Zákon o univerzitních nemocnicích dá vysokým školám víc pravomocí, což školy vítají

Univerzitní nemocnice, na které se od ledna 2018 má podle návrhu zákona transformovat deset fakultních nemocnic, opustí přežitý status státní příspěvkové organizace a přejdou na nový model správy a hospodaření. Stanou se páteří nemocniční sítě v ČR a umožní lékařským fakultám, aby zde připravovaly nové generace lékařů a nově také aby fakulty měly vliv na chod nemocnice, jíž propůjčily své jméno. Na vše má dohlížet správní rada, v níž budou i zástupci vysokých škol. Ty normu uvítaly. V rozhovoru pro MT vyjádřil svůj názor na chystanou transformaci nemocnic rektor Univerzity Karlovy prof. MUDr. Tomáš Zima, DrSc.

• Jaké jsou z pohledu vysokých škol hlavní přednosti zákona, který má 8. března projednat vláda?

Především bych chtěl připomenout, že příběh tvorby zákona o univerzitních nemocnicích je delší než deset let a diskutuje se o nich snad už od roku 1990. Vítáme, že návrh výrazně zahrnuje požadavky, které měly lékařské fakulty a vysoké školy.

Oč se jedná. Nemocnice má být řízena správní radou, kde jsou zástupci státu, ministerstev zdravotnictví a financí, dále zaměstnavatelů, a dva ze sedmi členů jsou zástupci vysoké školy, lékařské fakulty. Může to vypadat, že dva ze sedmi nemají žádnou sílu, ale v zákoně jsou paragrafy, které říkají, že některé věci, jako je jmenování a odvolání ředitele, schvalování struktury pracovišť a další klíčové záležitosti musejí být schváleny tříčtvrtinovou většinou, to znamená za součinnosti s vysokou školou. Nyní je vliv vysoké školy a lékařské fakulty na chod univerzitní, respektive fakultní nemocnice minimální. Jeden zákon uvádí pouze jmenování přednostů, druhý, že výuka probíhá ve fakultních nemocnicích. Podle navrhovaného zákona také vzniká akademická rada složená ze zástupců fakulty a nemocnice jako poradní orgán ředitele. Jsou tam popsané pravomoci přednosty, způsoby řízení.

• Vysoké školy získají pravomoci v řízení nemocnic, ale i povinnosti. Jsou na to připraveny?

Právo řídit a ovlivňovat s sebou samozřejmě nese i určitou míru odpovědnosti. Domnívám se, že lékařské fakulty a vysoké školy jsou připraveny tu odpovědnost na sebe vzít. Je zde ovšem otázka, že řada fakultních nemocnic není v dobré ekonomické kondici, a o tom je třeba jednat, o způsobu, jak se vyrovnat s minulostí a nastavit pravidla do budoucnosti.

• Míníte tím oddlužení fakultních nemocnic za pomoci státu, případně i jejich restrukturalizaci před tím, než získají nový titul univerzitní?

Tak samozřejmě je zde otázka určité možné restrukturalizace a je to také věcí určitého ovlivnění z hlediska ekonomického. Nemusí to být přímo jednostranné nalití peněz, ale například poskytnutí prostředků na dlouhodobý úvěr ze strany státu. Stát prostřednictvím ministerstva financí a zdravotnictví by dohlížel, variant je celá řada.

• Mluví se nyní také o vzniku investičního fondu, ministerstvo chce návrh předložit vládě ve druhém čtvrtletí. Měly by univerzitní nemocnice získávat finance také z tohoto fondu?

Samozřejmě, univerzitní nemocnice by se mohly hlásit. Vláda už také schválila program strategických investic do klíčových zdravotnických zařízení a tento nový zákon definuje, že univerzitní nemocnice se zřizují a ruší pouze zákonem a že jsou to vrcholná zařízení, kde probíhá zdravotní péče, výchova budoucích lékařů a dalších zdravotnických profesionálů a také špičková vědecká činnost.

• Hodně se mluví o tom, že mladí lékaři odcházejí do zahraničí kvůli nevstřícnému systému vzdělávání. Budou v univerzitních nemocnicích podmínky pro ně lepší?

Jsem o tom přesvědčen, samozřejmě univerzitní nemocnice mají pro výchovu specialistů z personálního hlediska velmi dobré podmínky.

• Objevila se kritika, že zákon o univerzitních nemocnicích umožní jejich privatizaci. MT se zeptal ministra zdravotnictví JUDr. Ing. Miloslava Ludvíka, MBA, zda se lékaři a sestry mají bát, že po přijetí zákona o univerzitních nemocnicích jim před očima budou nemocnice rozprodány.

Tak to ani omylem. V žádném případě privatizovány být nemohou, zajištěno je to blokačním rozhodnutím ministerstev zdravotnictví a financí. Je to stejné, jako kdyby rozhodovala vláda. Ta také může dnes rozhodnout o prodeji části majetku těchto nemocnic. Ve správní radě jsou dva zástupci ministerstev, navíc jejich individuální rozhodnutí budou muset potvrdit jejich ministerstva. Pokud by se prodával nějaký nemovitý majetek, je to rozhodnutí obou ministerstev. Výnos z prodeje by šel na investice dané nemocnice nebo do státního rozpočtu, a je lepší, když půjde do nemocnic.

MĚLI BYSTE VĚDĚT...

Hlavní cíle zákona o univerzitních nemocnicích:

• Opustit nevhodný a přežitý status státní příspěvkové organizace a přejít na nový model správy a hospodaření organizace odpovídající velikosti a úkolům dnešních fakultních nemocnic.
• Zachování páteřní sítě nemocnic, které poskytují kvalitní zdravotní péči ve všech potřebných oborech a nikoliv jen v těch lukrativních, jak je tomu u některých soukromých zařízení. Zároveň chce návrh zajistit, aby mohly lékařské fakulty připravovat nové generace lékařů a měly vliv na chod těchto vybraných nemocnic. V zákoně se tak řeší i problematická místa spolupráce mezi univerzitami, resp. jejími lékařskými fakultami, a budoucími univerzitními nemocnicemi v oblasti výuky, vědy a výzkumu.
• Univerzitní nemocnice budou mít také snadnější řízení a větší ekonomickou svobodu z pohledu zákonné regulace, zároveň ale budou pod dohledem rady složené jak ze zástupců Ministerstva zdravotnictví, tak Ministerstva financí, konkrétní spolupracující univerzity i samotných zaměstnanců zdravotnického zařízení. Toto se týká také
• majetkových úkonů, což ve své podstatě znamená zvýšenou kontrolu nad těmito úkony ze strany státu, protože k záměru rady univerzitní nemocnice se vyjadřují i obě zmíněná ministerstva, a z hlediska prodeje nemovitostí tedy nedochází k žádnému zmírnění oproti stávající platné úpravě.
• Univerzitní nemocnici bude možné zřídit a zrušit pouze zákonem. V orgánech univerzitní nemocnice bude mít své zástupce též vysoká škola, se kterou bude mít univerzitní nemocnice uzavřenu smlouvu o spolupráci. Univerzitní nemocnice bude hospodařit s vlastním majetkem, výnosy bude možné použít pouze na úhradu nákladů spojených s její činností.

MĚLI BYSTE VĚDĚT...

Nemocnice, které by měly získat statut univerzitních nemocnic:

• Fakultní nemocnice Brno
• Fakultní nemocnice Hradec Králové
• Fakultní nemocnice Královské Vinohrady
• Fakultní nemocnice Olomouc
• Fakultní nemocnice Ostrava
• Fakultní nemocnice Plzeň
• Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně
• Fakultní nemocnice v Motole
• Všeobecná fakultní nemocnice v Praze
• Ústřední vojenská nemocnice – Vojenská fakultní nemocnice Praha

K VĚCI...

Ministr v pátek 24. února při představování normy novinářům řekl, že z dosavadních konzultací s politickými partnery má dojem, že návrh zákona o univerzitních nemocnicích by mohl být průchodný. Nevylučuje, že debata ve vládě by nakonec mohla vést i k zamítnutí normy, ale v tuto chvíli, alespoň jak on to vnímá, by jistou šanci na úspěch norma mohla mít. Konzultoval mimo jiné možné oddlužování některých nemocnic. Především by univerzitní nemocnice měly fungovat na „jednu velkou černou nulu“, případný zisk by měla správní rada použít na rozvoj nemocnice. V původním návrhu počítal ministr s tím, že by se dluhy mohly financovat z komerční sféry. Po diskusích došlo k posunu v tom, že ministerstvo financí je ochotno sloužit jako „financující instituce“, chce ale mít jistotu, že peníze, které poskytne, se mohou dostat zpátky. Nechce tedy dát peníze, aniž by se vidělo, jakým způsobem je s nimi nakládáno.

Zdroj: MT