nahradí osobní návštěvu.
Zdroj: Komerční sdělení