Zodpovědnost za nežádoucí účinky by měl nést lékárník
Ministerstvo chce zavést předepisování účinné látky. Bude mít taková změna dopad na pacienty?
Generická preskripce přinese jen problémy. U léků totiž není rozdíl pouze v ceně, ale platí také to, že když dva dělají totéž, není to vždy totéž. Léky se liší účinností hlavní látky, kvůli které existují, ale také počtem a typem příměsí. Druhá věc je, že léky podáváme lidem, kteří mají různé genetické struktury, a tedy i různě reagují. Je třeba vždy přistupovat individuálně a se zpětnou vazbou hodnotit účinky léků včetně těch nežádoucích. Při generické preskripci se ztratí provázanost informací.
Můžete uvést konkrétní příklad, kdy by pacient mohl na generickou preskripci zdravotně doplatit?
Když si vezmete simvastatiny (léčivá látka ovlivňující hladinu cholesterolu, pozn.red.), tak přípravků s nimi je celá řada. Některé mají nosné složky tři, jiné třeba dvanáct. A každá z nich může být pro někoho alergizující. Když přijde pacient s vyrážkou,my musíme podrobně zkoumat, jaké bral léky, po kterých se to objevilo a jestli to může být způsobeno hlavní účinnou složkou. To by se v případě generické preskripce znemožnilo.
Takže by za případnou újmu byl odpovědný lékárník?
To návrh neřeší. Podle současné legislativy je za léčbu včetně nežádoucích účinků odpovědný lékař. Má-li informace a zpětnou vazbu, jde to tak nechat. Pokud by se ale systém změnil, je třeba i změnit kompetence. Otázka ale je, jestli by samotní pacienti pochopili, že kompetence jsou jinde – to by mohl být problém.
Zaměnit jeden lék za jiný ale může lékárník se svolením pacienta i dnes. Co by se tedy změnilo?
Pacient může být zmaten. Když dnes odchází od doktora, má na receptu předepsanou konkrétní látku. Lékárník mu může nabídnout alternativu, kterou má pacient možnost zkonzultovat s lékařem, protože dostal něco jiného, než je na receptu. Pokud dostane na předpisu chemickou látku a v lékárně pak v extrémním případě pokaždé něco jiného, může ztratit přehled o tom, jestli náhodou nebere dva léky se stejným účinkem, nebo co k jakému účelu bere.
Zaměňují dnes lékárníci jeden lék za druhý často?
Máme zkušenost, že lékárníci často nečekají na to, až se pacient sám zeptá – a oni mají čekat – ale sami aktivně léky nabízejí.Apokud to někde dělají častěji, pojmeme podezření, že má lékárna od jedné léčivé látky jen jeden preparát. Pak se samozřejmě obáváme, že když by se zavedla generická preskripce, nutně by to vedlo k omezení spektra léků na skladě lékáren. Ať by to bylo dané dohodou s nějakou farmaceutickou firmou, nebo čistě finančně – asi není žádná legrace mít na skladě kompletní spektrum léků. Ale je to něco, co jsme si vydobyli, a je škoda o to pacienty připravit.
Ministerstvo změnu zdůvodňuje tím, že tak chce omezit tlak na lékaře ze strany farmaceutických firem.
Já s nimi v podstatě nekomunikuji a o tlaku mluvit nemohu. Dostávám písemné materiály, které čtu, protože se díky tomu dozvídám, že třeba změnili název léku nebo vymysleli nový kombinovaný. Pak si na internetu můžu daný lék srovnat. To, jak je problém prezentován, je podle mých zkušeností přehnané.
MICHAELA KOUBOVÁ
Blanenský deník
Vyšlo také v: Brněnský deník; Břeclavský deník; Hodonínský deník; Vyškovský deník; Znojemský deník
Zdroj: Blanenský deník