Zakažte slevy!
Pokud vás zarazil titulek této poznámky, vězte, že patříte mezi (nemnoho?) lidí, kteří nesouhlasí s pevným doplatkem pacientů za léky a možná jste i odpůrcem jejich pevných cen.
Léky patří v naprosté většině evropských zemí ke komoditám s regulovanými cenami. Protože se díky existenci povinného zdravotního pojištění léky v Evropě kupují za veřejné peníze a pacienti doplácejí hotově jen část jejich ceny, usoudily vlády, že je zapotřebí jejich ceny limitovat.
Nevím pravda, proč se stejný princip neuplatňuje například při výstavbě silnic, jež se také stavějí z veřejných peněz, ale to už je jiná písnička.
Ceny lze v podstatě regulovat třemi způsoby. Prvním je stanovení ceny minimální, ale v tomto případě si vzpomenu jen na prezidenta Medveděva, který v rámci boje proti oslepnutí národa stanovil od letošního ledna minimální cenu lahve vodky.
Druhým způsobem regulace je cena pevná, jež se u nás uplatňuje například při prodeji cigaret, to znamená, že za svou krabičku camelek zaplatím momentálně všude sedmdesát pět korun. (I když, upřímně, uvítal bych, kdybych je někde mohl dostat levněji.)
A třetí cestou, jíž se u nás regulují právě léky, je stanovení maximální, nepřekročitelné, ceny výrobce (a v případě léků ještě navíc maximální, nepřekročitelné, výše obchodní přirážky, chcete-li marže pro velkoobchod a lékárnu, která se odvozuje právě z ceny výrobce). Takto jsou pravidla nastavena a jsem pevně přesvědčen, že se v České republice dodržují. Nevím o žádném publikovaném případu jejich překročení.
Důvodů existence různě vysokých doplatků pacientů může být několik, ale úplně všechny vyplývají z poskytnutí slevy!
Buďto výrobce neprodává svůj lék za maximum toho, co je mu povoleno, a nižší doplatek pacienta je součtem této slevy a nižší (protože jsme se výše naučili, že marže se odvozuje od ceny) obchodní přirážky lékárny.
Nebo se lékárník rozhodne mít více pacientů díky tomu, že nebude uplatňovat maximálně možnou marži, a lidové tamtamy spolehlivě roznesou, že v jeho lékárně se doplácí méně.
V každém případě ten, kdo má z takového postupu jasně vyčíslitelný finanční prospěch, je vždy pacient, a díky neuplatnění maximální ceny zároveň i zdravotní pojišťovny. Podtrženo sečteno, ve výsledku se uspoří nejen soukromé, ale i veřejné peníze.
Všichni, kteří volají po zavedení pevných doplatků nebo pevných cen léků (nejpodezřelejší jsou mi vždy a ve všem ti, kteří chtějí "ušetřit" pacientům možnost zodpovědnosti, hledání, volby a rozhodnutí, tedy berou jim část jejich svobody a chtějí z nich mít nesvéprávné stádo), vlastně neříkají své vládě a zákonodárcům nic jiného než - zakažte slevy!
Zdroj: Medical Tribune