Základní předatestační příprava má probíhat na co největším počtu pracovišť

Současný systém postgraduálního vzdělávání, řečeno velmi optimisticky, má daleko k dokonalosti. V čem vidíte jeho hlavní nedostatky?

Hlavními problémy jsou podle mého názoru:

- rozvrácení komplexního fungujícího systému se snahou o privatizaci části vzdělávání

- opakované nedomyšlené změny způsobů vzdělávání a míst, kde je možno vzdělávat

- přílišná snaha především vedení mnoha odborných společností o co největší centralizaci odborného vzdělávání na velká pracoviště

- nezájem společnosti o problémy mladých lékařů

Máte představu, jak by se daly nedostatky napravit?

Jsem staromilec a myslím, že je třeba přestat si lhát. Především absolvent LF je plnohodnotný lékař a musí znát základní činnosti tak, aby je mohl vykonávat. V minulé době také lékaři pracovali pod určitým dohledem, ale měli pocit, podle mě, že jsou plnohodnotnými členy týmů. Myslím, že mnohé odradil systém základních kmenů a následné specializační přípravy, což je doba s jistou nemožností vykonávat praxi, pro niž mají úplné a ukončené vzdělání. Takovéto postupy, z mého pohledu sebevědomí nezvyšující, v zahraničí uplatňovány nejsou.

Kolik základních atestačních oborů je podle vás optimální počet?

Současný stav je neúnosný. Přes čtyřicet základních oborů a osmdesát dalších vzdělávacích částí vede k naprostému rozdrobení oborů. Základy by měly být stejné, takže si dovedu představit maximálně 25 až 30 oborů.

Jak by měla být předatestační příprava organizována?

Z hlediska ekonomiky nemocnic, ale i těch, kdo se vzdělávají, je nutné, aby základní příprava probíhala na co největším počtu pracovišť – tedy „doma“. Základní obory se mohou vzdělávat na tzv. okresních nemocnicích bez problémů. Dále musejí odborné společnosti připravit reálné obsahy vzdělávání a ne nereálná přání či nemožné výkony v logbooku. Tím jasně říkám, že systém musí být dodržovaný a kontrolovaný a především k mladým lékařům vstřícný s minimálními náklady pro ně samotné.

Jakou roli by měly hrát v postgraduálním vzdělávání fakulty, fakultní nemocnice, nemocnice, IPVZ, privátní zdravotnická zařízení (ta hlavně u praktických lékařů)?

Měly by se podílet všechny složky, každá na určité úrovni, s tím, že již není možné vrátit výkon vzdělávání z FN zpět na IPVZ. Stát ale musí mít přehled o lékařích zařazených do jednotlivých oborů, jejich absolvované časy vzdělávání a přípravy, místo zkoušek a atestace, složení komisí atd. Je jedno, zda tuto část činnosti MZ přenese na svou organizaci, nebo bude součástí MZ. Nemůže však být v rukou napůl soukromých společností nebo být diverzifikována na jednotlivé fakulty. Stát musí vzdělávání finančně podporovat a regulovat podporou či jinými kroky počty vzdělávajících se lékařů v jednotlivých oborech tak, aby nebyly možné příliš velké převisy v jednom oboru proti nedostatkům počtu školenců, a tím i lékařů, v oborech jiných.

Co by mělo být cílem postgraduálního specializačního vzdělávání?

Cílem musejí být co nejvzdělanější mladí lékaři a lékařky k zajištění péče o pacienty, klienty do budoucna. Situace se stává velmi složitou, protože velká část lékařů především na venkově rychle stárne a získat náhradu je téměř nemožné.

Můžete prozradit, jaká opatření/ změny budete navrhovat, aby lékaři v předatestační přípravě raději nevolili vzdělávání na západ od našich hranic?

Pokud dáme jasně najevo, že si lékařů jako absolventů LF, jako plnohodnotných lékařů vážíme, zjednodušíme systém, dáme jistoty a kompetence jasně vymezené po základním vzdělání a perspektivu, jsem přesvědčen, že odcházet nebudou.

Neuvažujete o návratu dvoustupňové atestace: základní – nástavbové a ev. „primářské“?

K systému velmi dobře fungujících dvou atestací se vzhledem ke změně časových horizontů doby vzdělávání v Evropě nemůžeme vrátit. Naší maximální snahou musí být, aby první dva roky, ať budou nazývány kmenem, základním odborným vzděláním (v odpovídajícím oboru) či jinak, byly jakousi první atestací zakončenou zkouškou s jasně popsanými kompetencemi a činnostmi po jejím složení prováděnými. Další vzdělávání a složení zkoušky bude dle oborů za tři až pět let podle směrnic EU. Pro výkon funkce primáře bude nutné vyjádření ČLK a splnění podmínek pro funkci primáře či vedoucího lékaře i s dostatečným počtem odsloužených let. Nástavbové obory či kursy v délce měsíců až dvou či tří let jsou stále diskutovány.

foto: shutterstock.com

Zdroj: Medical Tribune