Zaměstnavatel váhá se zvýšením mzdy
Má zaměstnavatel - ať fakultní či soukromé zařízení - povinnost zpětně doplatit rozdíl v platu/mzdě, pokud došlo k prodlení při zvyšování platu? Aneb jak dlouho má sestra čekat na vyjádření zaměstnavatele? Situace - navýšení vzdělání, odpracování určitého počtu let při přesunutí do vyššího stupně platové tabulky/třídy.
Odpovídá Mgr. Miloš Máca, právník se zaměřením na medicínské právo.
V právní vymahatelnosti doplacení rozdílu v platu/mzdě při prodlení při zařazení do vyšší třídy či stupně je rozdíl mezi tím, zda se jedná o fakultní nemocnici či soukromé zdravotnické zařízení.
V případě fakultních nemocnic je výše pevné složky platu v závislosti na zařazení do platové třídy a počtu odpracovaných let garantovaná nařízením vlády č. 564/2006 Sb. Kritéria pro zařazení do příslušné platové třídy stanoví nařízení vlády č. 222/2010 Sb. Zde bych Vás chtěl jen upozornit, že nárok na postup do vyšší platové třídy nevzniká automaticky dosažením požadovaného vzdělání pro příslušnou platovou třídu, ale zejména také reálným výkonem některé z činností, které jsou u příslušné platové třídy uvedeny.
Jsou-li tedy všechny podmínky pro zařazení do vyšší platové třídy či stupně splněny, zaměstnavatel má za povinnost neprodleně vydat nový platový výměr, který tyto skutečnosti zohlední. Pokud se tak stalo s prodlením, lze po zaměstnavateli vymáhat rozdíl v platu za mezidobí od splnění kritérií pro zařazení do vyšší platové třídy či vyššího stupně do skutečného zvýšení mzdy na základě nového platového výměru. Vymahatelnost by byla opřena zejména o dvě výše uvedená nařízení vlády a důkazy, které budou svědčit pro Váš reálný výkon činností ve vyšší platové třídě. Promlčecí doba těchto platových nároků je 3 roky.
V soukromé nemocnici se nelze opřít o citovaná nařízení vlády, ta se vztahují pouze na nemocnice v přímé působnosti státu, krajů či obcí. U soukromého zaměstnavatele je výše mzdy především otázkou toho, co je schopen zaměstnavatel nabídnout a co je schopen zaměstnanec akceptovat. Přímo z obecně závazných právních předpisů tedy nárok na zvýšení mzdy na základě vyššího vzdělání či počtu let praxe neplyne, stejně tak tedy nelze přímo dovozovat automatickou možnost vymáhání nedoplatků. Takové vymáhání by ovšem bylo možné za předpokladu, že Vám je zvýšení mzdy za splnění určitých podmínek garantováno buď přímo v pracovní smlouvě, anebo se k tomu zaměstnavatel zavázal např. vnitřním předpisem. Pokud by některá z těchto možností platila, požadavek doplatku by byl opřen právě o tyto důkazy a dokážu si za těchto podmínek vymahatelnost opět představit, promlčecí doba nároku by byla opět tříletá.
www.tribune.cz
Zdroj: www.tribune.cz