Vratky a bonusy? Možné téma pro orgány v trestním řízení

VZP začala pod tlakem ministerstva zveřejňovat smlouvy s úhradovými dodatky na internetu. Dočetl jste se v nich něco zajímavého? Nebo souhlasíte s tím, že je to prakticky jen opis úhradové vyhlášky?

Podle mého názoru je to zatím jen symbolické přiznání toho, co již několikrát rozhodly soudy. Tedy že je tu dokonce informační povinnost zveřejňovat, jak se nakládá s veřejnými prostředky. Ze zákona plyne, že smlouvy se v podstatě nesmějí odchýlit od tzv. rámcových smluv, což je dáno vyhláškou. S úhradovými dodatky je to podobné, i když tam už nejsou vyloučeny odchylky, pro které bude těžké hledat vysvětlení. Je jasné, že zveřejňování musí pokračovat, hlavně mám na mysli konkrétní dokumenty na konkrétní dotazy třeba vás, novinářů. Plošné zveřejňování je spíš vypouštěním kouřové clony.

Měly by podobný krok udělat také zaměstnanecké pojišťovny? Jsou relevantní jejich argumenty, že potřebují nejprve souhlas poskytovatelů zdravotní péče? VZP smlouvy s nemocnicemi zveřejnila, tak proč ne zaměstnanecké pojišťovny?

To zcela určitě. Žádný souhlas nepotřebují, je otázka, proč tak ředitelé některých pojišťoven činí. Asi každého napadne, že k tomu dalšímu otálení musejí mít velmi pádné důvody.

Jaká data by měla být veřejná, aby financování zdravotnictví bylo opravdu průhledné?

Veškeré údaje týkající se úhrad zdravotní péče a nastavení smluvních podmínek s poskytovateli, samozřejmě s výjimkou osobních údajů pacientů. Hospodaří‑li někdo s prostředky nás pojištěnců, musí doložit, jestli s nimi nakládá řádně. Není přece možné, aby na jedné straně ředitel zdravotní pojišťovny čerpal dotace od státu a na druhé straně si každé dva roky za prostředky ze zdravotního pojištění kupoval automobil za 2,5 až 3 miliony korun. To se bohužel děje a mělo by se tomu co nejrychleji zamezit!

Jednou z cest, kudy řízeně odcházejí peníze z veřejného zdravotního pojištění, je systém vratek a zpětných bonusů od dodavatelů v nemocnicích. Hojně se tak děje například v případech tzv. zvlášť účtovaného materiálu (ZUM). Jaká opatření by měla být podle vás přijata, aby se této praxi zamezilo?

Jde v podstatě o porušení zákonů ze strany určitých privilegovaných zařízení, nakonec se k tomu přiznala asociace ministerstvem řízených nemocnic. Podle zveřejněných údajů tak mají tato lůžková zařízení ročně účtovat jen VZP neoprávněně řádově miliardy korun. A opatření? To je jednoznačné, okamžitá kontrola zdravotních pojišťoven u nemocnic, které vykazují ve velkém ZUM, hlavně asi kardiologie. Pojišťovna má právo na kontrolu veškerých účetních dokladů, tedy i těch, které se týkají tzv. bonusů, což není nic jiného než dobropisy. Je‑li to opravdu tak rozsáhlý problém, asi to bude práce i pro orgány činné v trestním řízení.

Má české zdravotnictví podle vás dostatek skutečně kvalifikovaných odborníků na management v této oblasti?

V našem systému máme velmi schopné, kvalifikované a znalé pracovníky, ale jejich využití se nepoměřuje jejich kvalitou. Jde podle mne především o to, že na mnoha místech jsou nekompetentní lidé, a jak zdůrazňuji svým studentům, základem fungování každé organizace je kvalita managementu. Pokud je lídrem třeba specialista na dobývání nerostných surovin, může být samozřejmě úspěšný i mimo svůj obor, ale musí být skutečným lídrem a týmovým hráčem a musí mít vybudovaný profesně zdatný tým s jasnou vizí. Jediným kritériem úspěšnosti jsou měřitelné výsledky organizace, nikoli mediální prezentace.

Ptám se na to proto, jestli podle vás existuje dostatek odborníků, kteří by mohli teoreticky kandidovat na post šéfa VZP. V kuloárech se říká, že moc takových lidí není…

Obávám se, že v tomto případě zní z kuloárů svatá pravda. Kromě vzdělání, zkušeností a dovedností by měly být kritériem také morálně‑volní vlastnosti.

Podle některých názorů by šéfem VZP mohl být klidně člověk z bankovnictví, který nemá hluboké znalosti fungování zdravotního systému, ale má zkušenosti s řízením velkorozpočtové firmy. Souhlasíte s tím?

Takový názor může zaznít jen od lidí, kteří o systému veřejného zdravotního pojištění mnoho nevědí. Možná jen vycházejí z toho, že když mohl být předchozí vládní garniturou do čela zdravotní pojišťovny dosazen elektrotechnik, tak by bankovní úředník mohl být pořád ještě relativní výhrou. Ne, opravdu si myslím, že by to měl být člověk, který hluboké znalosti již má. Možná, že ti, co chtějí do zdravotní pojišťovny bankovního úředníka, by si měli položit otázku, zda chtějí za představitele ČNB elektrotechnika. Ověřená teorie managementu nám říká, že čím vyšší funkce, tím klesá nutnost odbornosti a vzrůstá potřeba empatie, kolektivního řízení a vůdcovství. Avšak zkušenosti, dovednosti a znalosti v daném odboru jsou nezastupitelné.

Jaké jsou vaše plány do budoucna? Máte v úmyslu vrátit se do managementu zdravotní pojišťovny?

Po mých zkušenostech s působením v ZP MV ČR, kdy jsem byl za „dobrou práci“ odvolán z pozice GŘ zástupci ministerstva vnitra ve správní radě pojišťovny v době, kdy se mi podařilo po osmiletém úsilí splatit veškeré závazky, které pojišťovna zdědila v minulosti, a dosáhnout počtu přes milion pojištěnců, a nejsem doposud přesvědčen o změnách této praxe k lepšímu, v současné době neuvažuji o pozici ve výkonném managementu. Samozřejmě se ale nezdráhám podělit se o své zkušenosti v oblasti zdravotnictví.

Zdroj: Medical Tribune