Zbudou na nemajetné jen ti méně šikovní specialisté?

Moderátor: Veronika Sedláčková:
Vyžádat si konkrétního lékaře už bude od příštího roku legální. Místo úplatků konkrétním odborníkům prý bude možné připlatit si za jejich čas v rámci nadstandardu. Opatření přijal za své ministr zdravotnictví. Ředitelé nemocnic změnu většinou vítají, protože jim přinese další peníze, navíc prý vznikne tlak na doktory, aby se dál vzdělávali a byli mezi pacienty podobně žádaní jako jejich úspěšnější kolegové. Jak vysoké je ale riziko, že na nemajetné zbudou jen ti míň šikovní specialisté? Téma rozebere s předsedkyní Asociace nemocnic a ředitelkou Fakultní nemocnice Plzeň Jaroslavou Kunovou, dobrý den. A s právníkem Platformy zdravotních pojištěnců Ondřejem Dostálem, dobrý den.


Paní ředitelko, jak by mohla ta novinka fungovat v praxi přímo u vás, tedy v Plzni? U jakých zákroků by se to mohlo uplatnit nejčastěji a kolik by, myslíte, měli lidé platit za to, že si vyberou lékaře?

Host:Jaroslava Kunová:
No tak já si myslím, že obecně ve fakultních nemocnicích to bude trošku problém, protože tady probíhá i výuka, takže se prostě ten program musí udělat tak, aby se dostali k práci i lékaři, kteří nemají třeba, nejsou tak známí. Takže jako to je jedna věc. Druhá věc je, že přednosta nebo primář oddělení nebo kliniky zodpovídá za to, aby prostě tam dával na ty operace lidi, kteří to nejlépe umí, čili samozřejmě muselo by se dohlížet na to, ne, že někdo chce nějakého lékaře a lékař je ochoten, ale musí ten jeho vedoucí posoudit, jestli skutečně je na to vhodnej a nejlepší. A třetí věc je, že my jsme hodně vytížení, takže si nějak moc nedovedu představit, jak moc můžeme vyhovět pacientům, aby byli operovaní prostě podle přání nějakého lékaře, protože ten nápor na ty naše lékaře v operačních oborech je tak velký, že prostě abychom tam vytvořili nějaký prostor pro některé lékaře, aby přednostně mohli operovat, to je dost těžko jako splnitelné.


Tedy rozumím tomu dobře, že podle vás jste spíš skeptická k tomu opatření možnosti připlatit si?

Jaroslava Kunová:
Asi, já to vidím třeba docela jako, asi se to dobře může provádět v Rokycanech, ve Stodě, kde už to nabízeli a kde prostě ten nápor na tu nemocnici…

V menších nemocnicích.

Jaroslava Kunová:
Není. takže vlastně tam jako ten příslušný lékař má dostatek prostoru časového v operačních sálech, aby mohl prostě tam, aby mohl prostě tam pracovat podle přání toho pacienta. U nás by se to mohlo jedině dít tak, že by to většinou byly samozřejmě plánovaný operace, protože v těch akutních, tam prostě to vůbec nepřichází v úvahu. A tam by musel třeba pacient čekat prostě na, až dojde na něj řada…


Pokud chce toho kterého lékaře.

Jaroslava Kunová:
Pokud bych chtěl konkrétního lékaře, no.


Pane Dostále, ta možnost připlatit si za konkrétního odborníka, ta by se mohla pacientům líbit, jak se líbí vám?

Host :Ondřej Dostál:
Já jsem k tomu trochu skeptický, jednak podle platného zákona to nejde, byť by možná bylo možné vypracovat nějakou změnu, která by to umožnila. Nepochybně je potřeba vypořádat se s existující korupcí, ale spíš bych řekl v tento moment nějak jinak. Já se vždycky ptám, co takové opatření přinese tomu pacientovi nebo občanovi, který chce platit jenom ty poměrně vysoké zákonné odvody, ale už si nepřiplácet. V současné době má teoreticky právo na rovný přístup k těm elitním lékařům, respektive může se spoléhat na to, že ti elitní lékaři budou přidělováni k těm medicínsky nejsložitějším případům, třeba i k němu. Pokud by však v tom novém systému ty elitní lékaři jaksi vyzobali ti připlácející, tak ti, kteří platí jenom ten základ, jenom odvádějí ty desetitisíce na zdravotním pojištění, ale už nejsou schopni…


Ondřej Dostál:
No, tak, ano, kdo ale už nejsou schopni jaksi přilepit, v uvozovkách, na čelo tomu lékaři tisícovku, tak ti by se potom dostali jenom k těm lékařům méně jaksi preferovaným.


Co říkáte ale na ten argument, že právě lékaři, kteří by nebyli tak žádaní, by byli motivovaní víc tím, že lidé chtějí jejich šikovnější kolegy a třeba by se dovzdělávali nebo by si snažili zvýšit kvalifikaci nějakým způsobem a pak by byli všichni pacienti na tom líp?

Ondřej Dostál:
To je sice hezké, ale pořád se na to koukám zase z pohledu toho, kdo už nechce připlácet. To znamená, že z hlediska lékařů by to byla soutěž o to, kdo nebude pečovat v podstatě o ty lůzry, kteří jako nedají ty penízky navíc.


Paní ředitelko, vidíte to podobně, že by se spíš lékaři vyhýbali těm, kteří neplatí a mohli by na tom být biti možná většina pacientů?

Jaroslava Kunová:
No tak já si prostě myslím, že v tom, jak prostě ta nemocnice naše funguje, prostě my bychom k takhle k tomu nepřistupovali v žádném případě. Prostě tam spíš je prestiž lékaře, aby operoval, aby prostě se vzdělával, aby operoval těžší a těžší operace. U těch chirurgů je to jejich eminentní zájem, prostě co nejvíc operovat, co nejtěžší operace. Tam jestli bysem se se něčeho bála, tak by bylo obráceně, že by prostě lékař měl o sobě vyšší mínění, než prostě jako je skutečnost a taky navíc samozřejmě u nás už jsou tak vysoká specializace, že jako třeba pacient zná nějaké jméno a bude chtít od toho lékaře být operován, ale on třeba ten příslušný není nejlepší v tom příslušném typu výkonu. Takže prostě myslím si, že jako tohleto je vopravdu obtížný v naší nemocnici a pokud by to bylo, tak je to otázka jako toho při tý vytíženosti lékařů, kolik by vlastně jako byly, za kolik peněz oni by byli ochotný vlastně…

To mě taky zajímá, máte nějaký tip, kolik by to mohlo stát?

Jaroslava Kunová:
Tip nemám, bohužel jsem to zatím nestačil jako konzultovat se svými kolegy, ale myslím si, že jako tyhlety špičkoví lékaři, takže jako by jako asi by to nebylo levné a druhá věc je, že samozřejmě by chtěli, aby nemocnice by taky asi z toho něco malinko chtěla, protože samozřejmě by se to dělalo u nás v nemocnici, takže určitě bysme tu částku museli pak těm lékařům samozřejmě odevzdávat. Bylo by to jenom takový jako přelívání peněz. Ale jako zatím si to nedovedu úplně tak představit, protože skutečně v tom provozu, kdy se denně rveme vo využití operačních sálů, je to velice komplikované. To může být v nějakých prostě oblastech, kdy mají třeba samostatný operační sál…


A mají na to prostor a čas.

Jaroslava Kunová:
A mají na to prostor časový, jinak to nevidím, no.


Pane Dostále, ale to, že tady funguje praxe vybírání lékařů na základě tedy úplatků, ať to nazveme pravými jmény, se mluví poměrně veřejně. Jak bojovat proti tomuto?

Ondřej Dostál:
No já se domnívám, že rolí ředitelů nemocnic i Ministerstva zdravotnictví, pokud je přímo řídí, je kontrolovat, zda se tyto věci nedějí a pokud se stanou, tak je trestat. Já velmi vítám slova paní ředitelky, že u nich to tedy funguje tak, že je to na základě medicínské naléhavosti. Naopak v posledním roce zejména z pražských nemocnic jsme se dovídali z médií zprávy o různých kuliších a prémiových kartách, které v podstatě vedou k tomu, že se ta nemocnice zprivatizovala pro kamarády těch ovládajících osob, případně pro osoby, které jsou schopné si tam něco zaplatit navíc.

Tedy znamená management a jeho zodpovědnost.

Ondřej Dostál:
To je určitě odpovědnost managementu, aby se tyto věci neděly, protože to zákon zakazuje a veřejné nemocnice by měly být právě v tomto velmi důsledné.

Domnívá se odborník na zdravotní právo Ondřej Dostál, loučím se s předsedkyní Asociace nemocnic a ředitelkou plzeňské fakultní nemocnice Jaroslavou Kunovou. Děkuji oběma, na shledanou.

Radiožurnál:

Zdroj: Radiožurnál