Závazek zůstat v regionu problém nevyřeší
Problém vidí v závazku zůstat v regionu po atestaci pod pohrůžkou vracení dotace. „Na takový závazek nemůže přistoupit nikdo, kdo racionálně uvažuje o svém osudu,“ tvrdí.
Ministerstvo zdravotnictví představilo záměry nové koncepce dotací na rezidenční místa, co jim říkáte?
Aktuální verzi návrhu novely jsme zatím k připomínkám nedostali, ačkoli už má být ve vnitřním připomínkovém řízení. Možná není velký zájem, abychom ji komentovali. Minulý rok jsme ale měli možnost vyjádřit svůj názor k návrhu a jasně jsme deklarovali, že nepřistoupíme na žádné závazky jako podmínku dotace na rezidenční místo, pokud se nevyřeší mnohem větší principiální problémy. Chápeme, co se ministerstvo zdravotnictví snaží těmito změnami řešit, ale nesouhlasíme s provedením a upozorňujeme, že to může mít negativní efekt. Bohužel se domníváme, že závazek zůstat v regionu nepřispěje k řešení problému, že bude naopak kontraproduktivní.
V jakém smyslu to bude podle vás kontraproduktivní?
Takový systém může nemocnicím v regionech uškodit. Do lokalit, kam chce ministerstvo směřovat dotace, nepůjdou pracovat už vůbec žádní lékaři, protože je závazek zůstat v regionu několik dalších let odradí. Sice má být dobrovolné účastnit se dotačního programu na rezidenční místa, je ale otázka, jestli bude jiná možnost.
Kdo by si dobrovolně zvolil tak dlouhý závazek? Pokud má být člověk v regionu uvázán takovou dobu, jak dlouho trvá vzdělávací program, je to moc. V některých oborech trvá získání atestace pět, v některých dokonce šest let. Opravdu se má absolvent lékařské fakulty ve 25 letech zavázat, že do 35 let, nebo dokonce do 37 let zůstane pracovat na jednom místě? Sedmdesát procent absolventů jsou ženy, které častěji chodí na rodičovskou, pro ty se závazek protáhne třeba do 40 let. A to pod pohrůžkou zaplacení až dvou milionů korun. Na takový závazek nemůže přistoupit nikdo, kdo racionálně uvažuje o svém osudu, protože ví, že by to mohlo být pro něj a jeho rodinu likvidační.
V době po atestaci také mladí lékaři někdy vyrážejí za zkušenostmi a stáže, je to žádoucí?
Otevřenost evropského pracovního trhu má svoje důvody a svoje benefity. Kde se razí otevřenost pracovního trhu, tam je to obecně k prospěchu. Pokud bude lékař uvázaný v určitém regionu, nebude moci jet sbírat zkušenosti jinam. Být tři roky na jednom pracovišti a tři roky na jiném má tu výhodu, že se stejný obor učíte od různých lidí, kteří vám na něj předají trochu jiný pohled.
Podle ministra Adama Vojtěcha bude dotace na plat tak velká, že bude mladé lékaře dostatečně motivovat jít do neoblíbených regionů. Souhlasíte s tím?
Ministerstvo zdravotnictví vychází z předpokladu, že jediný motivační faktor pro mladého lékaře jsou peníze. Nabízí zvýšenou mzdu až k 70 000 korun v nejvyšším pásmu v základní mzdě. My ale víme, že výše mzdy není pro mladé lékaře po škole hlavní motivační faktor. Tím je kvalita vzdělávání. Taky se může stát, že se mladý lékař uváže někde, kde se mu nebudou před atestací věnovat. Takové řešení necílí na kvalitu vzdělávání.
Součást dotace má nově být příspěvek pro školitele, a to minimálně pět tisíc korun. To v současném systému rezidenčních míst chybí…
Tuhle dílčí změnu považujeme za krok správným směrem, nalít do systému odměnu je určitě správné. Přesto jako celek hodnotíme celý návrh kriticky.
Výše odměny od 5 000 korun pro školitele vám přijde adekvátní?
Nejsou to peníze, které by lékaře ke školení výrazně motivovaly. Je to málo, ale je to lepší než nic. Školitel se mladým lékařům věnuje. A nejen to. Nasazuje svůj krk za někoho mladšího, přebírá za něj právní odpovědnost. Za to by měl být štědře honorován. Vyškolit mladé lékaře, to je velký přínos pro celý systém, nesrovnatelný s tím, když někdo celou kariéru sedí v ambulanci a nikoho neškolí.
Zdroj: MT