Zákon, nezákon, pracujeme....
Ve Škodovce začínají pracovní soboty. Nejsou lidi. Nakonec, kam se člověk podívá, nejsou lidi. Všude shánějí nové zaměstnance. Když nejsou lidé, tak se začne natahovat pracovní doba. Ještě mezi námi žijí pamětníci, kteří pamatují, když se v sobotu chodilo do práce. Tak proč se k tomu nevrátit, když to kdysi fungovalo?!
Ve Škodovce s tím odbory souhlasily. Ale co když se to nařídí všem povinně? Co když premiér této země jednou řekne:“ Není dost pracovníků, klesá výroba, neplní se závazky, nestíhají se zakázky, zavádíme pracovní soboty“. Je to sice proti zákonům, ale potřeba práce je nad zákon“. To by asi bylo absurdní a lidé by se začali bouřit.
Přitom ve zdravotnictví se to děje běžně. Všichni to vědí, všichni souhlasí. V Otázkách Václava Moravce se moderátor Moravec ptal ředitele pražské nemocnice v Krči:“ Jak velkou noční můrou pro vás jako ředitele velké nemocnice je i tlak České lékařské komory na to, abyste dodržoval u svých lékařů Zákoník práce? Co by to znamenalo?“. Dostalo se mu odpovědi:“ Já bych musel přijmout opravdu desítky a desítky nových lékařů abych pokryl zcela tuhle tu přesčasovou práci“.
Takže snaha o dodržování zákonů je v podání Václava Moravce „noční můra“. Zajímavé. A ředitel velké pražské nemocnice Zdeněk Beneš zcela veřejně na prvním kanálu veřejnoprávní nemocnice sděluje veřejnosti, že vědomě porušuje zákon a bude tak činit i v budoucnosti. Zcela beztrestně. Takže potřeba je nad zákon. Zajímavý poznatek ze země, která o sobě tvrdí, že je právním státem.
Čekal jsem, jak výroky pana ředitele okomentuje ministr zdravotnictví, ale je to politik, přímému komentáři se vyhnul. Přiznal však, že se dohodami zákon obchází a že chybí asi tisíc lékařů v systému. Takže o obcházení zákona ví a toleruje to.
Situace se mění. Stále k horšímu
Demografická situace u lékařů je katastrofická. Už se to nedá zachránit. Mimochodem. VZP zaměstnává svého demografa a tyhle údaje už má nějakou dobu, jen se s nimi nikde veřejně nepochlubila. Vzhledem k tomu, že má ze zákona povinnost zajistit pro své klienty dostupnost lékařské péče, tak to asi v klidu nějak vyřešila a zvládne to.
Míč je nyní na straně zdravotních pojišťoven. Dlouhou dobu se schovávaly za bukem. Klientům slibovaly nesplnitelné a lékaře odíraly. A léta to fungovalo. Za všechno špatné mohli lékaři, nikoliv zdravotní pojišťovny.
Situace se nyní mění a role zdravotních pojišťoven v zajištění dostupnosti lékařské péče se nyní začíná, po mnoha letech, ukazovat. Už nebudou moci beztrestně lékaře škrtit.
Od jistého okamžiku bude nedostupnost lékařské péče velmi závažný a velmi viditelný politický problém. Ta chvíle se sice pomalu, leč nezadržitelně blíží. Nelze i už odvrátit. Tak uvidíme, s čím zdravotní pojišťovny přijdou. Zatím nic výrazného z jejich strany vidět není.
Pokud však budou zákon vědomě, a dokonce i aktivně porušovat sami lékaři, pak se s tím těžko něco udělá. Pacienti sice nějak tuší, že nevyspalý, unavený lékař je vlastně nebezpečné individuum, které jim může opravdu hodně uškodit, a to nenávratně.
Dokud ale na operačním sále neleží přímo oni, nebo někdo, koho hodně milují, tak je jim to jedno. A když se stane něco špatného, před soud nejde ministerstvo zdravotnictví, ani zdravotní pojišťovny, ale lékař. Pokud tento lékař operoval, či jinak léčil, a přitom vědomě porušoval zákoník práce a neodpočinul si, tak je to v pořádku. Dobře mu tak.
Zdroj: www.tribune.cz