Všeobecná zdravotní sestra a odměna od VZP
Dotaz : Má všeobecná sestra pracující u lůžka v nestátním zdravotnickém zařízení nárok či právo na odměny od VZP? Nebo je to na zdravotnickém zařízení, jak s těmito prostředky naloží? Může tyto prostředky použít na něco jiného než na odměny pro zaměstnance?
Všeobecná zdravotní pojišťovna je zdravotní pojišťovnou, jejíž úloha je hradit zdravotní služby, které poskytovatelé zdravotních služeb poskytly pacientům – pojištěncům VZP. To vyplývá ze zákona o veřejném zdravotním pojištění, VZP tyto úhrady vyplácí z veřejných prostředků na veřejné zdravotní pojištění, vybírané povinně na základě zákona. Žádný právní předpis nikde nezakotvuje povinnost VZP poskytovat odměny všeobecným zdravotním sestrám pracujícím v lůžkové péči, ani žádným jiným zdravotníkům. Pojišťovny hradí péči poskytovatelům (například nemocnicím) a k jejich zaměstnancům nemají žádný právní vztah. O odměnách zaměstnanců rozhoduje zaměstnavatel, což bude v případě tazatelky patrně vedení její nemocnice.
Tazatelka se patrně nechala zmást politickými proklamacemi o tom, že „ministerstvo úhradovou vyhláškou přidá na platy zdravotníků“ a podobně. Jde o právní omyl, bohužel značně rozšířený. Ministerstvo zdravotnictví je totiž zmocněno z § 17 odst. 5) zákona 48/1997 Sb. o veřejném zdravotním pojištění k vydání vyhlášky, kterou vždy na následující rok stanoví „hodnoty bodu, výše úhrad hrazených služeb a regulační omezení“. Úhradovou vyhláškou je tedy možno regulovat pouze finanční parametry vztahu pojišťovna-poskytovatel, zákon však rozhodně nezmocňuje Ministerstvo zdravotnictví k tomu, aby vyhláškou či jinak regulovalo odměny zaměstnanců v nestátních zdravotnických zařízeních. Pokud přesto Ministerstvo do úhradové vyhlášky vtělilo úvahy o navýšení úhrad od pojišťoven kvůli navýšení odměn zdravotníků, jde o překročení zákonného zmocnění, především však jde o postup vedoucí k nežádoucím důsledkům. Úhrada od VZP je příjmem nemocnice z obchodněprávní smlouvy za poskytnuté zdravotní služby, využití tohoto příjmu tedy není nijak účelově vázáno. Poskytovatel, resp. jeho vlastník, se tak může svobodně rozhodnout, zda dodatečné peníze od pojišťoven dá na odměny zdravotníků, zda investuje do přístrojů, do lepší péče o pacienty, do vyrovnání dluhů či zda budou představovat jeho zisk, se kterým si po zdanění může dělat, co chce.
Ministerstvo zdravotnictví může ovlivnit odměňování jen ve vybraných nemocnicích, například fakultních, avšak jen proto, že jde o jeho přímo řízené organizace. Nestátní poskytovatelé nejsou úvahami Ministerstva o odměnách jejich zaměstnanců nijak vázáni.
Pro úplnost, pro zaměstnance odměňované platem, například z příspěvkových organizací, platí navýšení platů uvedené v nařízení č. 316/2016 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 564/2006 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě. Toto je však nařízení vlády, nikoliv Ministerstva zdravotnictví ani VZP, a se zdravotními pojišťovnami nemá nic společného.
Zdroj: PwC Legal